-
Rozhovor s českotřebovským
rodákem Ing. Jiřím Kapounem
-
Není
občanem města přes více než padesát let (bydlí v Chrudimi), ale přesto
je tu stále doma. V posledních letech si s manželkou opravili
v Bezděkově pod skalou malou chaloupku, takže je vlastně Třebovákem.
Najdete ho také velmi často v hledišti kulturního centra na zajímavých
pořadech nebo třeba na všech akcích v Chaloupce Maxe Švabinského, na
fotbale, pilně navštěvuje semináře pro pamětníky v městském muzeu.
V mládí sportoval, hrál divadlo a má zde ještě dosti kamarádů. Je
velmi aktivní a jako potomek Třebováků, kteří se podíleli na úspěšném
rozvoji města v prvé polovině 20. století, mu na městě hodně záleží.
Snaží se pomoci radou, kontakty i sponzorsky, i když mu bude příští
rok osmdesát! Celý svůj produktivní život pracoval na Pardubicku a
Chrudimsku ve vedoucích funkcích v silničním hospodářství, nejprve u
n. p. Silnice, později ve státní správě. Potkávám jej také na Dopravní
konferenci v Pardubicích. Letos jsem se tam nedostal, ale využil jsem
jeho českotřebovské návštěvy ke zpovídání. V klidu u kávy v bezděkovské
chaloupce… (Na fotografii s manželkou na vernisáži jedné z výstav v
Kulturním centru)
-
-
Bylo na letošní konferenci něco důležitého i pro Českou Třebovou?
- Rozhodně bylo. Odpovědní pracovníci zde podali informace o
současném stavu příprav:
- 1.
-
realizace rychlostní silnice R35,
- 2. -
pokračování modernizace 1. železničního koridoru,
- 3. -
postoje státu k průplavu Dunaj-Odra-Labe.
- Ředitel SFDI Ing. Čoček zde hovořil o možnostech financování
dopravní infrastruktury v následujících letech.
- Všechny tyto informace se České Třebové výrazně dotýkají. Příprava
takových liniových staveb trvá dlouho, hovoří do ní mnoho lidí i
institucí, každý se svým názorem a jejich realizace se nutně někoho
nepříjemně dotkne. Na Dopravní konferenci navazoval Silniční veletrh.
Obě tyto akce byly vhodnou příležitostí k setkání a výměně zkušeností
vedoucích pracovníků městských úřadů a jimi řízených organizací
majících s dopravní infrastrukturou něco společného. Škoda takové
příležitosti nevyužít pro možnost seznámit se a pohovořit si se
zodpovědnými pracovníky kraje i státu v této oblasti. Pardubický kraj
je jediným, který takové akce již řadu let pořádá. Třebováky není na
nich moc vidět.
-
-
V čem myslíte, že bychom se měli v České Třebové polepšit?
- Město musí udělat všechno pro zastavení poklesu obyvatel, neboť
hrozí, že dříve nebo později ztratí statut města třetí kategorie a
s tím i prostředky na stávající podporu kultury a sportu. Nemá téměř
žádné spádové území a potřeba snížení nákladů na státní správu
poroste. Noví obyvatelé do města přijdou, jedině pokud zde bude
dostatek pracovních míst. Ty může vytvořit pouze podnikatelská sféra,
pro kterou je rozhodující kvalitní dopravní infrastruktura.
Podnikatelé i živnostníci si proto v tomto směru zaslouží daleko větší
podporu od města.
