Česká Třebová potřebuje
novou budovu pro ZUŠ nejen v plánu, ale i ve skutečnosti
Podmínkou ovšem je, abychom zakotvili záměr v nyní
připravovaném strategickém plánu města. Současný stav je totiž
ve skutečnosti určitým provizoriem. Škola jednak nemá
odpovídající prostorové podmínky a je rozmístěna ve dvou
budovách na Kozlovské ulici a na Tyršově náměstí. Je zřejmé, že
rekonstrukcí Malé scény vznikla vlastně budova třetí. Je zde
klidně možné část výuky také realizovat až 4 dny v
týdnu (dokonce bez vlivu na provozní náklady školy).
Pro chod školy je to však nadměrné zatížení,
i když by to podmínky pro výuku může zlepšit. Pokud by
však měla být řešením jen přístavba budovy na Kozlovské
ulici, tak bychom na poměrně velké peníze prvky provizoria
jen vylepšili a nový sál a další prostory by vznikly v těsném
sousedství málo využité Malé scény Pořád by škola
pracovala rozdělená ve dvou budovách. Za komplexním řešení tedy
považuji vybudovat takovou novou budovu ZUŠ, kde by bylo možné
vytvořit podmínky pro výuku všech čtyř oborů školy včetně
potřebného sálku, zkušebny atd, aby nebylo třeba brát ohledy na
provoz např. Kulturního centra, kde by se konaly jen "velké
akce". V příštích letech ještě bude
možné počítat s financováním takové akce pomocí fondů EU.
Místo pro budovu jistě navrhne městský architekt. Je zřejmé, že by bylo velmi výhodné, aby byla v centru v návaznosti
na areál škol. Bylo by to komplexní řešení pro město a
volnočasové aktivity mládeže i proto, že bychom tím současně
uvolnili budovu na Tyršové náměstí 81, kterou by jistě rád
využil Dům dětí a mládeže Kamarád, který nyní pracuje v
neuvěřitelně těsných podmínkách na Sadové ulici.
Na posledním dubnovém jednání zastupitelstva města
28.4. se měla na návrh rady města projednávat otázka odprodeje
nyní prázdných domů čp. 801 a 800 v sousedství ZUŠ v Kozlovské
ulici. Na jejich místě bylo dříve uvažováno s přístavbou sálu
pro ZUŠ. Bohužel to však není v žádném plánu rozvoje města
zakotveno. Právě na návrh zastupitelů Koalice pro Českou
Třebovou (Mikolecký, Menšík, Poldauf) se nám podařilo přesvědčit
další zastupitele jiných seskupení a tento unáhlený návrh
odmítnout. Podařilo se nám přehlasovat radu města a její
podporovatele a návrh byl odložen až pro další zastupitelstvo,
které vzejde z podzimních komunálních voleb. Prodej těchto již k
demolici odsouzených domů by totiž definitivně uzavřel úvahy o
rozšíření budovy ZUŠ Kozlovská 775. Pokud bychom upřednostnili
výstavbu nové budovy pro ZUŠ v jiné lokalitě a získali pro
tento projekt finanční příslib dotace, nebude sice pozemek
zmíněných domů potřeba, ale vznikne možnost nového
komplexního posouzení rozvoje a využití této
lokality pro budoucnost města bez nějakého flikování, které by
hrozilo při postupném vývoji a odprodání domů.
Na zmíněném jednání zastupitelů vystoupily
také dvě učitelky ZUŠ a vysvětlovaly zastupitelům, jak moc
potřebují vylepšit současné podmínky pro práci hudebního a
literárně dramatického oboru školy. Myslím, že nám při
prosazování odkladu hlasování prodeje sousedních domů pomohly a
současně ukázaly, v jakém provizóriu dnešní ZUŠ žije a pracuje a
přesto její učitelé a žáci podávají vynikající výkony a dobře
reprezentují školu a město na soutěžích, jsou úspěšní při
přijímání ke studiu na vyšší umělecké školy. Škoda, že
provizórium v práci ZUŠ nijak nezmiňují první výstupy
práce tvůrců strategického plánu města a nikde potřebu stavby
nové budovy ZUŠ nebo potřebu její přístavby neuvádějí. Právě dva
takové dokumenty (které se stanou součástí Strategického plánu
města) na jednání dne 28. 4. Zastupitelstvo města vzalo na
vědomí. Jednalo se o zpracovanou SWOT analýzu a návrh
strategického skeletu.
