Den Země vers. zahrada MŠ U Stadionu

Tento svátek  se slaví 22. dubna, za pár dnů...  Jde o ekologicky motivovaný svátek, upozorňující lidi na dopady ničení životního prostředí, na potřebu udržitelného rozvoje. 
 
Den Země připomínám v souvislosti s fotografiemi  čerstvě "vyrobených" pařezů na zahradě MŠ U Stadionu, kde úplná likvidace vrostlých  topolů vyvolala spontánní petici rodičů a následně i mediální publicitu. Fotografie ukazují, jak to nakonec na zahradě dopadlo. Nechal jsem si určitý čas na to, abych oslovil ochránce přírody, dendrology a dřevaře a získal tak obrázek o tom, jak se dívá na revitalizaci zeleně  v této lokalitě odborná veřejnost.  V prvé řadě musím vyvrátit názor, který byl šířen jako odůvodnění těžby - že šlo o nebezpečné stromy se shnilým dřevem, které bylo nutné třeba odstranit, neboť by mohlo dojít i k havárii (zimní pád velké větve ze stromu v Javorce je mementem). Hovořilo se posudcích. Jistě byly v pořádku, nikdo však neříkal, že by mělo jít o havarijní situace. (To by se nemohlo čekat roky na evropské peníze.)
I podle fotografií se o shnilé dřevo nejedná, hniloba je jen  na jediném pařezu (a to hned na tom prvním snímku nahoře). Jde o pařez od břízy, která neměla být na zahradě MŠ již delší čas, šlo o dvoják, který zbytečně zahušťoval řadu. Ostatní dřevo  na pařezech je zdravé a jako takové bylo prodáváno (tmavší části na řezu způsobila již na jaře proudící míza). S tímto  zdravým dřevem budou pracovat řezbáři, z ponechaných kmenů vytvoří nějakou dřevěnou připomínku skácených stromů. Jedním hlasem ovšem ochránci přírody hovoří i o tom, že topol ve věku nad 50 let již nemá perspektivu růstu ani po úpravách a jedinou rozumnou cestou je porost obměnit. Dřevaři dodávají, že topolové dřevo (mimo osiky) pevností příliš nevyniká. Druhá věc ovšem je, že obnova zeleně se má dělat postupně po etapách, vždyť přece nešlo o havarijní kácení. Zahradní architekt David Smyčka ze Semanína se byl na zahradě také podívat. Oceňuje, že byla na zahradě ponechána beze změny další zeleň, ke které bude možné dosázet novou, vidí v tom šanci pro obměnu zahrady.

 

Má to jistě svá "kdyby". Každý, kdo na své zahradě bourá staré stromy po nich nenechává pařezy a hned je odstraňuje. Tak to např. dělají v Litomyšli, když nyní revitalizují tamní "Alej filosofů". U nás jde o zahradu mateřské školy, která je běžně denně  intenzivně využívána. Pařezy zde na zahradě ale zůstávají a ozdobu rozhodně nedělají. Spolu s rodiči dětí z MŠ, kteří mají o další vývoj zahrady obavy, vidím shodu v tom, že po kácení v nezbytném rozsahu má rychle následovat další úprava. Sázení se bude dělat  logicky až na podzim, do té doby si budou děti hrát v provizoriu. Jak se ukázalo, tak revitalizační projekt nebral připomínky vedení MŠ v úvahu a je třeba následně připravit další projekt, který již ovšem město bude platit ze svého rozpočtu.
 
Kdyby se rodiče dětí neozvali, žádný  takový projekt by se už nepřipravoval. Moc nerozumím tomu, v čem je užitečnost takového revitalizačního projektu, když je jej třeba dále předělat či doplnit. Rodiče dětí MŠ a také učitelky na jednání se starostou města poukazovali na to, že zde nebyla dlouhá léta prováděna žádná údržba zeleně. Na dřevěném domku uprostřed zahrady jsem našel tabulku svědčící zřejmě o větších posledních úpravách a zvelebování zahrady v letech 2006 a 2007. O další údržbě nevím, pouze o úpravách, provedených před lety svépomocí:  volný svah naproti školce byl upraven k sáňkování a "pekáčování" -  ten však málem (bez projednání)  osázelo město keřovou zelení. Pracovníky Eko Bi, osazující tuto vybudovanou volnou plochu k sáňkování se nakonec podařilo přesvědčit, že zahrada musí především vyhovovat školce samotné. Tvůrci městské zeleně by měli záměry provozovatele (uživatele) respektovat. Děti na zahradě nemohou během jara a léta pobývat dlouhodobě na sluníčku, potřebují stín. Nejsou-li stromy, pomohou stany. Dva stany o rozměrech 10 x 5 metrů jsou snad již objednány.
Petice rodičů dětí nakonec přinesla pro školku užitek, kompromis v podobě doplnění projektu. (Pokud se ovšem nedozvíme, že se nesmí na realizaci dotované z EU 5 let cokoliv změnit, jako např. na Kociánce nebo na terminálu Jana Pernera.)
Než nové stromy vyrostou, odteče v Třebovce ještě hodně vody. Kdyby se k obměně "velké zeleně " přistoupilo včas a po etapách, kácelo se ve vhodném ročním období, mohla revitalizace proběhnout bez velkých problémů. Jenže se čekalo na "spásu" z EU, abychom si mohli revitalizovat zahradu za evropské peníze...
Nevyčítejme rodičům dětí a učitelkám mateřské školy, že se ozvali. Bylo by naopak na pováženou, kdyby si to nechali líbit.

 

Ještě připomenu jedno datum - 20. říjen. To budeme slavit "Den stromů" a moc bych si přál, kdyby v tu dobu už byla zahrada bez pařezů a nově osázená....                                                                                       Milan Mikolecký 17. 4.
 

A ještě snímky z 26. března

  •