Vážený pane radní,

dovoluji si Vás poprosit o laskavost tlumočení, respektive předání tohoto dopisu Radě města Česká Třebová. Děkuji.

 

Vážená Rado města Česká Třebová, dámy a pánové radní,

dovoluji si obrátit se na vás ve věci konkurzního řízení na místo ředitele Základní umělecké školy a konsekvencí z tohoto řízení případně vyplývajících.

Pana ředitele MgA Bohuslava Mimru jsem poznal již jako studenta ve třídě doc. Jiřího Trávníčka na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Později jsem s ním navázal kontakt již jako s ředitelem ZUŠ v České Třebové. Sám jsem ve stejné funkci strávil devět let na ZUŠ Vítězslavy Kaprálové v Brně - Králově Poli a domnívám se tedy, že mám k problematice vyjadřovat se k řízení tohoto typu školy - připusťme - jakýsi předpoklad.

Pana kolegu Mimru jsem ovšem vnímal také z pohledu na jeho uměleckého působení v českotřebovském regionu. Byl pro mě tak vždycky jakýmsi stělesněním člověka, který si klade za povinnost spojovat působení pedagoga a ředitele ZUŠ spolu s aktivním kulturním přesahem do veřejného života. To není dispozice samozřejmá, zejména, jsou - li výsledky tak hmatatelné, jako je tomu v případě pana kolegy Mimry. To předpokládá m. j. také organizační talent, schopnosti koncepční. Je - li to člověk akceptovaný svými pedagogickými i uměleckými spolupracovníky, čemuž podle mého soudu vše nasvědčuje, je otázkou, proč uvažovat o výměně. Ztrácí snad škola dynamiku?

Není zde další odborný růst pedagogického sboru? Klesá zájem, rodičovská veřejnost má vážné a kvalifikované výhrady? To jsou podle mého soudu klíčové otázky. Nu potom ano, ale jinak, je - li to na úrovni doby a reálných současných možností?

Vyčítáte - li panu řediteli neúspěch s investicí - rekonstrukcí(?) ve věci koncertního sálu ZUŠ, musím říci, že takové břemeno lze úspěšně podle mého soudu zvládnout z pozice ředitele školy, pokud má za sebou jasně deklarovanou silnou politickou a společenskou podporu, a možnosti konzultací na úrovních např. Stavebního úřadu, majetkové komise, památkářů, a konec konců i možnost právních konzultací prostřednictvím zřizovatele včetně. To bych dokonce podtrhnul. U nás v Jihomoravském kraji se za léta, kdy jsem byl ve funkci, nově postavily dvě ZUŠ, tak říkajíc  "na zelené louce" a jedna rekonstruovala. Třeba však hned dodat, že zde byla vždy opora i v poslancích Poslanecké sněmovny parlamentu ČR, případně Magistrátu města Brna, (majitel budovy) i když zřizovatelem je JMK. 

Vážené dámy, vážení pánové radní, nosíte - li svoji Základní uměleckou školu, řečeno snad s jistou literární nadsázkou "na srdci", zvažte prosím velmi pečlivě, kdy nazrává doba skutečné, opravdové potřeby změny na pozici jejího ředitele.

Mgr. Martin Slávik, Ph.D.

 

Zamyšlení nad Dvořákovým oratoriem Stabat Mater 

---

Dne 10. května tohoto roku jsme mohli vyslechnout v prostorách děkanského chrámu sv. Jakuba v České Třebové Dvořákovo oratorium v překvapivě výborném provedení za řízení ředitele ZUŠ MgA. Bohuslava Mimry. Původně jsem zamýšlel napsat obšírnější zprávu do Českotřebovského zpravodaje, což uskutečním později. Momentálně se ale ocitám v kuriózní situaci, kdy je mojí povinností se vyslovit nejen k Mimrově dirigentskému výkonu, ale v širších souvislostech k celkovému jeho působení v oblasti kulturního života města a v neposlední řadě i k jeho pedagogice a ředitelské práci (vždy slušný, taktní a cílevědomý).

