 -
- Nejen Českotřebovský zpravodaj, ale i jiné sdělovací prostředky
vzpomněly 20. výročí Mistrova odchodu, kdy byla všeobecně vysoce hodnocena
jeho bohatá a úspěšná životní fotografická dráha s celým jeho životopisem.
A přece jen chyběly údaje o letech pro všechny muže tak důležitých, o
letech vojny.
- Karel Aliger byl ročník 1916 a v roce 1937 narukoval k hraničnímu
praporu l v Mostě s zanedlouho byl převelen do Plzně do
poddůstojnické školy. Tam byl cvičen pro kulometnou a minometnou jednotku.
To již byl rok 1938, rok tak pro Republiku československou kritický, V
květnu byla vyhlášena ostraha hranic (mnohdy označovaná jako částečná
mobilizace) a Karel Aliger se svojí jednotkou obsazoval předem připravená
palebná postavení u Mirošovic na Šumavě. Po odvolání těchto mimořádných
opatření byl převelen do Bíliny a krátce na to do Červeného Kostelce k l7
hraničářskému pluku, kde byl určen do osádek těžkého opevnění v prostoru
Zbečník a to konkrétně do pěchotního srubu T- S 7 (ženijni skupinové
velitelství Trutnov, srub číslo 7) s názvem "Lom". Volací znak pro spojaře
byl "Lukáš".
- Srub byl stavebně zcela dokončen a vybaven. Hlavní zbraň pod betonem
(47 mm protitankový kanón spřažený s těžkým kulometem a těžké kulometné
dvojče) a vedlejší zbraně pod betonem (dva lehké kulomety pro obranu týlu)
byly namontovány, zbraň pod pancířem (lehký kulomet ve zvonu a těžký
kulomet sólo v kopuli) chyběly. Překážky byly tehdy ještě ve výstavbě.
- Mužstvo bylo ubytováno ve zbečnické hospodě ve srubu byly jen
stráže. Po vyhlášení mobilizace 23. září 1938 byl srub obrozen. Uvnitř
bylo značné vlhko, větralo se ručně ventilátorem vzduchotechniky. Posádka
29 mužů byla v pohotovosti a připravena na vše.
- A potom přisel osudný a ostudný Mnichov, posádky zimovaly dál ve
zbečnické hospodě a postupně probíhala demontáž vnitřních zařízení srubů
včetně ostnatých drátů z překážek, protože opevnění na nezabraném českém
Náchodska již ztratilo jakýkoliv vojenský význam, nebo se dalo snadno
obejít.
- V březnu 1939 byl Karel Aliger převelen do Klatov a po obsazení
zbytku republiky dne 15.března 1939 byl demobilizován. Při odchodu
dostali rozkaz, aby si z výstrojního skladu vzali co unesou, stejné to
dostali Němci.
- o o o o o
- Seděl jsem s panem Aligerem dlouhé hodiny se vzpomínal na neradostné
události, která musel prodělat. Po celou dobu vojny měl u sebe tajně
malý fotoaparát, byl přísný zákaz z opevnění cokoli dokumentovat. Když
ale přišel rozkaz k vyklízení, to již neváhal. Zamkl se a pořídil snímky
zbraní, venku posádky, bunkrů i překážek. Jeho dokumentární
fotografie jsou ozdobou mnoha
publikací o
československých pohraničních opevněních. Díky Vám za ně, Mistře!
Oldřich Gregar
|