(Předvolební) rozhovor s hejtmanem Pardubického kraje Martinem Netolickým     Máte možnost sledovat dění v České Třebové a na českotřebovské radnici jak z pozice občana tak i z pozice krajského hejtmana. Jak moc se tyto dva pohledy odlišují? Navíc můžete srovnávat rozvoj a dění  v České Třebové s jinými městy kraje. Jak z tohoto srovnání vycházíme?     Myslím, že z pohledu Pardubického kraje velký rozdíl mezi Českou Třebovou a ostatní městy obdobné velikosti a významu není.  Spolupráce kraje s vedením města je na dobré úrovni. Myslím, že o všem, co Česká Třebová potřebuje, jsem byl buď já, nebo další krajští radní, dobře informováni.  V kraji se proměňují všechna města a Česká Třebová nijak nezaostává. Říkám to s čistým svědomím, protože mohu srovnávat.  Já sám mám ještě tu výhodu, že mohu sledovat dění ve městě „zevnitř“, tedy jako Třebovák. Často diskutuji s občany a získávám tak další zpětnou vazbu, která je pro mne velmi důležitá.  V rámci svých možností se pak podílím na řešení nejrůznějších průblémů.  Podařilo se mi tak pomoci při dodatečném navýšení dotace od města na revitalizaci areálu TJ. Sokol, po zjištění možností na SFDI se snažím, aby Město zrychlilo přípravu stavby cyklostezky přes Podhorku do Rybníka, apod.   Již tři volební období pracuje vedení města ve stejné sestavě. To může znamenat  také  stereotypy,  spojené buď s prosazováním nebo opomíjením některých oblastí a zájmů. Přemýšlíte o některých oblastech, kde by měly nastat změny?   Práce na radnici je natolik významná, že nemůže být nikdy jen formální a nelze ji dělat bez velkého nasazení, jen tak napolovic. Je to také práce s lidmi, kteří mají rozličné požadavky a cíle. Mnozí se snaží využít svůj vliv ve vedení i při směrování dalšího rozvoje města.  Bylo by špatně, kdyby se to mělo projevit třeba v opomíjení některých oblastí života města.   Zvlášť ve městě naší velikosti však nelze rozvíjet všechny oblasti rovnoměrně, takže někdy je více investic v oblasti kultury, jindy ve sportu nebo v sociální oblasti. Určité stereotypy po letech ovšem jistě nastat mohou, sám bych si  to ale také možná po tolika letech na radnici nechtěl připustit.   Léta megalomanských akcí jsou zřejmě za námi. Myslíte, že se ještě mohou s novým alokačním obdobím EU na chvíli vrátit?    Rozhodně už nebude možné z dotací EU budovat či rekonstruovat sportoviště, parky, náměstí apod. Význam bude mít zapojení města do Místní akční skupiny Orlicko. To je cesta, jak prosadit dotace pro menší projekty do cca 10 milionů korun. Integrovaný regionální operační program zase umožní rekonstrukce (krajských) silnic II. třídy. Zde si dovedu představit např. rozšíření silnice II/358  ve stoupání do Zhoře na 3 pruhy.  V dalším operačním programu budou mít přednost energeticky úsporné projekty.  Dotace EU však ještě nekončí. Ještě letos by se měly například zahájit práce na zateplení budovy krajské střední školy VOŠ a SŠT v Habrmanově ulici.  To ovšem není nic megalomanského, ale velmi potřebná investice, která přinese úspory.   Starosta města sliboval s novými investicemi velký přírůstek obyvatel, místo toho však pokračoval další pokles. Vidíte cestu, jak se tomu bránit?   To je velký problém řady měst v kraji, nejvíce se týká České a Moravské Třebové, ale také Králík nebo Hlinska. Univerzální lék na to jistě není. Možná to souvisí s tím, že jsme v uplynulém období investovali velké prostředky do nadstavbových aktivit a připravili jsme sice kvalitní podmínky pro využívání volného času, ale to samo o sobě nestačí. Tyto aktivity totiž mohou stejně dobře využívat jak domácí, tak i lidé z okolí, což samo od sebe nové obyvatele nepřineslo.  Aby odtud lidé neodcházeli, potřebují zde mít dostatek pracovních příležitostí. Druhou důležitou podmínkou růstu je i dostatek stavebních parcel v atraktivních lokalitách.  Právě v tomto Česká Třebová nijak nevyniká. Mnoho lidí staví raději v okolí a lze to pozorovat i v každoročních statistikách.  Zlomit stávající pokles je však běh na dlouhou trať.   