Dnes 19. září dopoledne proběhla městem smutná zpráva. Po delší
nemoci zemřel v Orlickoústecké nemocnici ve věku 72 let Jiří
Musílek. Dále již není třeba představovat, Jiřího Musílka
každý Třebovák zná. Je to ohromná ztráta, která zasahuje do více
oblastí života našeho města. Před dvěma lety jsme si připomínali v
květnu jeho 70. narozeniny, za svou celožitotní práci pro město
především na poli školství a kultury obdržel v roce 2012 Cenu
starosty města.
V
životě, ve kterém ho známe, byl učitelem, hercem, recitátorem,
moderátorem, novinářem, televizním redaktorem, poslancem Federálního
shromáždění ČSFR, zastupitelem města, a také městským kronikářem a kdo
ví čím ještě. Proberme to podrobněji:
Jiří Musílek - učitel
Absolvent Pedagogického institutu v Pardubicích učil po celou svou 37
let dlouhou pedagogickou kariéru na stejné škole, tzv. "Července", byť
měla v různých dobách různé názvy. Nejoblíbenější předmět = zeměpis
(byl i okresním metodikem zeměpisu), další aprobované předměty R, HV.
"Přežil" čtyři ředitele: Adolfa Brkla, Libuši Šplíchalovou, Zdenu
Ráčkovou a Mílu Zoubeleho. Jak sám říká, učil rád a snažil se předat
žákům co nejvíce znalostí, pokud možno zábavnou formou. „Doufám, že
těch několik generací na mne nevzpomíná ve zlém“, říká Jiří Musílek.
Jiří Musílek – komediant, moderátor, …
Hned po vojně se zapojil do práce v Divadelním souboru Hýbl, sehrál
desítky rolí. Vzhledem k tomu, že inklinoval k humoru, byly to z velké
části role komediální, za životní roli považuje ztvárnění postavy
doktora Galéna v inscenaci Čapkovy Bílé nemoci, nastudované k 90.
výročí založení DS Hýbl. Z herecké činnosti logicky vyplynula činnost
konferenciéra. Jiří Musílek tak vystupoval na jevišti v různých
zábavných pořadech, uváděl koncerty a to nejen vážné hudby, ale
hudebních skupin (Medvědi, Poutníci a další). Jeho specialitou bylo
mluvené slovo. Snad proto se objevil také v českotřebovském městském
studiu rozhlasu po drátě, které bylo svého času zřízeno na zdejší
radnici, kde byl také městský uzel tohoto sdělovacího prostředku.
Program byl tehdy připravován ve spolupráci s Alenou Hýblovou,
Vladimírem Vaňkem, později také prof. Josefem Slavíkem a technikem p.
Vanišem. Řadu let také působil ve smíšeném pěveckém sboru Bendl.
Jiří
Musílek - externí redaktor OIKTV
Od rozhlasu není k televizi daleko. Městské televizní studio vzniklo v
České Třebové v souvislosti s rozvojem systému kabelové televize,
později se přeměnilo na regionální televizní kanál OIKTV. Jiří Musílek
spolupracuje s tímto médiem od roku 1994. Uvádí publicistický pořad
Třebovské minuty, je zaměřen především na reportáže z kulturních akcí.
Všichni se můžeme přesvědčit o jeho poctivém přístupu ke
zpracovávanému tématu, snaží se vždy komentovat pořad se znalostí
věci, což poznáme především v rozhovorech připravených zpovídaným
osobnostem "na míru". "Práce v regionální televizi mne velmi
zajímá, setkávám se zde se spoustou lidí, se zajímavými osobnostmi,“
říká Jiří Musílek. "Měl jsem po několik let také svůj pořad
"Setkání s...", ve kterém jsem si do našeho studia zval osobnosti,
např. kumštýře různého zaměření z regionu a snažil se představit
jejich práci, činnosti, postoje. Pro rozvoj pořadu bylo studio malé,
proto byl pořad zatím utlumen, snad v něm bude ještě OIKTV
pokračovat,"dodává Jiří Musílek.
Jiří
Musílek - publicista
"Od mikrofonu a televizní kamery není daleko k novinařině na papíře.
Když mě po zahájení vydávání "Českotřebovských novin" v roce 1996
redaktor Karel Kubišta oslovil, začal jsem pro tento tisk psát
pravidelné fejetony. Jejich část pak vyšla samostatně v knižní podobě
s ilustracemi Pavla Langhanse v roce 1998 pod názvem Post scriptum..."
Jiří Musílek - Jabkancový umělec
"Kolem Jabkancové
pouti jsem se začal motat ještě v době, kdy pouť řídili "staří páni"
Čeněk Hampl, Oldřich Bittl, Karel Tomeš, Marie Skálová, Jarka
Vařečková a další. Nebyl jsem sám, ale se mnou i další divadelníci.
