Kraj připravuje nový grant. Chce pomoci slabším regionům

---

Pardubice (29. 7. 2014) – Pardubický kraj chystá nový grant na podporu slabších oblastí. O finanční pomoc na rozvojové projekty bude možné žádat na území až 93 obcí, které byly v rámci Programu rozvoje Pardubického kraje 2012 – 2016 vytipovány jako problémové. Hejtmanství chce konkrétní podobu a podmínky čerpání grantu diskutovat ještě se starosty dotčených obcí.

„Na základě jasně stanovených kritérií jako je například index stáří, míra nezaměstnanosti, hustota obyvatelstva či počet podnikatelů v oblasti jsme vytipovali pět problémových regionů, které je potřeba povzbudit k většímu rozvoji. Jedná se o území vybraných správních obvodů obcí s rozšířenou působností Hlinsko, Česká Třebová, Králíky, Moravská Třebová a Svitavy. Jenom pro představu těchto pět oblastí tvoří 21 procent počtu obyvatel celého kraje,“ vysvětlil hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Hejtman počítá se zavedením nového grantu již v přípravách rozpočtu kraje na rok 2015. „V prvním roce budu do rozpočtu navrhovat částku pět milionů korun. Dotace by měla obce i další žadatele motivovat k podpoře rozvojových projektů, zejména investic do přípravy infrastruktury určené pro podnikání,“ informoval hejtman Martin Netolický a pokračoval: „Naše představa je taková, že by dotace kraje nepřesáhla 50 procent nákladů konkrétního projektu. Věřím, že žadatelé naši pomoc přivítají, konkrétní podmínky a nastavení parametrů fungování grantů s nimi chceme ještě probrat,“ doplnil Netolický.   

Na co by mohl být finanční příspěvek od kraje poskytován?

Rekonstrukce a modernizace stávajících objektů a jejich následné využití pro podnikatelské účely. Výstavby objektů a jejich následné využití pro podnikatelské účely. Výstavby a rekonstrukce infrastruktury s  akcentem pro sektor podnikání.

Ukazatele použité k vymezení problémových regionů Pardubického kraje

·         Migrace (rozdíl počtu přistěhovaných a vystěhovaných, vztažený na 1 000 obyvatel kraje).

·         Index stáří (poměr počtu obyvatel ve věku nad 65 let k počtu obyvatel mladších 14 let, vyjádřený v procentech).

·         Relativní počet podnikatelů (poměr počtu podnikatelů k počtu trvale bydlících obyvatel v tisících).

·         Míra nezaměstnanosti (poměr počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání u úřadu práce k počtu ekonomicky aktivních obyvatel).

·         Daňová výtěžnost (poměr daňových příjmů v daném území k počtu trvale bydlících obyvatel).

·         Hustota obyvatelstva (počet trvale bydlících obyvatel na kilometr čtvereční).

Koalice pro Českou Třebovou zpovídá své kandidáty

---

Také sbírá reference od významných osobností veřejného života, ani o prázdninách nespí. Říjnové komunální volby jsou už nadohled a připravit je potřeba tolik věcí.... Více ZDE 

Kraj plánuje výstavbu depozitářů uměleckých děl v Ohrazenicích

---

Pardubice (29. 7. 2014) - V Pardubicích vznikne jedinečný depozitární komplex. Před dalším projektovým obdobím na čerpání peněz z Evropské unie schválila Rada Pardubického kraje koncepci budování depozitářů pro příspěvkové organizace v oblasti kultury. Dostavba celého areálu v Ohrazenicích bude stát více jak sto padesát milionů korun a kraj se bude o tyto prostředky ucházet v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) pro období 2014 – 2020.

Tato koncepce vychází z architektonického návrhu úpravy areálu v Ohrazenicích, který již částečně k tomuto účelu slouží. „Areál bývalých učňovských ubytoven v Ohrazenicích postupně přestavujeme na depozitáře, a to především s ohledem na využití pardubického zámku, který chceme co nejvíce otevřít lidem. Před dalším projektovým obdobím jsme potřebovali koncepční řešení pro zbudování kvalitních budov se stabilním klimatem,“ vysvětluje náměstkyně hejtmana Pardubického kraje Jana Pernicová, která je mimo jiné zodpovědná za oblast kultury a památkovou péči. 

Pro depozitáře je velmi důležité, aby vlivem teplotních a vlhkostních výkyvů nedocházelo k degradaci uchovávaných sbírkových předmětů a  vzácných uměleckých děl. „Architektonický návrh a urbanistickou studii zpracoval architekt Jiří Krejčík, který má již s podobnými technologiemi zkušenosti,“ upozorňuje Pernicová.

Forma navržených staveb je zřetelně ovlivněna funkcí, pro kterou budou sloužit i samotnou atmosférou periferního technického objektu jak z obrazů například Kamila Lhotáka, Františka Hudečka, Jana Smetany, nebo Františka Grosse.  „Naším cílem bylo vytvořit nejen technický areál ale i místo se specifickou atmosférou, která bude poutavá pro lidi, kteří se budou pohybovat v okolí a budou moci nový areál sledovat například při jízdě na kole, autem, nebo z oken okolních domů,“ vysvětluje architekt Jiří Krejčík.

Pro uchování stabilního klimatu uvnitř staveb bez teplotních a vlhkostních výkyvů návrh počítá s budovami, které budou fungovat na principu termosky o třech vrstvách. První vrstva tvoří jádro depozitáře. Je to schránka uchovávající sbírkové předměty uložené ve skladovacích systémech. Teplota i vlhkost zde musí být stabilizována a kontrolována. Druhá vrstva je prázdný prostor, vzduchová mezera mezi první a třetí vrstvou. Zde bude docházet k vyrovnávání teplot mezi těmito dvěma vrstvami. Třetí, svrchní vrstva je konstrukce obvodového pláště.

„Uvnitř této struktury bude probíhat proudění chladného a vlhkého vzduchu od země a jeho přirozené stoupání a ohřívání principem komínového efektu vzhůru až k vyústění ve střešním plášti. Přirozené proudění vzduchu bude probíhat za jakékoliv teploty a může být dále distribuováno budovou. Otevírá se tedy možnost navrhnout depozitární budovy bez přidané klimatizace,“ vysvětluje architekt.