Systém odpadového hospodářství 
včetně poplatku za odpady stojí za nové posouzení
Slavnostní otevření nově vybudovaného sběrného dvora na Semanínské ulici se konalo v pondělí 12. prosince 2011
Mezi hosty nechyběl např. českotřebovský poslanec TOP 09 Ing. Václav Cempírek, hejtman Pardubického kraje Radko Martínek, zástupce státního fondu životního prostředí,  krajský zastupitel Martin Netolický,  starostové okolních obcí, zástupce zhotovitele, také řada zastupitelů našeho města. Slavnost zahájil starosta Jaroslav Zedník, přivítal hosty  seznámil s přípravou pětadvacetimilionového projektu, který byl z 90% financován  z fondu EU a SFŽP a jen 10%  dofinancovalo město.   Radko Martínek ve svém vystoupení poukázal na to, co všechno se dnes staví s pomocí EU a řekl, že si nedovede představit situaci, že by jsme v dalším období nemohli tyto prostředky dále využívat.Také další řečníci pochvalovali technickou úroveň i vzhled nově vybudovaného moderního zařízení. Jednatel Eko Bi Ing. Miloslav Cink pak v závěrečném vystoupení popsal veškeré technické možnosti nového zařízení. Po slavnostním přestřižení pásky se hosté prošli po rampě nového dvora, seznámili se s možnostmi ukládání odpadu, zastavili se u informačních stánků nabízejících informační letáky a upomínkové předměty, prohlédli i velín, vstupní a výstupní váhu a připravenou halu pro nebezpečné odpady, kde bylo pro hosty připraveno občerstvení.....  (Českotřebovský  zpravodaj leden 2012)
 
Nyní je sběrný dvůr v provozu třetím rokem a každý může mít své zkušenosti s jeho provozem.
Po zcela logickém dolaďování nastavených podmínek se provoz stabilizoval. Je to moderní zařízení, umístěné však mimo pěší dosah z města. Každý kdo má  automobil (a nejlépe s přívěsem)  je ve výhodě a může sem dovést svůj komunální odpad opravdu snadno a dobře jej roztřídit. Každá domácnost má možnost získat zdarma svůj čip, pomocí kterého je na vstupu (i výstupu) provedena identifikace uložitele odpadu. Lze však požádat např. souseda o odvezení, proto se může stát, že ne každý může přijet do dvora osobně. Zatím bylo vydáno cca 2800 čipů, znamená to, že z cca 6000 domácností v České Třebové využívá sběrný dvůr asi polovina. Znám řadu lidí, kteří zde ještě nebyli.  Ti musí využívat jen své popelnice, kontejnery na tříděný odpad nebo dvakrát ročně přistavované kontejnery na bioodpad. Sběrný dvůr nesporně zlepšil  úroveň třídění odpadu ve městě. Měl však zlepšit ekonomiku likvidace odpadu, to se bohužel nepotvrdilo.  Na závěr článku uvádím v tabulkách  čísla charakterizující odpadové hospodářství města v posledních pěti letech a můžeme tedy srovnávat.  Od roku 2012  se poprvé objevuje  speciální kolonka "sběrný dvůr", do té doby byly náklady na provoz sběrných dvůr započteny v kolonce "Separovaný odpad". K úspoře došlo zatím jen v jediném roce 2012, prvním roce provozu, který zřejmě ještě nebyl směrodatný. Loni byl naopak velký nárůst a letošní čísla hovoří o tom, že náklady vynaložené na sběrný dvůr podstatně neklesají. Odvozová vzdálenost na skládku se jistě zmenšila, používají se velkoprostorové kontejnery, ve dvoře nemohou odkládat odpad mimotřebovští  (mimo chatařů), ale i tak se kýžený pokles nedostavuje. V loňském roce 2013 byl nárůst nákladů markantní, údajně díky velkému množství uloženého stavebního odpadu Stavebníci šetřili, vozili odpad zdarma do sběrného dvora. Letos na jaře r. 2014 byla tato možnost poněkud bezzubě omezena novou  městskou vyhláškou, která ovšem není v souladu s přísným provozním řádem společnosti Ekobi. Přes upozornění Kontrolního výboru to nikdo neřeší, i když to řešitelně samozřejmě je.  Podle této vyhlášky by totiž měl nárok na svůj čip každý občan města, který platí  poplatek za odpady, v praxi je čip na celou domácnost. "Domácnost" není k městu v žádném vztahu, vždy to je jen původce odpadů, plátce poplatku, tedy občan.
 
