Devadesát let paní Anastázie Pelclové                                   
V pátek dne 28.  března 2014 oslavila neuvěřitelných devadesát let známá třebovská občanka paní Anastázie  Pelclová.  Ač léta běží mílovými kroky vpřed, paní Pelclovou, drobnou a usměvavou dámu, můžeme téměř pravidelně potkávat na řadě kulturních akcí v našem městě. Paní Pelclová,  jelikož  pochází ze známé  třebovské katolické rodiny, od dětských let se  na přání rodičů jako družička pilně účastnila všech církevních slavností a průvodů, v našem městě tehdy pořádaných. Její dětskou tvář můžeme také spatřit na řadě fotografií, pocházejících z té doby. A jak se malá „Stázi“ stala družičkou, na to dodnes a s láskou ráda vzpomíná.
Stázi, tehdy Jindrová, se narodila  28. března 1924 v rodině  Cyrilla Jindry, topiče stabilních kotlů na dráze a jeho manželky Marie jako nejmladší ze čtyř dětí.  Pan Jindra v církevních průvodech nosil spolu s panem Venclem z Jelenice prapor Sdružení lidových železničářů. Manželé Jindrovi se  přátelili se železničářem Františkem Endlem a jeho manželkou Marií, žijícími v obecních domech na Farářství, později v prvním poschodí Preislerova domu čp. 3 v Klácelově ulici.
Pan Endl  se v pozdějších letech stal kostelníkem ve zdejším chrámu sv. Jakuba. Paní Endlová bývala zase duší všech církevních slavností ve městě. Mezi její povinnosti patřil také výběr vhodných družiček. A slovo dalo slovo a paní Jindrová zařídila, že její dcera  Stázi se stala jednou z nich. Endlovi  také byli třem nejstarším Jindrovým dětem kmotry při  biřmování.
Stázi Jindrová se stala družičkou ve svých čtyřech letech  a bývala jí až do začátku druhé světové války, kdy byly průvody a slavnosti zakázány. Tradiční akcí, které se  jako družička účastnila, byl svátek Božího těla. V každém rohu náměstí byl postaven oltář. Z kostela vyšel průvod, který se u každého z nich zastavil a probíhaly zde modlitby. Hlavní družička nesla polštářek  s trnovou korunou a hřeby. Z něho vedly čtyři stuhy a ty nesly čtyři malé družičky. Jiná velká družička nesla druhý polštářek se zlatým  křížem  a od něho vedly opět čtyři stuhy pro další čtyři malé družičky. Několik dalších průvod následovalo a nesly palmové listy.  Družičky se účastnily také pohřbů. V průvodu vždy kráčela jedna starší družička (obvykle dívka zemřelého chlapce) a jedna velká oděná v bílém. Při pohřbu mladé dívky kráčela v černém po boku chlapce zemřelé. V průvodu bylo možné spatřit také několik menších družiček, vždy dle přání rodiny.
Z dalších akcí, kterých se Stázi Jindrová účastnila, uveďme např. oslavu 50. výročí kněžství děkana P.  Františka Bílka, slavnost k 25. výročí hudební činnosti kapelníka,  hudebního skladatele a ředitele  kůru Františka Preislera  u jeho domu čp. 3 v Klácelově ulici  (spolu s Bohuškou Říhovou),  svěcení zvonů 4. září 1932 (spolu s Jaruškou Laškovou, dcerou pekaře, stály obě dívky na voze vedle zvonů), na svátek Vzkříšení o Velikonocích.
Připomeňme ještě, že  Stázi Jindrová jako členka místní jednoty Orla cvičila na Orelském sletu v Lublani v roce 1938 či hrála v různých divadelních představeních, pořádaných touto jednotou na jevišti Lidového domu. Ze všech jmenujme např.  Kája Mařík, Lesní víla, Z našich mlýnů, Bernadetta (o zjevení P. Marie).
Anastázie, tehdy ještě  Jindrová, se začala učit švadlenou u Marie Pospíšilové v Podbranské ulici. Ze zdravotních důvodů však musela z  učení  odejít. Zaměstnání později nalezla v tehdejším podniku Mosilana, později i v ÚZCHV, jako pletařka. Zde pracovala až do odchodu do důchodu.
Kulturnímu a společenskému životu zůstala Anastázie věrná i po svatbě s panem Rudolfem Pelclem, vyučeným řezníkem, za něhož se provdala dne 21.  dubna 1946. Manžel později pracoval na dráze jako vedoucí překladiště.  V poválečném období, při svém zaměstnání  působil jako kulisář v Národním domě. Do povědomí dětí se zapsal  jako častý představitel Kašpárka v dětských hrách. Anastázie Pelclová  po dobu dvaceti let, tedy do do roku 1969, působila jako nápověda divadelního souboru Hýbl. V budově Národního domu Pelclovi také v letech  1948 – 1962  bydleli, před přesídlením do Javorky. Později dostali nový byt na Parníku.
Poblahopřát paní Pelclové k významnému životnímu jubileu přišel místostarosta Dobromil Keprt,  člověk mající k divadlu a kulturnímu životu ve Třebové vřely vztah.  A tak se sedělo, povídalo a vzpomínalo na takové velikány třebovského divadla, jakými byl i Karel  Tomeš, Bohuslav Routek, Marie Blodíková, Jarka Vařečková, Alena Kšírová a další.  Vzpomínání opravdu zajímavé.
Popřejme paní Pelclové za všechny čtenáře zpravodaje mnoho zdraví a štěstí do dalších let života.
                                                                                                                                                                          Martin Šebela

 

 

                            Švadleny od M. Kratochvilové .- fotografie ateliér Tomek ze srpna roku 1941

                                                    Gratulace k devadesátinám - Dobromil Keprt - 28. 3. 2014