Proto jsem vlastně již po termínu dne 12/5 na
výzvu zhotovitelů Strategického plánu podal projektový záměr na
stavbu nové budovy ZUŠ, neboť její realizace bude základem pro
komplexní řešení využití volného času školní mládeže v
našem městě. Podle informace zhotovitele takový návrh v té době podán
nebyl. Stavba nové budovy ZUŠ by současně vyřešila prostorové
podmínky DDM. Obě tato zařízení jsou zřizovaná městem a
profesionálně odborníky vedená, každé zlepšení podmínek pro
jejich práce se současně projeví v nabídce ZUŠ i DDM a následně
se projeví ve smysluplném využití volného času mládeže a účinně
zabrání rozvoji negativních jevů. Žádná jiná investice (např. do
stavby sportovní haly) nebude tak dobře využita.
Kde na realizaci stavby budovy pro ZUŠ vzít,
půjčovat si nesmíme, naše dluhová služba je a ještě 4 roky bude
stále velká (cca 15 milionů ročně). Myslím, že bychom
měli ustoupit od nákladného projektu přestěhovat městskou
knihovnu do uvolňované budovy pracoviště Dislokovaného
pracoviště Dopravní fakulty Jana Pernera. Tuto budovu bychom si
měli dle představ fakulty koupit za 4,5 milionu co
nejdříve (fakulta na to naléhá), a následně ji pak i s pomocí nějakých dotací
(snad z MŠMT a MŽP - zelená úsporám) a s potřebou vlastních
prostředků jistě 20 milionů (a možná i mnohem více, zmíněné dotace nám nikdo na
uvedených ministerstvech totiž nenabízí) přestavět,
rekonstruovat. Pokud ponecháme městskou knihovnu ve vlastní
budově čp. 173 na Smetanově ulici (napřesrok je možnost ukončit
nájem Ge Money bank) tak nekoupením budovy pracoviště DFJP
ušetříme 20 - 25 milionů, které bude možné
použít třeba pro stavbu nové budovy ZUŠ. Tato akce by měla mít v
zhledem k možnosti využít evropskou dotaci prioritu. Ge Money
bank bychom přitom z knihovny nevyhodili na dlažbu, neboť město
má k dispozici
volné nebytové prostory v přízemí nyní k rekonstrukci
připravovaného hotelového domu ČD. Město by tak ani nepřišlo o příjem z nájmu z nebytových prostor. Městská
knihovna by konečně získala celou svou budovu, konečně bychom
mohli do knihovny po 24 letech vcházet hlavním vchodem, konečně
bychom nemuseli do patra po obtížných schodech, neboť v dnešní
části, která je pronajatá bance je jediný výtah, nyní mimo provoz.
Jistě by úprava nebyla zadarmo, ale ve srovnání s investicí do
budovy Dislokovaného pracoviště DFJP to je zlomek ceny. I
zde v budově knihovny bychom si zachovali možnost přístavby, t.j.
rozšíření bud do dalšího podlaží, kde by mohl vzniknou tak
potřebný přednáškový sál se zázemím a případně i nějaké sklady
knih jako přístavba v zadním traktu....
Je to více myšlenek a námětů najednou, je to jako
pohádka o kohoutkovi a slepičce. Jakmile se pohne řešení jednoho
problému, vyvolá to potřebu změnit jiné. Je třeba také
nastolena otázka jak vyřešit budovu pracoviště DFJP (vysoká
škola, potřebuje jen malou část budovy) To je ovšem
problém vysoké školy, se které jistě budeme pomáhat. Měli bychom
přednostně řešit problémy vlastních škol a školských a
kulturních zařízení. Ovšem vše se točí kolem možnosti a ve
skutečnosti řešení podmínek pro práci Základní umělecké
školy Tento problémy bychom měli řešit co nejkomplexněji a s
výhledem do budoucnosti. Šance postavit novou budovu pro ZUŠ se
už nemusí v historii opakovat a proto by měla mít přednost
před jakýmkoliv dílčím řešením.
Milan Mikolecký 29.5.2014
|