Českotřebovský deník 158/2014 (29.6.)                                  
Mojmír Stránský by se dožil 29/6 devadesáti let 

Před 90 lety se narodil konstruktér motorové tříkolky Velorex V České Třebové se 29. června 1924 narodil Mojmír Stránský, vynálezce a konstruktér, který se zapsal do historie jako otec motorové tříkolky Velorex. První vozítko na třech kolech sestrojil spolu s bratrem Františkem v roce 1943. Po „káře na ose”, které říkali Oskar, vyrobili ještě několik tříkolek, až do konce války se ale jednalo spíše o experimenty. První malou sérii svých vozítek vyrobili bratři Stránští už v roce 1945. Na potah namísto původního montérkového plátna začali používat koženku, která se během dalšího čtvrtstoletí stala poznávacím znamením tříkolek jejich konstrukce. Ty se na trhu udržely i přesto, že v době znárodňování průmyslu končil jeden tradiční český výrobce vozidel za druhým. Bratři totiž vozítko začali nabízet jako dopravní prostředek pro invalidy. Samozřejmě ale nemohli působit jako soukromníci a na samém počátku roku1951 proto vstoupili do Velodružstva v Hradci Králové.
Pod jeho křídly zůstala výroba Velorexu až do listopadu 1971, kdy vznikla poslední ze zhruba 15 tisíc vozítek. Pozdější pokus o čtyřkolovou verzi už ale neuspěl. Možná i proto, že Mojmír Stránský musel v roce 1955 kvůli neshodám s vedením družstvo opustit a s Velorexy už později neměl moc společného. I nadále se ale věnoval technickým vynálezům a vytvořil například úspěšný systém pro úpravu řízení běžného automobilu pro invalidy. Zemřel v červnu 2011 ve věku 87 let.
Před 10 lety k i jeho osmdesátínám uspořádal Fanklub Velorex u nás v České Třebové svůj pravidelný letní sraz, na kterém byly 80. narozeny Mojmír Stránského řádně oslaveny. Hlavní část srazu se konala na českotřebovském letišti U Dvora. Odkaz Mojmíra Stránského a vozítka Velorex, které dobylo svět, nyní šíří českotřebovské městské muzeum, které má expozici, věnovanou výrobě vozítka Velorex a jeho rozšíření do světa. 
 
Kraj chce uchovat tradici „stínání kohouta“

Pec pod Sněžkou (26. 6. 2014) – K zápisu do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury schválila Rada Pardubického kraje už čtvrtou položku, takzvané stínání kohouta. Tuto tradiční hru, která má v posledních letech jen symbolický charakter, uvidí zájemci například už tuto sobotu v Kostěnicích. Obec má totiž kohouta ve znaku.
„Tento zvyk se jako součást obyčejové tradice v současnosti vyskytuje na území Pardubického kraje v 11 obcích,“ vysvětluje náměstkyně hejtmana Jana Pernicová a pokračuje: „Doplní tak v seznamu už zapsané Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku, Vodění jidáše a Východočeské loutkářství.”
V okrese Chrudim organizují stínání kohouta  západně a jihozápadně od Chrudimi v obcích Kozojedy, Lány, Libkov, Markovice, Medlešice, Načešice, Pohled a Sobětuchy a v okrese Pardubice v Holicích, Rábech a Stojicích. Nově připravili hru na stínání kohouta také v Kostěnicích, kde se tuto sobotu pod záštitou hejtmana Martina Netolického uskuteční setkání tanečních souborů České besedy Pardubického kraje.
Dodržování tohoto obyčeje, někdy zvaného také honění nebo tlučení kohouta, je v těchto oblastech doložitelné nepřetržitě od poloviny 19. století. Od veřejného zabití zvířete bylo upuštěno, ale zůstala zachována dějová osnova obyčeje. Živé zvíře bylo nahrazeno maketou nebo jiným předmětem, do kterého bylo možno se strefit a docílit tak vítězství. Kohout se stal živou výhrou pro toho, kdo splnil soutěžní podmínky,“ dodává podrobnosti z historie ředitelka Východočeského muzea Pardubice Jitka Rychlíková.
Současná podoba tradice je trochu zjednodušená, vše se koná na vymezeném prostoru pod širým nebem s maketou kohouta. Pro Pardubický kraj je typické, že hlavní pořadatel vyzve po úvodním proslovu zájemce k účasti.  Každému soutěžícímu jsou zavázány oči a na výchozím stanovišti je několikrát otočen kolem osy nebo obchází stanovený pevný bod. V některých lokalitách platí přihlášený určitý obnos. Pořadatel mu vloží do ruky šavli nebo dřevený meč a nasměruje ho směrem k maketě. Za úspěšný pokus je považováno, pokud se soutěžící poslepu k maketě dostane a zbraní se jí dotkne.
Náměstkyně hejtmana Jana Pernicová také předložila radním kraje také návrh na vyhlášení titulu Nositel tradic lidových řemesel v Pardubickém kraji. Ten bude veřejným oceněním těm, kteří udržují znalost tradičních technologií, nebo těm, kteří se významným způsobem zaslouží o podporu, zachování a rozvoj tradiční lidové kultury. Metodiku pro způsob udělování tohoto titulu zpracuje Regionální pracoviště pro tradiční lidovou kulturu - Soubor lidových staveb Vysočina v termínu. První ocenění by mohlo být uděleno do konce roku 2015.
 
Nová přírodní památka ochrání čolky

Pardubice (26. 6. 2014) – Pardubický kraj od 1. srpna zřídí na Pardubicku novou přírodní památku Michnovka – Pravy. Ta je součástí evropské sítě lokalit soustavy Natura 2000, kde je vedena v kategorii evropsky významná lokalita. Proto na ní platí podmínky zvláště chráněných území.
Mezi obcemi Michnovka a Pravy tak bude chráněna populace obojživelníků a jejich biotopu, tedy stanoviště jejich rozmnožování a vývoje a také jejich zimoviště. „Zde se ochrana týká zejména silně ohroženého druhu čolka velkého a dalších vzácných a ohrožených druhů živočichů a rostlin,“ vysvětlil krajský radní pro životní prostředí, zemědělství a venkov Václav Kroutil. Přírodní památka zde bude mít celkovou rozlohu 3,37 hektaru.