K problematice přivaděče a dálničního připojení již bylo dost napsáno,
naposledy 17.3. jako reakce na usnesení zastupitelstva města, které se 23
hlasy (nikoliv však mým hlasem) rozhodlo "obětovat" MÚK Česká Třebová
u Litomyšle, aby prosadilo (upřednostnilo) vybudování "přeložky I/14 mimo
Třebovici a vytvořilo tak přímé spojení Česká Třebová - obchvat Opatova (a
dále na MÚK Opatovec), které by získalo statut přivaděče k R35 s tím, že by
byl vybudován současně se stavbou R35.
Posunuli jsme se v datu na 9. duben, problematika přivaděčů se v krajském měřítku začala intenzivně řešit. První jednání se starosty obcí kolem budoucí R35 se již uskutečnilo, další bude 22.4. a bude se týkat právě "našeho" úseku R35. Vše se nyní již zdá jasnější, existuje snaha ničím se nezdržovat a pokud možno nic neměnit, na trasu R35 je zpracována studie EIA a v této podobě by měla být R35 realizována, každá změna by znamenala novou studii EIA a tedy zdržení v řádu let, které nikdo nechce. V tomto smyslu to tedy vypadá, že usnesení českotřebovských zastupitelů přijatá 24.2. nebudou nic znamenat (a měla by být proto i zrušena). Pro Českou Třebovou bude vybudován Exit u Němčic, který bude umožňovat napojení na dálnici a který jsme neprozřetelně nechtěli. Napojení bude ovšem zřejmě nejdříve ze stávající silniční sítě, podle schválené "Aktualizace zásad územního rozvoje Pardubického kraje" by ale měl navázat na budoucí nově vybudovanou trasu přivaděče na Č. Třebovou kolem Němčic a Zhoře (stavba D38), a také na Ústí n.O. po silnici II/360. přivaděče by měly být budovány bezprostředně po dokončení dálnice z finančních prostředků SFDI. V případě dříve uváděné MÚK "Litomyšl sever" nově pojmenované jako "MÚK Česká Třebová" je pouze sporné to, zda bude z tohoto exitu vybudována také trasa ve směru na Litomyšl (měla by menší dopravní význam). Zachování tohoto exitu vidím jako důležité především pro budoucnost, dodatečně už by nikdy nikdo pro nás nové dálniční připojení nevybudoval. Přivaděč však (bohužel) zavede dopravu z dálnice do středu města, tedy vlastně na stávající přetíženou světelnou křižovatku na Tyršově náměstí, vybudování obchvatu města Česká Třebová je zatím opravdu vzdálený cíl. Až se zde (na světelné křižovatce) zvýší doprava nad únosnou mez, nezbude, než obětovat (zbourat) vystrčený dům čp. 292 s prodejnou Kohinoor a sousedními garážemi a vytvořit zde potřebný (asymericky umístěný) kruhový objezd tak, jak je např. naplánován na Programu rozvoje městské památkové zóny.
Článek publikovaný 17. 3. o potřebě zachovat pro Českou Třebovou přímé samostatné dálniční připojení vyvolat řadu ohlasů. Za nejvýznamnější považuji návrh Ing. Jiřího Kapouna, českotřebovského rodáka žijícího v Chrudimi, silničáře tělem i duší, který přišel s návrhem na přímé připojení města a naší průmyslové zóny na dálnici přivaděčem, využívajícím silnici III/35847. Návrh jsme podrobně prodiskutovali - jeho možnosti, nároky, potřeby, výhody a nutné úpravy stávající studie budoucí R35. Návrh jsem pak připravil do podoby grafického návrhu řešení, které by umožnilo zrušit dálniční exit u Němčic a Českou Třebovou připojit na posunutý exit Litomyšl - jih od Janova ke Strakovu. Podmínkou by bylo vedení dopravy z od České Třebové kolem průmyslové zóny mimo Semanín. Doprava by tedy neprocházela obcí, která by se stala oázou klidu s minimem dopravy. Vzdálenost od benzinové pumpy od Korada v České Třebové na dálniční výjezd by byla pouhých 10,5 km. Trasa by nevedla přes žádnou obec. Nevýhodou by bylo převýšení cca 150 metrů, které by bylo nutné překonat se stoupáním a klesáním s hodnotami 5 - 8%. Průmyslová zóna by získala přímé připojení na kapacitní komunikaci R35 a to by znamenalo velkou úlevu pro provoz těžkých vozidel po průtahu města. Doprava by byla přesměrována na R35 nejkratší možnou trasou a nezatěžovala by ani Rybník (oblast na Stráži) ani Třebovici.