S pocitem neskrývaného údivu jsem pročetl na Internetu všechny dostupné zprávy o kauze "B. Mimra a konkurzní řízení na místo ředitele ZUŠ". Nemíním zde rozpřádat jakoukoliv diskuzi, napsáno a řečeno bylo toho dost a dost. Je mi jen zcela nepochopitelné, jak je možno jediným neuváženým přikývnutím zcela bezohledně anulovat práci ředitele ZUŠ a naprosto bezdůvodně vyhlašovat výběrové řízení z neexistujícího počtu imaginárních uchazečů...

Udivuje mě to také proto, že jsem se s něčím podobným v tomto městě nikdy nesetkal, naopak práce a úspěšné výsledky v umění a kultuře byly vždy vysoce hodnoceny. Že budu takto zakončovat svou zprávu o provedení Dvořákova oratoria, jsem rozhodně nepředpokládal. Jedna podobnost se tu ale přece jen nabízí: tak jako je Dvořákovo dílo náročné a závažné, tak je i závažný a odpovědný přístup rozhodujících míst k poctivé práci občana tohoto demokratického státu. Nejsem si jist, zda si toho jsou vědomi všichni příslušní činitelé.

F. K. Zedínek (hudební pedagog a skladatel)

 

Konkurz bez hranic ... (MgA. Bohuslav Mimra)  

---

Vzhledem k tomu, že byli členové konkurzni komise - ve složení místostarostka ing.Jaromíra Žáčkova, předsedkyně komise a zároveň iniciátorka vypsání konkurzu, členka Rady města, dále členové: Mgr. Josef Menšík, ředitel gymnázia Č.Třebová, Mgr. Zuzana Hamanová, Krajský úřad Pardubického kraje, Mgr. Olga Příhodová, Česká škol. inspekce, Mgr. Markéta Hegrová, Ph.D., ZUS Litomyšl, Tereza Červinková za pedagogy ZUŠ Č.Třebová, - zavázáni podpisem mlčenlivosti již při otevírání obálek (nevím proč, pokud bylo vše oprávněné), jsem jediný, kdo může podat pravdivé svědectví o průběhu konkurzu.

Po nezbytných oficialitách si vzala slovo p. Žáčkova a její ústřední myšlenkou a hlavním důvodem mého manažerského selhání, jak na konci tohoto obviňování konstatovala, bylo prý fakt, že jsem nedokázal řešit situaci v Literárně dramatickém oboru, kde nám v září, na počátku tohoto školního roku, vzrostl počet žáků na 24 a já jsem je nechal „živořit" v suterénních prostorách. Ještě dodala, že to nevěděla atd. Naprosto absurdní obviňování vzhledem k tomu, že již od r. 2001 průběžně upozorňuji na tento problém a zdůvodňuji tím potřebu vlastního sálu s prostorným jevištěm.

Úvahy o občasném využívání Malé scény jsou samozřejmě naprosto liché. Není možné, abychom přenášeli z budovy na Tyršově nám. kulisy, kostýmy a ostatní rekvizity a opět je stěhovali zpět. Dost na tom, že to musíme podobně řešit v hudebním oboru. Od roku 2001 jsme měli řadu let v průměru 24 žáků LDO a paní Žáčkové to nevadilo, přestože jsem na to stále upozorňoval. Výrazný pokles žáků LDO pak nastal v době, kdy se rozhodlo, že Malá scéna připadne Kulturnímu centru a nikoliv ZUS, jak bylo v době přípravy studie na rekonstrukci plánováno. Pro toto tvrzení, ale i další přísliby náhrady ztráty sálu v Dělnickém domě, mám důkazy a svědectví řady osob, účastnících se různých jednání.

Jen krátký přehled mého soustavného úsilí o náhradu ztraceného sálu. Únorem r. 1999 je datována studie rekonstrukce ZUS v Dělnickém domě. Zamítnuto, rekonstrukce byla nakonec pro KČ a my jsme byli tzv. dislokováni do bývalé VOS na Tyršově náměstí. Rozhodlo o tom 17. zasedání Zastupitelstva města 4. dubna 2001. Dále převzato ze zprávy: „Zastupitelstvo současně schválilo, že pro další potřebu ZUŠ bude ještě^ vypracována studie na možnou přístavbu koncertního sálu u budovy ZUŠ v Kozlovské ul."

