Ještě jednou za fotografem Karlem Aligerem                      
 
Nejen Českotřebovský zpravodaj, ale i jiné sdělovací prostředky vzpomněly 20. výročí Mistrova odchodu, kdy byla všeobecně vysoce hodnocena jeho bohatá a úspěšná životní fotografická dráha s celým jeho životopisem. A přece jen chyběly údaje o letech pro všechny muže tak důležitých, o letech vojny.
Karel Aliger byl ročník 1916 a v roce 1937 narukoval k hraničnímu praporu l v Mostě s zanedlouho byl převelen do Plzně do poddůstojnické školy. Tam byl cvičen pro kulometnou a minometnou jednotku. To již byl rok 1938, rok tak pro Republiku československou kritický, V květnu byla vyhlášena ostraha hranic (mnohdy označovaná jako částečná mobilizace) a Karel Aliger se svojí jednotkou obsazoval předem připravená palebná postavení u Mirošovic na Šumavě. Po odvolání těchto mimořádných opatření byl převelen do Bíliny a krátce na to do Červeného Kostelce k l7 hraničářskému pluku, kde byl určen do osádek těžkého opevnění v prostoru Zbečník a to konkrétně do pěchotního srubu T- S 7 (ženijni skupinové velitelství Trutnov, srub číslo 7) s názvem "Lom". Volací znak pro spojaře byl "Lukáš".
Srub byl stavebně zcela dokončen a vybaven. Hlavní zbraň pod betonem (47 mm protitankový kanón spřažený s těžkým kulometem a těžké kulometné dvojče) a vedlejší zbraně pod betonem (dva lehké kulomety pro obranu týlu) byly namontovány, zbraň pod pancířem (lehký kulomet ve zvonu a těžký kulomet sólo v kopuli) chyběly. Překážky byly tehdy ještě ve výstavbě.
Mužstvo bylo ubytováno ve zbečnické hospodě  ve srubu byly jen stráže. Po vyhlášení mobilizace 23. září 1938 byl srub obrozen. Uvnitř bylo značné vlhko, větralo se ručně ventilátorem vzduchotechniky. Posádka 29 mužů byla v pohotovosti a připravena na vše.
A potom přisel osudný a ostudný Mnichov, posádky zimovaly dál ve zbečnické hospodě a postupně probíhala demontáž vnitřních zařízení srubů včetně ostnatých drátů z překážek, protože opevnění na nezabraném českém Náchodska již ztratilo jakýkoliv vojenský význam, nebo se dalo snadno obejít.
V březnu 1939 byl Karel Aliger převelen do Klatov a po obsazení zbytku republiky dne 15.března 1939 byl demobilizován. Při odchodu dostali rozkaz, aby si z výstrojního skladu vzali co unesou, stejné to dostali Němci.
o o o o o
Seděl jsem s panem Aligerem dlouhé hodiny se vzpomínal na neradostné události, která musel prodělat. Po celou dobu vojny měl u sebe tajně malý fotoaparát, byl přísný zákaz z opevnění cokoli dokumentovat. Když ale přišel rozkaz k vyklízení, to již neváhal. Zamkl se a pořídil snímky zbraní, venku posádky, bunkrů i překážek. Jeho dokumentární fotografie jsou ozdobou mnoha publikací o československých pohraničních opevněních. Díky Vám za ně, Mistře!
Oldřich Gregar