Tenkrát se moc nezkoušelo, o to bezprostřednější byly předváděné
scénky. - Dnes je to jiné, vznikl Spolek od sv. Kateřiny, který
povznesl Jabkancové poutě na nebývalou úroveň. S tím souvisí i daleko
pečlivější příprava "jabkancového" programu, která z v řadě let
ležela z velké části na mých bedrech. Stal jsem se jakýmsi
"principálem jabkancových umělců". Od jara jsem již vyhledával scénky,
připravoval aktuální parodie na vybrané písničky, i nová autorská
programová čísla. Hned po prázdninách v září pak začínají pravidelné
pondělní zkoušky v Chalupě u Kateřiny. Je to ovšem kolektivní práce.
Vytvořil se ustálený kolektiv jabkancových umělců, ochotných věnovat
svůj volný čas k přípravě programu. Všichni to dělají rádi a s jediným
sílem – pobavit lidi. Po přehodnocení svých aktivit jsem po 50.
Jabkancové pouti předal principálské žezlo Jiřímu Jirešovi. Přesto že
žiju v úplně jiné části města, přirostl mi "Kostelíček" a kolektiv
zapálených lidí kolem Jabkancové pouti k srdci a jsem rád, že jsem
mohl svým vkladem přispět k tomu, že pouť má nyní tak velký ohlas, je
to přece českotřebovská rarita.“
Jiří
Musílek, poslanec parlamentu, také člen městského zastupitelstva a
rady města.
"Můj nástup do poslanecké lavice vznikl po sametové revoluci jako rána
z nebe díky mé spolupráci s místním a okresním Občanským fórem.
Myslím, že to byla významná epizoda mého života, která trvala dva a
půl roku. Svou práci jsem považoval za službu lidu. Tehdy nebylo ve
Federálním shromáždění žádné velké politikaření, bylo více práce a
také více skromnosti. Nebyly takové prebendy jako dnes, denně jsme
jezdili metrem z ubytovny na Opatově, dnes je to úplně jinak. Měl jsem
"doma" poslanecké dny, pomáhal jsem občanům jak to bylo možné,
otevíral jsem dveře na ministerstvech i pro vedení našeho města.
Našel jsem zde mnoho přátel, především v kulturním a sociálním
výboru, jmenuju např. Rudolfa Hrušínského, Jana Kačera, Pavla Dostála,
Jiřího Dientsbiera st. i ml., Petra Uhla, Danu Němcovou....
Zdůrazňuji, že to byl úplně jiný parlament, než ten současný. Dnes už
bych do Parlamentu rozhodně nešel." S odstupem let Jiří Musílek
vzpomínal na emotivní zážitek, který se žádnému Třebovákovi
nepoštěstí, na volbu Václava Havla prezidentem republiky ve
Vladislavském sále pražského Hradu...
V českotřebovském městském zastupitelstvu zasedá Jiří Musílek
nepřetržitě od r. 1994, tedy pět volebních období, z toho 12 let v
devítičlenné radě města. Někdo by řekl, že je „dinosaurus“, byl totiž
nejstarším zastupitelem. Vždy působil jako nestraník, nikdy nebyl
členem žádné politické strany. Každé volby byly pro Jiřího Musílka
také testem popularity a důvěryhodnosti: dopadl vždy dobře, podle
absolutního počtu hlasů nebyl nikdy horší než osmý v pořadí. Funkce
radního a zastupitele přinesla pro Jiřího Musílka další zajímavou
funkci: oddává nové manželské páry a vítá nové občánky města. V této
funkci působí dlouhá léta a jak sám říká, je to taková „třešnička na
dortu“, přináší radost a příjemné pocity. Nyní na posledním jednání
zastupitelů v tomto volebním období dne 22. září již bude jeho místo
osiřelé.
Jiří
Musílek kronikář města Česká Třebová
V této funkci vystřídal Marii Pechancovou na podzim r. 2009. "Je to
náročné, náročnější, než jsem si představoval, docela se v tom
plácám. Život v České Třebové je velmi bohatý, vše se snažím mapovat
a popisovat. Město vede kroniku ze zákona, sleduje se asi 20 kapitol,
např. i počasí, ekonomická stránka, jubilea Třebováků, návštěvy města,
partnerská spolupráce. Kronika má také bohatou obrazovou přílohu.
Držím se svého hesla "Kronikář má o všem vědět něco a o něčem
všechno". Je to opravdu náročné a proto jsem se - také vzhledem ke
svému poněkud pošramocenému zdraví rozhodl, že postupně omezím své
další aktivity a budu se věnovat právě této kronikářské činnosti,
říkal Jirka Musílek po převzetí tohoto úkolu..
Nakonec i s kronikou letos Jiří Musílek
"praštil", ale zdraví, které tolik potřeboval nezískal.
Při svém ne zas tak dávném jubileu říkal: "Jsem notorický
optimista, snad až fatalista. S věkem ale měním své priority: první je
zdraví, potom veřejný život. Všechno co jsem dělal, bych dělat nemohl,
kdybych neměl tolerantní manželku. Zatímco já jsem bavil lidi, tak ona
se starala o rodinu..." |