Českotřebovský deník 86/2014

Českotřebovský deník 86/2014 (7.4.)

CZ LOKO prodalo na východ už 150 lokomotiv. Jubilejní do Estonska
Česká Třebová, 7. dubna 2014
Jubilejní 150. paket lokomotiv odeslala akciová společnost CZ LOKO v samém závěru března svým zákazníkům z východoevropských zemí. Tato sada komponentů byla určena pro lokomotivu TEM TMH 057, kterou si objednal estonský nákladní železniční přepravce EVR Cargo. Ten je dceřinou firmou státní železniční společnosti Eesti Raudtee.
„Je to velký úspěch a velmi si ho vážíme. Před lety jsme přišli s konceptem, který umožňuje exportovat český vývoj i českou práci, ale zároveň dává práci i místním firmám při dokončování,“ říká Josef Červený, obchodní ředitel CZ LOKO pro východní Evropu. Dodávka paketů znamená, že do zahraničí míří kompaktní moduly, z nichž pak v Litvě, Lotyšsku nebo Bělorusku místní partnerské firmy na připravený podvozek a rám staví, montují a oživují samotnou lokomotivu.
„Tento způsob umožňuje nejen modernizovat staré či starší lokomotivy, ale dodávat i zcela nové. Je náročnější na logistiku i organizaci práce, ale představuje cestu, jak technicky vyspělá, sofistikovaná, drážní vozidla vyvážet i tam, kde by to jinak bylo bez účasti místních firem složité. Ať už jde o získávání náročných certifikátů nebo dodavatelů,“ poznamenává Josef Červený. Právě vývoj a výroba zcela nových lokomotiv, určených pro provoz na tratích o rozchodu 1520 mm, v poslední době převažuje. Jde o šestinápravovou TEM TMH, čtyřnápravovou TEM LTH, šestinápravovou hybridní TEM35 a šestinápravovou dvouagregátovou TEM33 a také běloruskou dvounápravovou lokomotivu TME3.
Na projektech se výrazně podílí i litevská společnost TMHB, která je součástí ruské strojírenské korporace Transmašholding. Díky této technické a obchodní spolupráci už první čtyři lokomotivy TEM TMH převzaly také Ruské železnice.
„CZ LOKO se tak zařadilo mezi několik málo zahraničních výrobců kolejových vozidel jako je Alstom nebo Siemens, kterým se je podařilo dodat této největší železnici světa,“ poznamenává ředitel Červený.
Historicky prvním „východoevropským“ vozidlem se v roce 2007 stala modernizace ukrajinské lokomotivy ČME3P-1744. Odtud se tento projekt modernizace „čmeláků“ postupně rozšířil do Litvy a Lotyšska, a později do Běloruska. Nyní o něj projevují zájem také Ruské železnice (RŽD). Dosud nejvíc lokomotivních paketů CZ LOKO na východní trhy dodalo do Litvy (70) a Běloruska (52). Další pak do Lotyšska, Ruska, Estonska a Ukrajiny. Od samého počátku je výroba „paketů“ soustředěna do Jihlavy, kde má CZ LOKO, vedle České Třebové, svůj další závod. Výroba komponentů zde v posledních letech nabrala charakter sériové produkce a dnes tvoří přes polovinu tržeb společnosti. Ty se pohybují kolem dvou miliard korun.
Obr. nahoře: Šestinápravová hybridní lokomotiva TEM35 společnosti CZ LOKO

Čtyřnápravová lokomotiva TEM LTH, kterou společnost CZ LOKO vyvinula pro litevské zákazníky.
Cesta čínské polévky přes Českou Třebovou
Internetem se šíří řada poučných powerpointových a pdf prezentací. Slouží všelijakému účelu, lze podat mnoho příkladů špatných i poučných. Jeden z nich mne zaujal jako cesta čínské polévky od samotných čínských výrobců až po naše české spotřebitele. Mapuje nejen výrobu (město JIYUAN), ale i logistiku: překládka na železnici Čeng čou, jízda do přístavu Shanghai (1 den) cesta lodí do Rotterdamu (32 dnů), cesta železnicí do České Třebové (1 den) překládka na kamion CS Cargo a jízda do Prahy - Horních Počernic (2,5 hodiny) a odtud pak distribuce po ČR. a ukazuje se že na cestě tohoto výrobku do ČR je také terminál Metrans Česká Třebová, který začíná mít charakter suchozemského přístavu stále rostoucí velikosti. S ním bude růst také kontejnerová přeprava po silnicích všemi směry, především na nejbližší tepnu I/35, respektive R35. Je tedy naprosto žádoucí nenechat se opít rohlíkem s tím, že kamiony rozvážejí zboží jen pro nejbližší okolí a že se rozváží jen sedmina překládaného množství. Jeli v nadpisu obrázku číslo správně, pak jde o obrat 300 kamionů (přitom je třeba nejen odjet, ale také přijet) Tato sedmina poroste s výkonem celého terminálu a ze sedminy může být snadno šestina či pětina. Přitom žádost o stavební povolení tak nějak o dopravě po silnicích nic neuváděla. To vše jsou důvody, proč máme požadovat přímé napojení průmyslové zóny města na kapacitní silniční síť, tedy R35 a to co nejdříve. (mm) Poznámka, na prezentaci jsou také snímky Pavla Stejskala.