Dlouho jsme vyhlíželi příchod investora – společnosti Metrans.  Už přišel, přinesl práci, ale současně i problémy na silnicích. Z úrovně města je asi nevyřešíme.   To, že máme terminál Metrans, je důležité. Zatím sice ne pro počet pracovních míst, ale proto, že Metrans zabránil poklesu významu železničního uzlu a zachránil tak pracovní místa na železnici. Navíc má před sebou další rozvoj, která ještě práci přinese.  Škoda, že při přípravě výstavby logistického terminálu nebyly žádné požadavky na silniční síť v regionu. Dnes vidíme ty důsledky především na silnicích II. a III. tříd.  Kraj připravuje rekonstrukci příjezdové komunikace od Korada po terminál, ale definitivně uspokojivým řešením bude až napojení na vybudovanou R35, kde bude mít Česká Třebová dvě napojení přes I/43 u Opatovce a  pomocí II/358 u Litomyšle.   Druhým rokem si „užíváme“  nové rozpočtové určení daní, které nám přidalo do rozpočtu nové prostředky.  Jak se to projevuje v jiných městech našeho kraje?   Všude došlo k nárůstu na straně příjmů. Velký vliv na to má také velikost katastru. V konečném důsledku lze říct, že to bylo dobré opatření. Konkrétně pro Českou Třebovou byl v roce 2012 (ještě podle starého RUD) daňový příjem města 152 mil. Kč,o rok později již 173 mil. Kč.  I když došlo ke zrušení příspěvku na žáky základních a mateřských škol, je to podstatné navýšení příjmů města. Díky němu je možné i nyní, kdy splácíme úvěry města (ročně cca 15 mil. Kč), udržet  možnost investovat do infrastruktury města  a neomezovat dotace.  Navíc se probudila ekonomika a daňová výtěžnost roste. Rozpočet příjmů bude tak letos překročen.   Kdybyste byl po volbách (čistě hypoteticky) v České Třebové starostou, co by bylo vaší prioritou?   Opravdu čistě hypoteticky, protože mé postavení na kandidátní listině ČSSD pro komunální volby je úmyslně takové, aby bylo všem jasné, že na post starosty v žádném případě aspirovat nechci. Už jen z toho důvodu, že svou hejtmanskou funkci chci dělat naplno a nemám žádné postranní úmysly.  Ale kdybych se tedy hypoteticky na chvíli tím starostou stal? I zde bych se věnoval této funkci trvale na plný úvazek a nesháněl žádné další uplatnění mimo město. Na radnici bych se přednostně zaměřil na řešení konkrétních problémů. Zcela jistě by mezi ně patřil velmi neprůhledný systém zásobování pitnou vodou a čištění odpadních vod. Myslím, že tento systém, nastavený v polovině devadesátých let s městskou Vodárenskou společností jako prázdnou skořápkou, kde provoz a služby zajišťuje soukromá společnost ORVOS, je třeba do budoucna zvážit. Je to rarita v kraji a pro mě osobně nepochopitelný paskvil, do kterého jsem za osm let, i přes veškeré snahy, nedokázal zcela proniknout. Něco podobného jsem zažil i při mém nástupu do funkce hejtmana, když firma OREDO zajišťovala některé služby pro veřejnou dopravu v kraji. Tehdy jsme to rychle řešili, a kdybychom nezasáhli, stálo by to kraj spoustu peněz.  Mimo rychlých rozhodnutí bych ve své hypotetické funkci starosty připravoval a diskutoval i strategická rozhodnutí, tedy stěžejní akce s přesahem do dalších volebních období. Město musí mít také vizi dalšího rozvoje, svůj reálný strategický plán a zásady územního rozvoje.   Je důležité i politické zařazení radnice?  Zmiňuji o v souvislosti s tím, že po letech nestranictví vstoupil starosta Jaroslav Zedník do TOP09, bohužel právě v době, kdy tato strana odešla z vlády… Nebo to za důležité nepovažujete a může to „zachránit“ např. místostarosta z ČSSD?   Mohu odpovědět jen z úrovně Pardubického kraje. U nás rozhodně nerozlišujeme, v které straně je nebo není starosta toho kterého města nebo obce.  Je to jeho věc a věc občanů, kteří jej zvolili či zvolí.  Osobně spolupracuji na stejné úrovni jak s Jaroslavem Zedníkem (TOP09), tak nestraníkem Petrem Hájkem, starostou Ústí nad Orlicí, Michalem Kortyšem (ODS),  starostou města  Litomyšle nebo starostou Poličky Jaroslavem  Martinů(ODS)  apod. Nemohu ale posoudit, zda to stejné platí na pražských ministerstvech.   Děkuji za rozhovor.  Milan Mikolecký  19/8 2014