|
Tento svátek se slaví 22. dubna, za pár dnů...
Jde o ekologicky motivovaný svátek, upozorňující lidi na dopady
ničení životního prostředí, na potřebu udržitelného rozvoje.
Den Země připomínám v souvislosti s fotografiemi čerstvě
"vyrobených" pařezů na zahradě MŠ U Stadionu, kde úplná likvidace
vrostlých topolů vyvolala spontánní petici rodičů a následně
i mediální publicitu. Fotografie ukazují, jak to nakonec na
zahradě dopadlo. Nechal jsem si určitý čas na to, abych oslovil
ochránce přírody, dendrology a dřevaře a získal tak obrázek o tom,
jak se dívá na revitalizaci zeleně v této lokalitě odborná
veřejnost. V prvé řadě musím vyvrátit názor, který byl šířen
jako odůvodnění těžby - že šlo o nebezpečné stromy se
shnilým dřevem, které bylo nutné třeba odstranit, neboť by mohlo
dojít i k havárii (zimní pád velké větve ze stromu v Javorce je
mementem). Hovořilo se posudcích. Jistě byly v pořádku, nikdo však
neříkal, že by mělo jít o havarijní situace. (To by se nemohlo
čekat roky na evropské peníze.)
I podle fotografií se o shnilé dřevo nejedná, hniloba je jen na
jediném pařezu (a to hned na tom prvním snímku nahoře). Jde o
pařez od břízy, která neměla být na zahradě MŠ již delší čas, šlo
o dvoják, který zbytečně zahušťoval řadu. Ostatní dřevo na
pařezech je zdravé a jako takové bylo prodáváno (tmavší části na
řezu způsobila již na jaře proudící míza). S tímto zdravým dřevem budou
pracovat řezbáři, z ponechaných kmenů vytvoří nějakou dřevěnou
připomínku skácených stromů. Jedním hlasem ovšem ochránci přírody
hovoří i o tom, že topol ve věku nad 50 let již nemá perspektivu
růstu ani po úpravách a jedinou rozumnou cestou je porost obměnit.
Dřevaři dodávají, že topolové dřevo (mimo osiky) pevností příliš
nevyniká. Druhá věc ovšem je, že obnova zeleně se má dělat
postupně po etapách, vždyť přece nešlo o havarijní
kácení. Zahradní architekt David Smyčka ze Semanína se byl na
zahradě také podívat. Oceňuje, že byla na zahradě ponechána beze
změny další zeleň, ke které bude možné dosázet novou, vidí v tom
šanci pro obměnu zahrady.
Má to jistě svá "kdyby". Každý, kdo na své zahradě bourá staré
stromy po nich nenechává pařezy a hned je odstraňuje. Tak to např.
dělají v Litomyšli, když nyní revitalizují tamní "Alej filosofů".
U nás jde o zahradu mateřské školy, která je běžně denně
intenzivně využívána. Pařezy zde na zahradě ale zůstávají a
ozdobu rozhodně nedělají. Spolu s rodiči dětí z MŠ, kteří mají o
další vývoj zahrady obavy, vidím shodu v tom, že po kácení v
nezbytném rozsahu má rychle následovat další úprava. Sázení se
bude dělat logicky až na podzim, do té doby si budou děti
hrát v provizoriu. Jak se ukázalo, tak revitalizační projekt
nebral připomínky vedení MŠ v úvahu a je třeba následně připravit
další projekt, který již ovšem město bude platit ze svého
rozpočtu.
Kdyby se rodiče dětí neozvali, žádný takový projekt by
se už nepřipravoval. Moc nerozumím tomu, v čem je užitečnost
takového revitalizačního projektu, když je jej třeba dále
předělat či doplnit. Rodiče dětí MŠ a také učitelky na jednání
se starostou města poukazovali na to, že zde nebyla dlouhá léta
prováděna žádná údržba zeleně. Na dřevěném domku uprostřed zahrady
jsem našel tabulku svědčící zřejmě o větších posledních úpravách a
zvelebování zahrady v letech 2006 a 2007. O další údržbě nevím,
pouze o úpravách, provedených před lety svépomocí: volný
svah naproti školce byl upraven k sáňkování a "pekáčování" -
ten však málem (bez projednání) osázelo město keřovou
zelení. Pracovníky Eko Bi, osazující tuto vybudovanou volnou
plochu k sáňkování se nakonec podařilo přesvědčit, že zahrada musí
především vyhovovat školce samotné. Tvůrci městské zeleně
by měli záměry provozovatele (uživatele) respektovat. Děti na zahradě nemohou
během jara a léta pobývat dlouhodobě na sluníčku, potřebují stín.
Nejsou-li stromy, pomohou stany. Dva stany o rozměrech 10 x 5
metrů jsou snad již objednány.
Petice rodičů dětí nakonec přinesla pro školku užitek,
kompromis v podobě doplnění projektu. (Pokud se ovšem nedozvíme,
že se nesmí na realizaci dotované z EU 5 let cokoliv změnit, jako
např. na Kociánce nebo na terminálu Jana Pernera.)
Než nové stromy
vyrostou, odteče v Třebovce ještě hodně vody. Kdyby se k obměně
"velké zeleně " přistoupilo včas a po etapách, kácelo se ve
vhodném ročním období, mohla revitalizace proběhnout bez velkých
problémů. Jenže se čekalo na "spásu" z EU, abychom si mohli
revitalizovat zahradu za evropské peníze...
Nevyčítejme rodičům dětí a učitelkám mateřské školy, že se
ozvali. Bylo by naopak na pováženou, kdyby si to nechali líbit.
Ještě připomenu jedno datum - 20. říjen. To budeme slavit
"Den stromů" a moc bych si přál, kdyby v tu dobu už byla zahrada
bez pařezů a nově osázená....
Milan Mikolecký 17. 4.
A ještě snímky z 26. března
|
