Turistické zajímavosti, kromě krásného výhledu na Orlické hory, Kralický Sněžník, popřípadě i Jeseníky mohou být cílem výletu v krajině mezi Českou Třebovou a Lanškrounem. Třebovské stěny, zalesněný hřbet u Skuhrova, je znám hlavně trempům, kteří zde v romantických skalách bývalých knížecích lomů vybudovali několik svých osad. Nejznámější, Na Myšině ( 1.) , v blízkosti nově obnovené stejnojmenné studánky ( 2. )  pořádají svůj potlach už více než 80 let.

Nachází se tady ale i několik ne příliš známých památek, které určitě stojí za navštívení.

Krásná, v září 2013 obnovená a dokonce i vysvěcená studánka Panny Marie  ( 3. ) s její sochou v kamenném portálu z roku 1901 se nachází v těsné blízkosti Třebovských stěn, poblíž žlutě značené cesty do Horního Houžovce. V její blízkosti je možné posedět na lavičkách a občerstvit se chladnou, nikdy se neztrácející vodou.

Ještě kousek dále od zmíněných stěn, v nejvyšším místě silnice nad Skuhrovem směrem na Ústí nad Orlicí, po levé straně, ne moc daleko od kraje lesa, můžeme narazit na jeden ze tří Lichtenštejnských pamětních kamenů ( 4. ) v této oblasti. Tento kámen, do loňského roku pouze torzo, byl obnoven do původního stavu. Dosazena byla pouze mramorová deska s nápisem, podle původního střípku, který se našel pod rozvaleným pomníkem. Zpracováním je podoba tohoto památníku jedinečná, bohužel leží mimo turistických tras a proto je velmi málo znám a tím i navštěvován.

Další kamenný Lichtenštejnský památník ( 5. ), který již leží přímo na Třebovských stěnách je rovněž neobvyklého tvaru. Najdeme ho u lesní silnice poblíž Korábové chaty ( místo které nyní stojí turistický altán ) pod Palicí ( nejvyšší bod Třebovských stěn – 613 m.n.m. ). Tento kámen trojúhelníkovitého tvaru byl zbudován jako všechny kameny tohoto typu v roce 1898 k 40. výročí panování knížete Jana II.z Lichtenštejna, panovníka nejen zdejšího Lanškrounského panství ( na celém panství jich bylo zbudováno 7 ). Tento památník má oproti dalším dvěma doplňující nápis z roku 1908 k jeho 50. letům vlády.

Dále po lesní silnici jižním směrem se dostaneme k rozcestí Nad Damníkovskou hájovnou. Zde i s pomocí informační tabule ( 9. ) najdeme třetí z těchto památníků ( 6. ). Tento pamětní kámen má zase jednu zvláštnost. Původní nápis byl přetesán rovnou na 50. leté výročí knížete a rok 1908. Místo římské číslice L bylo doplněno jedno X na neobvyklých XXXXX. Na výše zmíněné informační tabuli najdeme podrobnější informace o Lichtenštejnských pamětních kamenech ale i o následujícím Císařském kameni.

Tento památník ( 7. ), vybudovaný v roce 1908 je jediný svého druhu v ČR, v těsné blízkosti studánky Nad Damníkovskou hájovnou, asi 200 m jihovýchodně od rozcestí s informační tabulí. Jako u každého, tj. i u výše zmiňovaných kamenů jde o výročí doby panování panovníka, v tomto případě císaře Franze Josefa I. s dobou vlády 60.let. Okolo památníků byly vysazeny stromy v počtu let panování. U císařského to bylo 6 javorů, u lichtenštejnských 40 resp. 50 dubů, což je i na památnících německy napsáno ( císařské javory, resp. knížecí duby ). Císařský památník původně stával asi o 200 m dále na jihovýchod – u Damníkovské hájovny. V roce 2013, kdy byl znovu objeven a přemístěn ke zrenovované studánce s výbornou pitnou vodou.

Poslední pomníček ( 8. ) již nemá takovou historii. Je z roku 1966 a byl zde instalován na paměť leteckého neštěstí, při kterém zahynulo 5 lidí. Ještě v nedávné době bylo možno v jeho blízkosti nalézt drobné pozůstatky havarovaného letadla. Dá se najít poměrně špatně, ale orientační body jsou: asi 500 m od výše zmiňovaného rozcestí po silnici jižním směrem na Třebovické sedlo je po pravé straně v zatáčce studánka Pod pomníčkem ( s pitnou vodou s parametry kojenecké vody ) . Po levé straně silnice je starý dřevěný ukazatel „ K pomníčku“. Poblíž cesty asi po 200 m je ve vysokém lese tato poslední památka, kterou je možné na Třebovských stěnách, někde též pojmenované Hříva najít.

Donedávna se poblíž těchto zmíněných památek i studánek ï v turistické sezoně se jen hodně zřídka dalo narazit na turistu či cyklistu. Třeba i tento článek přispěje k objevení dosud málo známých památek v krásné přírodě našeho kraje. 

Petr Vomáčka, vomacka.p@atlas.cz