- Na Dopravní konferenci se hodně času věnovalo dopravnímu uzlu
Pardubice, na kterém se mají podílet všechna odvětví dopravy a má stát
mnoho miliard. Vůbec se ale nehovořilo o dálničním přivaděči do České
Třebové, který při schválení jižní varianty R35 měl být dle uzavřeného
memoranda mezi českou vládou a Pardubickým krajem její nedílnou
součástí. Vždyť Česká Třebová stále zůstává významným železničním
uzlem na evropské transkontinentální cestě. Proto také nadnárodní
společnost Metrans použila mezinárodní kapitál na vybudování
logistického terminálu právě zde. Přitom bylo zcela neúspěšné
mnohaleté úsilí lidí kolem pana Urbana zřídit logistické centrum na
železnici v Rudolticích. Podobně se nepodařilo podnikatelskému lobby
hospodařícímu s kovovým odpadem rozebrat železniční koleje na dnes
nevyužívaném rozřaďovacím nádraží. Výstavba dálničního přivaděče je
pro budoucnost města životně důležitá. Právě v současných dnech se o
něm na úrovni ŘSD a Pardubického kraje hodně hovoří. Město by mělo
usilovat o to, aby vedl mimo obytnou zástavbu přímo do stávající
průmyslové oblasti za nádražím, a vytvořil tak podmínky k dalšímu
budování průmyslové zóny a zejména pak pro uvažovaný další rozvoj
firmy Metrans, který by měl městu přinést významný nárůst pracovních
míst. Státem hrazený dálniční přivaděč by v tomto případě mohl být
považován za investiční pobídku. Za pokročilé přípravy realizace R35,
která se dnes stala státní prioritou, bych očekával od občanů města,
především těch vlivných, stejný zájem o dálniční přivaděč, jako měli
v době, kdy se na nejvyšších místech rozhodovalo o statutu města třetí
kategorie. Starosta to nemůže pro město zařídit sám.
- Další celostátně preferovanou akcí je rekonstrukce železničního
koridoru č. 1 v průtahu uzlu Česká Třebová a tím i města. Jsou na ni
peníze a příprava směřuje k jejímu zahájení nejpozději v roce 2017.
V souvislosti s tím by naše město mělo požadovat nejen zkvalitnění
spojení města s průmyslovou zónou pro pěší, ale i zvětšení profilu
alespoň dvou podjezdů, a to u pivovaru a u Orlíka. Na zvětšení profilu
tunelu u pivovaru musí mít také zájem Pardubický kraj, kterému patří
silnice II/358. Realizace rekonstrukce železničního koridoru v průtahu
města se také dotýká místních komunikací, které obsluhou stavby budou
velice trpět.
- Všechna jednání o průplavu DOL je nutné soustavně sledovat,
protože by se měl města přímo dotýkat. Při pokračující integraci
Evropy směrem na východ se může jeho realizace stát v budoucnosti
skutečností.
-
-
Obecně se říká, že na silnice II. a III. tříd nejsou peníze.
- To by podle informací podaných na dopravní konferenci ředitelem
SFDI neměla být pro nejbližší léta pravda. Kraj k financování oprav
silnic a mostů II. a III. tříd bude moci použít od roku 2015
následující finanční prostředky:
- 1.
- z operačního programu Doprava hrazeného EU,
- 2.
- ze státního rozpočtu převedením na kraje v roce 2015 téměř 3
miliardy,
- 3. -
ze SFDI na řešení bezpečnostních závad a využití nových
technologií.
- V souvislosti s tím by se mělo usilovat o opravu silnice II/358
v úseku Litomyšl – Česká Třebová, který v kraji patří
k nejzanedbanějším „dvojkám“, a na němž intenzita provozu neustále
roste. Projeté koleje a neexistence svodidel v Člupeckém kopci a na
Kohoutu tvoří velkou dopravní bezpečnostní závadu. Zde se nabízí
získat prostředky ze SFDI.
- V zájmu zkvalitnění přístupu k rozhledně na Kozlovském kopci a
k Chaloupce Maxe Švabinského by měla Krajská správa a údržba silnic
najít peníze ke kobercové úpravě silnice v úseku od autobusové
zastávky Kozlov k silnici před bývalou semanínskou hájenkou, jejíž
každoroční výsprava výmrazků a výtluků stojí značné peníze a po
následující zimě přijde vniveč. Při této realizaci by se snad soukromí
vlastnící přidali k opravě úseku od státní silnice k Chatě Maxe
Švabinského, který je v dezolátním stavu.
- Samotnou kapitolou jsou opravy silnic III. tříd v průtazích měst a
obcí, které jsou mnohde zatěžovány více než některé úseky silnic
vyšších tříd. Takovým příkladem je u nás Podbranská ulice. Město by
mělo předem provést území a majetkovou přípravu a pak na SUS
Pardubického kraje nekompromisně požadovat její opravu.
- Peníze v minulých letech na silnice vždy nějaké byly, rozhodující
bylo, na co se použily. V kraji by se našly kilometry nově opravených
silnic, jež nejsou zdaleka tak zatížené jako výše uvedené. Třebovák –
hejtman, jezdící po kraji, by mi to mohl jistě dosvědčit.