Byl jsem vyzván vedením města, abych se pokusil oslovit nějakého architekta, který má zkušenosti z projektováním koncertních sálů. Podařilo se mi zkontaktovat Ing. arch. Jindřicha Smetanu, který po krátké době představil komisi měst. architekta nejen vynikající studii, ale doplnil ji i maketou nového sálu. Nakonec to také nebylo schváleno s tím, že nám bude přidělena Malá scéna, která se bude rekonstruovat. Já jsem byl tehdy požádán, abych spolupracoval na studii s p. arch. Jiřím Janderou a sdělil mu potřeby ZUS. Kontaktoval jsem tehdy i akustika a statika, kteří pak dodali p. arch. Janderovi potřebné odborné informace. Krátce před dokončením rekonstrukce Malé scény nám bylo sděleno, že bude objekt opět ve správě Kulturního centra a my tam budeme mít možnost ve volných kapacitách působit spolu s loutkovým souborem, Domem dětí a mládeže a KČ. My bychom pak měli k dispozici sklad hudebních nástrojů o rozloze 32m2, kam bychom směli umístit dvě koncertní křídla, cembalo, tympány, alespoň jeden kontrabas, cca 40 notových pultů. Ostatní obory, včetně LDO by zde pak neměli žádný prostor. Na připomenutí to jistě postačí.

Důkazem zvládnutí manažerské funkce bylo jistě také řešení při rozsáhlé havárii vody v budově ZUŠ Kozlovská ul. 21. 8. 2012. V abnormálně těžkých podmínkách byla zajištěna bezpečnost dětí, pedagogů a plynulý chod školy tak, aby nebyl narušen pravidelný rozvrh.

Toto jednání mělo dle mého názoru jediný cíl, ovlivnit ty členy konkurzní komise, kteří nejsou o celé problematice informováni a tedy naprosto do problému nevidí. 

Další šokující moment u konkurzu byl ve chvíli, kdy mě členka komise, Mgr. Zuzana Hamanová, pověřena Krajským úřadem, položila otázku, kterými hlavními zákony se řídí chod ZUŠ. Odpověděl jsem, že žák. 561/2004. Potom měla doplňující otázku, jak se tomuto zákonu říká,.Upřesnil jsem tedy, že „školský zákon", dále jsem jmenoval vyhlášku 71/2005, ona mě opravila - že je to vyhláška 72/2005 - upřesňuji, že vyhláška 72/2005 pojednává o poskytování poradenských služeb, kdežto vyhláška 71/2005 je skutečně správně - o základním uměleckém vzdělávání. Na první pohled banalita, jenže u konkurzu vážné provinění, které opět ovlivňuje členy komise k názoru, že se ani v zákonech dobře neorientuji, což na krátké poradě údajně zaznělo. Stále se vám zdá, že byl konkurz veden korektně?

Poslední můj argument, proč tato celá záležitost je vedena na základě řady nepravdivých tvrzení a obviňování, je skutečnost, že se ke mně za celou dobu mého působení ve funkci ředitele, nedostala jediná stížnost od rodičů, nebo zřizovatele.

Dalším velmi důležitým momentem je tvrzení paní místostarostky, která zdůvodňovala i v tisku, že si ostatní ředitele vybírali sami v konkurzech, když je přebírali. Troufám si tomuto tvrzení oponovat. Když ukončil svoji činnost Okresní úřad v Ústí nad Orlicí, převedlo Město pod svoji působnost všechny ředitele bez konkurzu. Konkurz pak absolvovali zcela noví ředitelé a ředitelky. V případě jednoho stávajícího ředitele při přechodu z OÚ na Město Č. Třebová dokonce konkurz nebyl vůbec nařízen, což si myslím, zeje zcela správné.

Domnívám se, že již není třeba dále nic dodávat. Každý soudný a poctivý člověk si zde udělá úsudek, jak je to se spravedlností a rovným zacházením s každým občanem.

 

MgA. Bohuslav Mimra