Sedmdesáté výročí  smrti Františka Havla
Koncem měsíce prosince letošního uplyne sedmdesát let od  tragické smrti  mladého  a oblíbeného štábního strážmistra uniformované výkonné policie v České Třebové Františka Havla.
František Havel (* 22. 10. 1912 Chrudim) byl synem Františka Havla st., obuvníka v Chrudimi čp. 47/II,  a jeho   manželky  Marie, rozené Neumannové. Ve službách policie byl od 1. března 1937. Manželkou Františka Havla  se stala 19. dubna 1941 Marie, rozená Císařová (* 13. 11. 1912 Bor, okr. Jindřichův Hradec, † 8. 1. 2000 Vysoké Mýto), dcera Václava Císaře, dělníka z Boru, a jeho manželky Terezie.  Jejich manželství zůstalo bezdětné. S manželkou žil František Havel domě čp. 1446 v Ústecké ulici, náležejícím majiteli elektrotechnického závodu, Karlu Vackovi.
A co se vlastně tehdy stalo? Ve čtvrtek dne 28. prosince 1944 v 18. 15 hodin se v ordinaci českotřebovského lékaře MUDr. Otokara Štěpánka v Nádražní ulici objevil neznámý mladý muž −  pacient. Lékaře požádal o ošetření zranění pravé dolní končetiny. MUDr. Štěpánek nohu prohlédl a zjistil, že se jedná o zánětlivou odřeninu. Jak bylo jeho povinností, ránu ošetřil  a obvázal gázou a vatou. Muž se lékaři svěřil, že jde z Maďarska, kde utekl z armády a jede do Breslau (dnešní Wroclav v Polsku) k rodičům. MUDr. Štěpánek nabyl jisté podezření a tak poslal ošetřeného muže na okamžik do čekárny. Mezi tím zavolal telefonicky na úřadovnu zdejší kriminální policie, sídlící na Starém náměstí, aby tuto skutečnost oznámil. Po dvou telefonických rozhovorech s vrchním policejním strážmistrem Plocem byl vyzván, aby vyčkal příchod někoho z policie. Neznámý muž však jeden z rozhovorů otevřenými dveřmi zaslechl a prosil lékaře, aby jej policii nevydával. Hovořil pouze německy, češtinu neovládal. MUDr. Štěpánek mu však vysvětlil, že by byl na nádraží stejně zadržen a transportován domů. Muž seděl  dále v čekárně a hrál si s černobílým kotětem, které měl pod kabátem, o němž říkal, že je jeho talismanem. MUDr. Štěpánek vyčkával venku příchod policie. Za několik minut se objevil štábní strážmistr František Havel. Oba muži se vydali do čekárny prověřit totožnost muže. Dotazovaný u sebe neměl žádný průkaz. Poté mu Havel údajně nasadil pouta na pravou ruku a oba muži odešli Nádražní ulicí směrem ke Starému náměstí, kde jej Havel vedl na radnici. Chyba byla, že muže Havel neprohlédl. Pod kabátem za opaskem měl totiž svoji vlastní služební zbraň. Před radnicí se muž Havlovi vytrhl až ztratil z hlavy klobouk. Poté zazněly českotřebovským Starým  náměstím dva výstřely. Štábní strážmistr Havel padl mrtev k zemi. Jeho vrah, poté co pustil z pod kabátu své kotě na zem,  utekl pak směrem do města. Odtud se vydal podél kolejiště a putoval dále přes les směrem k Lanškrounu. V jeho okolí byl později spatřen a postřelen. Poté byl převezen do lazaretu ve Svitavech.
Havlovým vrahem byl německý vojenský  zběh Willi Henl, SS-Sturmann (* 2. 11. 1925 Breslau), žijící tamtéž. Byl příslušníkem jednotky 18. SS - Freiwilligen Panzergrenadier Division „Horst Wessel“ (18. dobrovolnická divize tankových granátníků SS „Horst Wessel“).  Zběhl dne 9. září 1944 od německé armády z města Hatwan v Maďarsku. Putoval přes Slovensko, kde od tamějších obyvatel získal občanský oděv. Od své jednotky utekl prý z toho důvodu, že fronta se postupně stahovala, jeho kamarádi padli a nic jej tam již nemohlo udržet.
Pohřeb zesnulého policisty se konal  v neděli 31. prosince 1944 ve 14. 30 hodin. Jeho ostatky byly vystaveny v průjezdu staré radnice, u katafalku stáli čestnou stráž jeho kolegové. Odtud bylo tělo zesnulého doprovozeno na českotřebovský hřbitov a poté uloženo do hrobu. Pohřeb prý neměl, jak vzpomínali pamětníci, ve Třebové obdoby. Čelo pohřebního průvodu, tvořené třemi policisty s černým praporem, prý procházelo branou hřbitova a jeho poslední účastníci, mezi kterými bylo i na padesát členů zdejšího hasičského sboru, vykročili teprve ze Starého náměstí do nynější ulice Lidické.
Ovdovělá Marie Havlová pracovala ve Třebové jako administrativní pracovnice na zdejším národním výboru. V pozdějších letech žila v domě čp. 1620 v ulici Jana Drobného na Farářství, odkud v roce 1975 přesídlila do novostavby domu čp. 1893 v dnešní Habrmanově ulici. Zde žila až do konce života. Dne 19. prosince 1974 se Marie Havlová znova provdala za zdejšího strojvedoucího na penzi Rudolfa Pokorného, žijícího v domě čp. 1400, tzv. „Červeňáku“.
Památku strážmistra Františka Havla nám dodnes připomíná obdélníkový žulový kámen  s nápisem  „F. H. † 28. XII. 1944“, umístěný v dlažbě náměstí, přibližně proti vchodu do staré radnice, označující místo neštěstí.

Martin Šebela