Od 1.1. 2013 došlo ke skokovému zdražení  poplatku za odpady ze 480 Kč/osobu na 588 Kč na osobu a rok.
To má své dopady především na vícečlenné rodiny. Návrh na odpuštění poplatku za třetí a další dítě,. který jsem podal, však rada města smetla ze stolu. Stojí jistě znovu za zvážení. Podobně je třeba se zabývat platbou za odpad pro osoby dlouhodobě působící mimo Českou Třebovou. Vysoký poplatek je v tomto případě jedním z důvodů, proč se odhlásit z trvalého pobytu v našem městě a tedy i tím i stále klesající daňové výtěžnosti.  Daňová ztráta v příjmech města spojená s odhlášením 1 obyvatele mnohonásobně  (např. 30x) překračuje hodnotu poplatku za odpady, který bychom těmto daleko dojíždějícím občanům odpustili. Peníze, které město vynaloží na likvidaci odpadů jsou větší než vybraná částka za poplatky. Ten rozdíl je však vynaložen vlastně rovnoměrně na všechny občany města a tedy spravedlivě. Druhou možností je tento poplatek třeba i zvýšit, aby odpadové hospodářství nebylo ztrátové. Tak by nám více zbylo na projekty, investice a dotace. Ty jsou ovšem jen pro vybrané skupiny. Snížíme-li poplatky na odpady, zůstane občanům více peněz a ti si sami rozhodnou, jak je využijí, bude to spravedlivější. Dobře prosperující město by se s tím mělo vypořádat, pokud ovšem nemusí splácet tak vysoké dluhy jako Česká Třebová v současné době.
 
Závěr:  domnívám se že celá oblast odpadového hospodářství stojí  za nové posouzení. Jde o to nejen posoudit znovu výši poplatku a případně i úlevy některým skupinám občanů  (po snížení poplatku by úlevy nemusely být), ale znovu posoudit vlastní technologii sběru odpadu ve městě, jiná možnost by mohla být na sídlištích a v centru a jiná  v okrajových čtvrtích rodinných domků. Zkušenosti jsou v jiných městech, využijme je. Nejsme v tom přece sami.
Racionalizovat provoz sběrného dvora, otevřít jej i pro podnikatele za poplatek nižší než v Ekole
Přímo ne dvoře realizovat zpracování bioodpadu - štěpkování atd., zpracovat v sousední kotelně a nevozit jej zbytečně na skládku
Řešit sběr komunálního odpadu v odlehlé části města (Parník) pomocí velkoobjemových kontejnerů....
 
Příjmy z poplatků na odpady před zvýšením, např. v roce v roce 2010:  7 705,3 tis. Kč
Příjmy z poplatků za odpady v roce 2013 po zvýšení poplatku o 22,5%  8701,5 tis. Kč
Zatímco občané platí o 22,5 % (skoro o čtvrtinu) větší poplatek, tak se příjmy města za odpady zvýšily pouze 12,92%
Zatímco občané mají na krku citelné zvýšení poplatku za odpady, zvýšení příjmu města  je nepodstatné. Zvýšení příjmů o cca 1 milion korun lze např. porovnat s částkou vynaloženou na radnici v r. 2013 za pohoštění (467 tis. Kč) a věcné dary (845 tis.Kč). Možná že se tedy dalo šetřit jinde.  (Zdroj: položkové plnění rozpočtu města za rok 2013.)
Zvýšením poplatku tedy pouze město zbytečně naštvalo občany, způsobilo nepřímo i odhlášení některých obyvatel jinam a tím další ztrátu v rozpočtu města na daňových příjmech. Zvýšení poplatku za odpady městu žádná pozitiva nepřinesla. Už předcházející výše poplatku byla pro sociálně slabší vrstvy citelná. Město sice musí na systém likvidace odpadu doplácet, ale je to spravedlivé, jde o doplatek pro každého občana města, pro každého daňového poplatníka. Zvýšení poplatku za odpady bylo schváleno na jednání zastupitelstva města dne 10. 12. 2012 sice po velké diskuzi, ale bez řádné přípravy a v časové tísni  (bylo potřeba, aby vyhláška platila od 1. ledna 2013) pouze 15 hlasy, nehlasovala pro něho ani celá radniční koalice (jen Nestraníci a ČSSD). 
Domnívám se, že tak velké zvýšení poplatku k 1.1. 2013 bylo způsobeno i tím, že v letech 2011 a 2012 byla ekonomická situace města velmi těžká (ač to nikdo z vedení nepřiznal), že jsme s rozpočtem tak tak vycházeli a každá koruna získaná z poplatku za odpady se hodila. Od ledna 2013 však vešlo v platnost nové rozpočtové určení daní, přineslo do pokladny města dalších 14 milionů, proto zvýšený poplatek na odpady, který tolik naštval lidi, vlastně nebyl vůbec potřeba. Zvýšený poplatek berou mnozí také jako demotivační ke zlepšení třídění odpadu v domácnostech.  Kdyby se řeklo "Koukejte víc třídit, nebo zvýšíme poplatky," mělo by to  větší výchovný význam než to, co se stalo....        Milan Mikolecký

Přehled výdajů na odpady v letech 2010 - 2014