Českotřebovský deník 134/2014  (29/5)                                  

Seminář pro pamětníky staré České Třebové se konal 27.5. Fotografie Veronika Němcová.

Seminář je určen pamětníkům starých českotřebovských zákoutí. Lektor semináře na semináři promítne a okomentuje fotografie vybrané českotřebovské lokality.  Příští setkání se uskuteční v úterý 24. června 2014 od 17 hodin v přednáškovém sále muzea. Tématem bude Moravská ulice.

Červnové akce v městském muzeu

Přednáška (komponovaný hudební pořad)

Ve středu 4. června 2014 si Vás dovolujeme pozvat na přednášku s hudebními ukázkami, kterou o Bohuslavu Martinů a jeho vazbách na Kozlov a rodinu Vejrychových prosloví muzikoložka Mgr. Lucie Jirglová, pracovnice Centra Bohuslava Martinů v Poličce. Akce s názvem Barevný svět Bohuslava Martinů proběhne od 17 hodin ve výstavní budově muzea.

 

Výstava  

Ve čtvrtek 19. června 2014 od 17 hodin proběhne ve výstavní budově muzea vernisáž výstavy Krajinou (nejen) Bohuslava Martinů. Vystaveny budou obrazy a objekty s krajinářskými motivy výrazných českých výtvarných osobností 19. a 20. století. Výstava bude přístupná až do 14. září 2014.

 

Koncert při příležitosti vydání nové publikace

Městské muzeum Česká Třebová vydává novou publikaci s názvem Bohuslav Martinů a Stanislav Novák ve vzpomínkách Ely Švabinské. Kniha bude poprvé představena ve středu 25. června od 18 hodin v Malé scéně. Při této příležitosti proběhne koncert, na němž BcA. Alžběta Poukarová a MgA. Renata Ardaševová představí dílo Bohuslava Martinů, Petra Ebena a Davida Poppera.  Vstupenky na koncert budou k zakoupení v Informačním centru Česká Třebová a hodinu před začátkem koncertu.

Vstupenky budou navíc slosovatelné a 3 návštěvníci akce obdrží novou publikaci zdarma. Cena vstupenky činí 80 Kč.

Nový povrch silnice do Skuhrova
Silnice III/31512  vede z České Třebové do Skuhrova, kde se napojuje na silnici II/ 315. Její úsek vedoucí lesem byl v minulém týdnu rekonstruován. Protože se tak stalo za velmi výhodných podmínek teplotních i bez motorového provozu, tak se podařilo práci ukončit nejen včas, ale také ve výborné kvalitě.  A tak je povrch této silnici vedoucí lesem jeden z nejkvalitnějších v okolí, a nikde se ani při dnešním, vydatném dešti netvoří kaluže, nikde nevtéká ani voda na silnici. Je to velká změna. Kdyby tak byl ještě rekonstruován ten zbytek do Třebové a pak i do Skuhrova, bylo by to jako v pohádce.  Pro takovou  akci musí být jistě vhodné podmínky. Akce by se nebyla zařazena bez vlivu hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického, svou roli  také měla i letošní mírná zima, která ušetřila v oblasti údržby silnic nějaké prostředky. Myslím také, že v neposlední řadě má vliv i to, že město Ústí n.O., prosazuje nový povrch silnice na Andrlův chlum, nutný pro pořádáni automobilových závodů do vrchu. A jak znáte Třebováky,  ti to lépe skousnou, když také získají nějakou novou kvalitní silnici. (Když se dělal nový povrch na Andrlák naposledy, tak jsme ve Třebové získali nový asfaltový povrch na serpentině.) Tak do Skuhrova  si ovšem nový povrch zasloužila, i když zde závody automobilů do vrchu nepořádáme. Snad cyklisti budou mít při jejich letní trase na horskou prémii lepší svezení....
 
Nová přírodní rezervace a památka
Pardubice (29. 5. 2014) – Pardubický kraj zřídí novou přírodní rezervaci Anenské údolí a novou přírodní památku Kunětická hora. Obě předkládané lokality jsou součástí evropské sítě lokalit soustavy Natura 2000 vedenými v kategorii evropsky významná lokalita. A proto na nich platí podmínky zvláště chráněných území.
„Tuto povinnost nám ukládá evropská legislativa,“ říká radní Václav Kroutil, který má na starosti životní prostředí, zemědělství a venkov a pokračuje:  „V Anenském údolí bude chráněno skoro 75 hektarů a předmětem ochrany budou traviny a křoviny, tak jasanovo-olšové lužní lesy, vápnomilné bučiny, dubohabřiny a také modrásek bahenní.“ Na Kunětické hoře bude chráněno přibližně 25 hektarů. „Tady jsou vzácné různé druhy hmyzu včetně známého páchníka hnědého, ale také ptáci a savci vázaní na porosty starých doupných stromů a na skalní útvary. Cenné jsou také suché trávníky a staré sady.

