Kohouti od 22.
srpna na ledě
Od pátku 22. srpna trénují na ledě hokejisté českotřebovského klubu
HC Kohouti Česká Třebová. Novým trenérem se stal Tomáš Topol z Pardubic,
v rozšířeném a posíleném kádru je řada nových a kvalitních hráčů.
„Věříme, že udržíme všechny opory z minulé sezony, v níž jsme
postoupili do play off a vybojovali šestou příčku. Počítáme s brankářem
Michalem Mahdalem (hostování Hradec Králové), kterého doplní Michael
Müller (hostování HC ČSOB Pojišťovna Prdubice). Na přestup jsme získali
obránce Roberta Krejnuse (Závodní hokejová Pardubice), defenzívu dále
posílí Patrik Fink s Lukášem Poskočilem (oba hostování HC ČSOB
Pojišťovna Pardubice). Dalšími novými kvalitními obránci jsou Václav
Lesák (přestup ze Spartaku Choceň) a Ondřej Poul (hostování Trutnov).
S mužstvem se rovněž připravuje bývalý českotřebovský obránce Tomáš
Řehák (HC Olomouc),“ říká předseda klubu Vladimír Vaněk.
Kohouti posílují obranu, ale také ofenzívu. S pověstí vyhlášeného
střelce přichází odchovanec královéhradeckého ledního hokeje, zkušený
útočník Miroslav Fišer (hostování HC Oceláři Třinec). V posledních
sezonách zářil střelecky v dresu Hronova, branky střílel také v Německu
a Španělsku. Kohouti budou v nadcházející sezoně rovněž spoléhat na
zkušenou dvojici útočníků Pavel Pelán (Pelhřimov) a Petr Janda (Velké
Meziříčí). Velkými posilami by měli být útočníci Tomáš Zadina (hostování
HC ČSOB Pojišťovna Pardubice) a Ladislav Jindřich (hostování Závodní
hokejová Pardubice). „Kompletní soupisku zveřejníme v okamžiku, kdy
budeme mít podepsány všechny přestupní a hostovací lístky,“ uzavírá
Vladimír Vaněk.
PŘÍPRAVNÉ
ZÁPASY:
středa 10. září: Chrudim – Kohouti (18.30 hodin)
středa 17. září: Kohouti – Moravská Třebová (18.30)
neděle 21. září: Kutná Hora – Kohouti (17.30 hodin)
středa 1. října: Moravská Třebová – Kohouti (18.30 hodin)
(mm)
Chybí šipky
upozorňující na umístění muzea
Městské muzeum bylo spolu s městskou knihovnou přes léto prakticky
jedinými kulturními institucemi, pracujícími "non stop, muzeum dokonce
současně ve městě i v kozlovské chaloupce Maxe Švabinského. Je to
třeba ocenit, před rokem 2013 to nebylo. Zatímco knihovna je určena
především pro místní, tak muzeum i pro přespolní, pro návštěvníky
města. přijedou, třeba i na kole, zastaví se u kašny na náměstí a
ptají se, jestli tu máme někde nějaké muzeum. Přitom je velmi blízko ale
chybí směrovky, značení. Investice do jeho výstavby stála miliony a
pár šipek za pár korun umístěných na dobrých místech po městě by mohlo
zlepšit návštěvníkům jejich orientaci.....
Podobně chybí propagace (vlastně plakátnice) v prostoru u nádraží.
Vždycky tu byla, teď po výstavbě terminálu zde být nesmí. Přitom
plakátnice prostě patří do frekventovaného veřejného prostoru..... Už jsem
to psal tolikrát, že jsem skoro přesvědčený že to už snad ani nejde.
přijedou k nám lidé, kteří stojí třeba jen na nádraží a přesedají, ale
žádnou informaci o dění ve městě nedostanou.....
Úmrtí v srpnu
2014
Libuše Jeníková nar. 1929 Česká Třebová
Zdenka Vytlačilová nar. 1938 Semanín
Ing. Jaroslav Ploc nar. 1931 Česká Třebová
Zdeňka Rudolfová, nar. 1927 Česká Třebová
Zdeňka Pirklová nar. 1923 Česká Třebová
František Nedopil nar. 1938 Česká Třebová
Vlasta Škochová nar. 1933 Svinná
Zdeněk Pávek nar. 1923 Česká Třebová
Stanislava Řeháková nar. 1937 Česká Třebová
Marcella Martinková nar. 1936 Česká Třebová
Josef Vašek nar. 1948 Opatov
Libuše Hurtová nar. 1945 Česká Třebová
Marta Řehořová nar. 1926 Česká Třebová
Helena Kulichová nar. 1945 Anenská Studánka
Libuše Svobodová nar. 1934 Česká Třebová
Václav Pakosta nar. 1937 Česká Třebová
Paed.Dr. Jiří Lochman nar. 1960 Přívrat
Pavel Horáček nar. 1951 Česká Třebová Čest jejich památce !
