-
Studenti
českotřebovského gymnázia se za doprovodu učitelů Václavy Tomšové a
Jana
Wątroby
vydali ve dnech 10. až 14. prosince 2014 na poznávací zájezd do
Paříže. CK Slunečnici, která exkurzi organizovala, zastupovala
průvodkyně Ivana a senza řidiči Olda a Petr. Z České Třebové se
zájezdu zúčastnilo celkem 15 osob a zbytek posádky autobusu tvořili
studenti z gymnázia v Šumperku spolu se svými učiteli.
- Poznávací zájezd do vánoční Paříže se na naší škole uskutečnil
myslím již potřetí. Mnohé jsme o minulých ročnících slyšeli, ale my se
rozhodli zažít jej na vlastní kůži, čelit všem nepřízním nocování
v autobusu a rozmarům prosincového počasí, a to vše v „klidu“ adventu.
Francie se nás dotýkala již cestou, protože jsme si pustili
francouzský film a zpívali známou francouzskou píseň Les Champs
Elysées. Přejezd přes Českou republiku a Německo jsme zvládli a zhruba
v 8 hodin ráno jsme již hbitě psali textové SMS rodičům, že jsme
dorazili na místo určení. Nadšení a touhu po novém poznání jsme
neskrývali a vydali se pěšky procházkou ulicemi až k chrámu Notre Dame.
Schodů do jeho věže nebylo málo, ale za pohled na bílé střechy Paříže
to určitě stálo. A co teprve odbíjení zvonů v pravé poledne! Poté nás
průvodkyně Ivana zavedla k jednomu z mostů s objemným množstvím
visacích zámků, které tu tradičně zamykají zamilované páry. Během
odpoledne jsme navštívili ještě několik památek města. V podvečer nás
autobus odvezl k ubytování do hotelu Formule 1. Po celodenním
špacírování po dlažbě pařížských ulic jsme se rádi vyzuli, někteří i
umyli a ulehli do hajan.
-
V pátek ráno, jen co jsme posnídali, jsme vyrazili za dalším
poznáním. Počasí nám příliš nepřálo, začalo pršet a déšť nám vydržel
až do soboty. Nic nám však nezabránilo navštívit Versailles, známé
sídlo francouzských králů. Mezi kapkami deště jsme se prošli rozlehlým
zámeckým parkem a v interiérech zámku si prohlédli Zrcadlový sál a
obrazy významných umělců. Poté jsme busem vyrazili do moderní čtvrti
Paříže. Skleněné budovy se tyčily nad našimi hlavami a novodobá
architektura byla k vidění na každém kroku. K nočnímu životu Paříže
patří i Moulin Rouge, takže jsme ho nemohli minout. Neminuli jsme
samozřejmě ani katedrálu Sacre Coeur. Potom jsme navštívili bufet, kde
si každý vybral jídlo podle svých chuťových pohárků. Rozhodně bylo
z čeho vybírat. Nasyceni a spokojeni jsme se vydali na noční projížďku
po Seině.
Třetí den jsme i kvůli neustávajícímu
deštivému počasí strávili celé dopoledne v muzeu Louver. Tam si nás pan
učitel Wątroba
důkladně prozkoušel z našich dějepisných vědomostí. No,
s občasnou nápovědou jsme myslím vcelku obstáli. Ale dost bylo mučení,
pane učiteli, jde se na oběd do Flunch a poté budeme cestovat metrem, ať
si to užijeme se vším všudy. Pařížské metro patří totiž k nejrozsáhlejším
v Evropě a někdy se v něm vyznat je náročné. Nicméně nezabloudili jsme a
dorazili tam, kam jsme měli. Opět nastává večer, poprchává a houstne
počet turistů. Pro lepší orientaci v davu se pan učitel stal díky
výraznému kulichu nepřehlédnutelným, což dokládají mnohé fotografie.
Čeká nás rozloučení s Paříží, a to na samém vrcholu Eiffelovy věže.
Eiffelovka svítí, bliká jak vánoční stromeček a my hledíme do dalekých
světel města. Vánoční trhy na Champs Elysées byly definitivní tečkou za
návštěvou francouzské metropole.
- Tak zase někdy příště, milá Paříži!
- Odjížděli jsme v nočních hodinách a
v neděli, v poslední den zájezdu, jsme se ještě zastavili v Norimberku.
Už na nás byla znát únava, a proto jsme vzali místní vánoční trhy tak
trochu úprkem. Domů, kam jsme se už všichni těšili, jsme dorazili možná
unaveni, ale spokojeni a plni příjemných dojmů a zážitků. Díky, páni
řidiči, díky, slečno Ivano, díky, paní učitelko a pane učiteli, byla
s Vámi pohoda a zábava a příště rádi pojedeme zase.
- Alice Kutnarová, 3.C
|