Tuto zpracovanou možnost jsem předložil starostovi města Jaroslavu Zedníkovi, který se s potřebou přímého připojení průmyslové zóny na dálnici ztotožnil, trasu projel a posoudil její možnosti a návrh předložil na Ředitelství Silnic a dálnic do Pardubic řediteli ing. Webrovi. Návrh pak následně posoudili pracovníci ŘSD, kteří vypracovali písemné stanovisko, které bylo dnes ve středu 9.4. doručeno (VIZ ZDE). Vyplývá z něho, že bohužel je vše připraveno, proběhla EIA. Aby nedocházelo ke zdržení (třeba i několik let), není již možné např. posunout MÚK Janov (Litomyšl-jih) směrem ke Strakovu (o cca 3 km), to by bylo třeba vyvolat nové jednání EIA. Je to škoda, protože rozvoj průmyslové zóny znamená rozvoj dopravy po silnici a rekonstruovaný přivaděč směrem k Litomyšli by podstatně omezil i počet vozidel ve vnitřním městě, kde jsou opravdu málo vyhovující komunikace a křižovatky. Do Litomyšle odbočující kamiony na světelné křižovatce dokážou dopravu paralyzovat. Pokud by měl počet takových vozidel nadále růst, nebude to možné bez rekonstrukce této křižovatky. Přivaděč podobný výše uvedenému návrhu by tuto situaci vyřešil a byl by ku prospěchu České Třebové, Litomyšle, Rybníka, Třebovice a nakonec i Zhoře a Němčic. Od narůstající dopravy by osvobodil i Semanín, doprava by jezdila okolo obce. Podle všeho však nebude možné vybudovat nájezd u Strakova, bude se muset hledat jiná možnost.
Milan Mikolecký 9/4
- Poznámka k plánované přeložce I/14 mimo Třebovice
- Je to akce, která je v plánu rozvoje silniční sítě Pardubického kraje jako stavba D25, Zatím je vedena asi ve stejné důležitosti jako obchvat města Česká Třebová (stavba D26), je prakticky jeho pokračováním. Tím, že by získala charakter přivaděče, tak by se její význam zvětšil a stavba by se tím zřejmě uspíšila. Je to však stavba velmi náročná a drahá, náklady odhaduji až na 500 mil. Kč, vyžaduje náročné přemostění železnice po estakádě a nové křížení se silnicí III/35848 a také přemostění části soukromého chovného rybníku Hvězda, kde bude navíc obtížné prosadit solení vozovky. Vzpomeňme na obtížné posuzování záměru EIA pro obalovnu na druhé straně na hrázi rybníka. Tato trasa je jen o 1500 metrů kratší než stávající silnice I/14 + I/43 a ušetří tedy jen 2 minuty jízdy. Za tyto peníze bychom postavili pro nás důležitější obchvat města Česká Třebová. Vybudování přeložky by bylo pro Třebováky jistě komfortní příležitostí dostat se na dálnici R35 bez velkého převýšení po rekonstruované silnici I. třídy, ovšem, pro směr na Moravu, na Olomouc, na Svitavy a Brno, nikoliv však ve směru do Čech, kde by tento přivaděč vzdálenost prodloužil. Místo potřebných 11 km k dálnici bychom najeli na stejné místo k Litomyšli kilometrů třicet.