Ministr financí Babiš slíbil vrátit 3,5 miliardy korun krajům
Poslední jednání krajů s ministry Sobotkovy vlády dávají krajům naději. Vláda snad konečně přestala české regiony brát jako své konkurenty a začala s nimi jednat jako s partnery. Za mých sedmnáct měsíců ve funkci jsem zažil už tři premiéry a ministry financí. Zatímco do loňského června nebyla vstřícnost vůči požadavkům hejtmanů vůbec žádná, světlo naděje se objevilo s nástupem úřednické vlády. Jejím problémem byla přechodnost a omezený mandát daný tím, že nikdy nezískala důvěru sněmovny. Stávající ministři jsou však při jednáních mnohem věcnější a méně političtí, nežli tomu bylo v době premiéra Nečase. Radikální obrat v přístupu ke krajům lze spatřit při jednáních o úloze regionů v čerpání evropských peněz, ale také při jednáních s ministry školství či zdravotnictví.
V pátek bylo hlavním bodem programu Asociace krajů ČR setkání s ministrem financí Andrejem Babišem na téma rozpočtového určení daní pro kraje. Při posledních změnách sazby daně z přidané hodnoty totiž stát snížil procento z celkového výnosu této daně určeného pro kraje z původních 8,92 procenta až na současných 7,86 procenta. Co tato banální úprava pro kraje znamenala? Celkové každoroční snížení daňových příjmů krajů o 3,5 miliardy korun, což jenom pro náš kraj znamená mínus 200 milionů korun. Jsou to prostředky, které by byly určeny na spolufinancování evropských projektů a výlučně investiční politiku. Bohužel návrh tehdejšího ministra Kalouska byl parlamentem schválen. Naštěstí nyní chtějí Andrej Babiš i předseda vlády Bohuslav Sobotka debatu s kraji na dané téma vést.
Kraje usilují pouze o návrat k jednotnému podílu na sdílených daních ve výši 8,92 procenta, tedy k situaci roku 2011. Je to logický a především oprávněný požadavek. Zdá se, že bychom mohli poměrně brzy uspět a novela zákona č. 243/2000 Sb. by mohla být účinná k 1. lednu 2015. Jsem přesvědčený, že kraje dobře a efektivně hospodaří. Zaslouží si proto, aby jim stát peníze nebral.
Martin Netolický hejtman Pardubického kraje

Unikátní projekt: Ve třech městech trénují cestující v MHD za jízdy mozek

Hradec Králové/Pardubice/Liberec – Ve Východních Čechách přišli s unikátním projektem. V autobusech MHD si nyní mohou cestující zkrátit cestu do práce tréninkem mozku. Na obrazovkách v autobusech se jim totiž promítají i cvičení, která rozvíjí jejich mozkovou činnost. Tento nápad nejdříve zkouší v Hradci Králové, Pardubicích a Liberci, poté se plánuje jeho rozšíření na další města.

„Jsme velmi rádi, že jsme spolupráci dotáhli do konce. Právě teď mohou cestující zkoušet svůj mozek pomocí nápisů barev, kde například nápis červená je v zelené barvě. Cílem je číst nápisy a ne barvu, kterou jsou napsané. Jedná se o konflikt v našem mozku, kde pravá hemisféra se snaží přečíst barvu a levá slovo. Divili byste se, jak je toto cvičení těžké,“ popisuje první hádanky Markéta Fixová, mentální koučka. Ve speciálním projektu trénink mozku pro cestující MHD jde o unikátní spolupráci dopravních podniků, společnosti Bus TV, která provozuje obrazovky, a hradecké neurolaboratoře Commservis.com.

Na každé dva týdny je pro cestující nachystaná nová hádanka. Reakce jsou na projekt velmi pozitivní. Někteří lidé například na sociálních sítích napsali, že odložili v posledních dnech auto a jezdí po městech autobusy. Chtějí totiž pravidelně svůj mozek do práce a z práce trénovat. „Je to zajímavá změna. Každý den jezdím 20 minut do práce přes celý Hradec a je velmi příjemným zpestřením, že se při jízdě na obrazovkách dozvím jak novinky z kraje, tak si mohu vyzkoušet svůj mozek. Musím uznat, že číst pouze nápisy a nekoukat u toho na barvu je velmi těžké. Budu to doma muset ještě natrénovat,“ říká Elena Horáková, cestující z hradecké MHD.

Lidé příliš málo investují do svého mozku

„Smyslem speciálního projektu je ukázat lidem jakým způsobem pracuje jejich mozek a že je potřeba s tím pracovat. Nedostatek kreativity nebo špatná paměť na obličeje a jména? To se všechno dá naučit a minimálně o 30 % zlepšit. V České republice ale lidé raději investují do posilovny pro tělo a na mozek zapomínají,“ připomíná smutnou pravdu ředitel neurolaboratoře Commservis.com Tomáš Zdechovský. Pokud se projekt osvědčí, chtějí ho organizátoři rozšířit i na další města v celé České republice. Trénink mozku dnes patří například mezi manažery a sportovci k velmi vyhledávané činnosti. Ročně projde neurolaboratořemi v České republice a na Slovensku několik tisíc lidí.