Školné v ZUŠ
vers. příspěvky na sport
Pod tímto názvem, jsem nedávno napsal článek, ve kterém jsem chtěl
ukázat na to, že za všechny volnočasové aktivity je třeba platit, nic dnes
není zadarmo. A protože se v nedávném článku místostarostky Ing. Žáčkové
psalo o tom, že vyšší školné (cca 2800 Kč ročně) na naší ZUŠ může být
překážkou návštěvy tohoto typu školy ze sociálních důvodů, chtěl jsem
upozornit, že s obdobným "školným" (často ještě mnohem vyšším) musí
počítat i rodiče sportujících dětí vlastně skoro všude. Na příkladu z
rozhovoru rodičů dětí zapojených do místního mládežnického fotbalu, ale i
na dalších příkladech byl i výčet kolik to rodiče stojí, nebo alespoň to,
jak mi to uváděli. Ve fotbalovém klubu to vzbudilo negativní reakci.
Nechci to dále rozebírat, protože to volně navazuje na další diskuze
odjinud o tom, že pro sport by bylo třeba rozdat na dotacích daleko větší
prostředky a (naopak omezit kulturní oblast?). Dostal se mi do rukou
postřeh z jiného českého města, upozorňující na stejný problém, tedy nato,
že sportování dětí se stává luxusem, který není pro každého. Z článku,
který bych klidně také podepsal, uvádím alespoň část:
"Ve městě máme hodně dětí kterým sport k
jejich životu příliš nepatří. Je to možná daň této době, kdy místo čtení
knih a kopání do míče děti sedí u herních konzolí nebo prohánějí Facebook
i toho sport totiž začíná být pro naše děti nedostupné luxusní zboží. Jak
to myslím? Jednoduše. Sportovní kroužky a oddíly sice jsou, ale jsou
neuvěřitelně drahé a orientované na výkon, pořád tréninky, o víkendech
závody, zápasy, soustředění. Kdo chce, aby si jeho dítě šlo občas začutat
s merunou nebo zahrát basket (streetball ) či si jen organizovaně či
neorganizovaně protáhnout tělo pro radost, má většinou smůlu. Není
dostupné místo a za ty levné peníze většinou není ani nabídka. Sport je
zkrátka místně i finančně nedostupný luxus. Jaký div, že se pak žáci
našich škol základních a zvlášť středních hrbí, mají vady páteře a
pneumatiky na bříškách! Rodiče, kteří chtějí, aby se jejich dítě pořádně
hýbalo, musí vyndat ročně z peněženky 4000 - 7000 korun. Mít dítě je
prostě drahý špás, luxus ?
Město by se mělo vážně zajímat o to, jak dětem nabídnout stále otevřená
a udržovaná hřiště v zeleni , rozmístěné pokud možno rovnoměrně. Tak
přispívat rodičům na něco, co si nemohou dovolit, ale jejich děti to
potřebují jako sůl. Na sport.
Sport dává přitom do života hodně. Schopnost překonávat překážky a
nepohodlí a také schopnost hrát v týmu, ohlížet se na ostatní. To je
přesně to, co každé dítě potřebuje. Nemusí z něj vyrůst profesionál,
stačí, když se bude rádo a často hýbat a naučí se s pohybem žít. Takové
děti přece chceme, ne?" (mm)
Fotografie ze stále otevřeného (oploceného a vybaveného) dětského a
sportovního hřiště v Liberci v části Růžodol, které slouží jako základna pro
děti z okolí Dá se zde hrát malá kopaná, basketbal (streetball), jsou zde i
další atraktivity pro děti. Otevřeno všem zdarma. U nás se této funkci
přibližuje areál Sokola na Lhotce a u gymnázia, je zde však
mnohé omezení, dále ve Skuhrově, Kozlově, Svinné, Ve městě ale chybí. .... Co třeba v Benátkách?
|