-
Česká Třebová
- město na hranicích
-
-
Petr Vomáčka
vomacka.p@atlas.cz
-
- Že by Česká Třebová ležela u hranic, si snad kromě období
Protektorátu již nikdo nedovede představit.
- Ale ještě před téměř 100 lety okolo města hranice procházela.
Obyvatelé České Třebové, jako poddaní lanškrounského lichtenštejnského
panství neměli k hranicím sousedního panství litomyšlského daleko.
- Z této doby se v lesích v okolí města zachovalo několik hraničních
kamenů, některé i s letopočty, případně s iniciálami nebo i knížecí
korunkou vládnoucího rodu, resp. jejich představitelů.
- Nejstarší je až z roku 1671 s monogramem Carla Eusebia z Lichtenštejnu
( CE ), případně z roku 1761 či 1767 s písmeny IWFVL ( Iosef Wenzel
Fürst von Liechtenstein ), nebo pouze s iniciálami FVL ( Fürst von
Liechtenstein ) a letopočtem 1753.
- Na některých hraničnících jsou na
odvrácené straně iniciály panovníka sousedního knížectví, konkrétně
GCVWuW (
Georg
Christian von Waldstein und Wartenberg), nebo FWGVT ( Franz
Wenzel Graf vonTrauttsmandorf ). Poměrně početné jsou hraniční kameny
s iniciálami FT ( Fürst Thurn Taxis ), jež nemohou být starší než z roku
1855, kdy se litomyšlské panství dostalo do majetku tohoto rodu.
- Bohužel ale existují nenechavci, kteří
tím že odvezou kámen z původního místa, kde plnil svou funkci označení
hranice ( mimochodem, která ve většině případů platí i dosud, jako
hranice katastrů ) a jeho přemístěním tím znehodnotí i jeho historickou
cenu. Zároveň i ochuzují naši krajinu o památku připomínající dějiny
našeho kraje. Z těchto důvodů nedochází k uveřejňování GPS polohy, aby
se předešlo případům zcizení jako na níže zveřejněné fotografii ze
Skuhrova.
-
Legenda k
fotografiím:
1. , 4. a 8. - z vlády Josefa Václava z Lichtenštejna
2. Nejstarší z roku 1671 - Karel Eusebius z Lichtenštejna, dochovalo
se jen 5 kamenů z období panování tohoto knížete.
3. Reverzní strana - Valdštejnská - Litomyšlská z roku 1761.
5. Trauttsmansdorfský nápis , na odvrácené straně špatně čitelné
Lichtenštejnské iniciály.
6. FT - poměrně početný kámen, např. na hranicích zhořského katastru.
7. " Přemístěný " hraničník u vjezdu do domu ve Skuhrově z roku 1769.
Hraniční kameny na lanškrounském lichtenštejnském panství nebyly zase
tak početné, přesto se jich dochovalo v obdobném lichtenštejnském
provedení na více než 25 kusů.
U některých byl v době jejich osazení zároveň zasazen i stromek,
většinou dub, z nichž se i některé dochovaly ( tedy více než 250 let )
a v této symbióze vytváří pěkné spojení přírody s historickou kamennou
památkou.
Jko poslední fotografie je foto hraničního kamene s
dvěstěpadesátiletým dubem.
-
-
-
-
-