 

Kraj hospodařil v roce 2013 v černých číslech. Bez chyb a nedostatků
Pardubice (29. 5. 2014) – Radní kraje dnes odsouhlasili návrh účetní závěrky a závěrečný účet Pardubického kraje za rok 2013, které jim předložil hejtman Martin Netolický. Hospodaření kraje skončilo v loňském roce v kladných číslech ve výši 552 milionů korun.  Ve finanční rozvaze se pozitivně projevily vyšší příjmy ze sdílených daní. „Podařilo se nám dosáhnout i úspor ve výdajích, tyto prostředky jsou již využívány na realizaci dalších evropských projektů a investiční akce, ale také například na dopravní obslužnost či opravu silnic,“ shrnul závěrečný účet hejtman Martin Netolický. Účetní závěrku předloží ke schválení ještě zastupitelstvu, plní tím povinnosti dané vyhláškou. „Přezkum hospodaření ze strany Ministerstva financí dopadl na výbornou. Kontroloři konstatovali, že jsme se starali o krajské finance bez chyb a nedostatků a nevidí ani žádná rizika do budoucna,“ seznámil s výsledky kontroly hejtman Martin Netolický. Závěrečný účet za rok 2013 bude po odsouhlasení Zastupitelstvem Pardubického kraje zveřejněn na úřední desce Pardubického kraje a na webových stránkách www.pardubickykraj.cz.

 

Pachové repelenty odradí zvěř od silnic 
Pardubice (29. 5. 2014)  - Okresní myslivecké spolky Českomoravské myslivecké jednoty Pardubice, Chrudim, Svitavy a Ústí nad Orlicí požádaly Pardubický kraj o dotaci na nákup pachových repelentů, které budou použity na omezení střetů zvěře s motorovými vozidly na vybraných úsecích silnic Pardubického kraje. Stávající dopravní komunikace našeho kraje, zejména pak silnice I. třídy, nejsou žádným způsobem proti střetům motorových vozidel se zvěří zabezpečeny.
„Dotace je směřována jednotlivým okresním mysliveckým spolkům v rámci Pardubického
kraje, které jsou příjemcem dotace, a které zajistí nákup pachových repelentů. Tyto pachové repelenty pak okresní myslivecké spolky přidělí vybraným uživatelům honiteb ve své působnosti. Myslivcům za tuto jejich práci patří velký dík,“ vysvětluje radní Václav Kroutil. Uživatelé honiteb na své náklady zajistí vhodné rozmístění a aplikaci pachových repelentů na volně rostoucí dřeviny v okolí silnic nebo si na jejich rozmístění zajistí vhodné dřevěné kolíky. Dále zajistí jejich pravidelnou kontrolu a včasné doplňování účinné látky. Povedou jednoduchou evidenci o počtu zjištěných případných střetů vozidel se zvěří a tak i vyhodnotí účinnost tohoto opatření. Střety zvěře s vozidly v silničním provozu jsou přetrvávajícím velkým problémem. Dochází nejen k poranění či usmrcení zvěře, ale i k hmotným škodám, poranění lidí, někdy i ke ztrátě lidských životů.
Kraj hledá cestu pro elektrickou přípojku na tvrz Bouda 
Pardubice (29. 5.2014 ) -  Byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden elektrický proud, si na dělostřelecké tvrzi Bouda zatím bohužel zpívat nemohou. Připojení do distribuční sítě, o které Pardubický kraj jako vlastník objektu usiluje, zkomplikovalo jednání s majiteli pozemků. Informoval o tom krajské radní hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.
Připojení tvrze bylo zvažováno ze třech míst – z Těchonína, z Boříkovic a ze Suchého vrchu. Po prohlídce možných tras byla jako nejvhodnější vybrána trasa z Těchonína. Přitom se předpokládalo uložení kabelu do stávající lesní cesty. Po rozpracování projektové dokumentace však vyvstal problém s vlastníky pozemků, kteří nesouhlasili s prováděním zemních prací a s uložením kabelu na svých pozemcích. „Tyto pozemky není možné trasou kabelu obejít, protože by trasa vedla zalesněným terénem. Z toho důvodu bylo třeba vyhledat jinou vhodnou cestu. Po jednání s vlastníky pozemků se jako nejvhodnější jeví trasa ze Suchého vrchu. Rada proto posunula termín předložení nových závěrů do konce letošního roku,“ vysvětlil hejtman Martin Netolický.
Dělostřeleckou tvrz Bouda získal Pardubický kraj do vlastnictví v roce 2011. Je situována v lesním masivu, v prostoru značně odlehlém od nejbližších obcí. Jde o obrovský pevnostní objekt, s pěti bojovými „sruby“ a podzemním systémem chodeb a sálů o celkové délce 1,5 kilometrů. Provoz objektu je závislý na dodávce elektrické energie.  Ta je pro tvrz Bouda v současnosti zajišťována dvojicí stabilních dieselgenerátorů, jejichž provoz je však velmi náročný.