Nedožité devadesátiny profesora Vladimíra Pácla                (* 11.2.1924,  + 31.12.2004) Českotřebovský rodák (rodný dům najdeme na hl. ulici dr. E. Beneše) , jehož životní pouť nebyla nikterak jednoduchá, se tohoto výročí, bohužel, už nedožil mezi námi. Zemřel 31. prosince 2004 v italském Malé. V letošním roce si tedy připomínáme 90 let od jeho narození a 10 let pod jeho úmrtí. Je už málo těch, kteří si vzpomínají na atleticky urostlého mladíka, který po konci 2. světové války začal studovat a s úspěchem dokončil Institut tělesné výchovy a sportu. Životní osud jej pak zavedl po studiích z České Třebové do Prahy, kde založil i rodinu.  V roce 1953 se zde narodil jeho syn Radvan, který vystudoval DAMU a věnuje se dramaturgii v pražském Činoherním klubu. Rád se občas podívá i do České Třebové, ve které v mládí prožil u svých prarodičů letní prázdniny. Vladimír Pácl se po studiích věnoval sportu po celý svůj život. Zejména sportu lyžařskému. Jeho osobnost se utvářela v dospělého muže, který byl nesmírně pracovitý, cílevědomý, který měl tu jedinečnou možnost, a díky, že také ovládal osm jazyků, mohl také proniknout nejenom do vrcholných republikových institucí, ale průběhem let se stal ve svém oboru váženou osobností i na poli mezinárodním. Zejména působil jako přední funkcionář FISu (Mezinárodní lyžařské federace). Byl jedním z pěti Čechů v historii této instituce, kteří měli v rámci své funkce (nikoliv pouhé národní delegace) možnost ovlivňovat rozhodování této světové organizace. Tak například na jeho popud vznikl Světový pohár v běžeckých disciplínách (ostatně jeho příručka ¨Běh na lyžích¨ je dodnes základním odborným pramenem), je i autorem 41. pravidel FIS pro běh na lyžích. V pozdější době pak již v emigraci vymyslel pravidla a do praxe uvedl i orientační běh na lyžích, jehož obliba v severní Itálii stále narůstá! A v neposlední řadě se také velkou měrou zasloužil o pořádání Mistrovství světa 1970 v Tatrách.  Osudový zvrat v životě Vladimíra Pácla způsobila okupace Československa v roce 1968 Radikálně a veřejně nesouhlasil s okupací ČSSR vojsky Sovětského svazu a armád Varšavské smlouvy. Měl být dokonce autorem dopisu, kterým žádal Mezinárodní olympijský výbor, aby Sovětský svaz tím, že jeho vojska provedla tuto brutální okupaci,  byl z MOV vyloučen! Tím v příštích měsících se jeho životní situace neustále zhoršovala. Proto se, po zralé úvaze, rozhodl počátkem 70. let emigrovat. Nakonec zakotvil v městečku Malé v italském Val di Sole. Své organizační schopnosti mohl využít i zde! Nakonec vypracoval i dlouhodobou koncepci sportovního a turistického využití a tím i zvýšení počtu pracovních příležitostí místních obyvatel celého údolí. Dostal i příležitost svůj program nadále rozvíjet a dokázal, že jeho koncepce je životaschopná a dodnes postupně realizovatelná. Sám mohu potvrdit, po osobní návštěvě a rozhovorech v Malé a okolí, že Vladimír Pácl se zde stal zasloužilou osobností. Stále je uznáván jako člověk, který v tom nejlepším slova smyslu prospěl kraji, ve kterém nalezl azyl a své poctivé přátele! Ti vzpomenou na jeho nedožité 90. narozeniny 22. a 27. července v Malé za přítomnosti starosty a dalších představitelů. 1. března začíná pracovat komise, která bude mít program vzpomínkových shromáždění na starosti. Věnujme památce Vladimíra Pácla alespoň krátké zamyšlení.                                                                                Josef Zavřel