|
Stárneme a
ubýváme
|
1. problém: Co s tím, JAK na demografický trend reagovat? Jak zastavit úbytek obyvatel? V tabulkách vidíme, že úbytek počtu občanů města je způsoben především migrací, ve sledovaném desetiletí opustilo díky migraci Českou Třebovou 1053 osob, tedy průměrně stovka ročně. Mnozí odešli za výnosnější prací do metropolí či do ciziny, jiní si postavili v okolních obcích. Jistě alespoň část z nich bychom neztratili, kdybychom měli připravené vhodné zainvestované pozemky. Snaha je údajně velká, ale majitelé pozemků jsou spekulanti, co s tím má město dělat.... Možná měla být snaha města ještě větší, mnozí říkají, že byli osloveni jen jednou a po první nabídce již žádná další nepřišla a tak vzniká zbytečné zdržení. Nikdo dále nevyjednává. Město také sází na developery. Je otázka, zda by nemělo udělat nějaký krok napřed. Ve vlastnictví města máme velký "zapomenutý" a přitom komunikačně velmi dobře přístupný areál Křivolík, kde nutně potřebujeme zbourat stávající nebezpečné stavby. Možná by to byla dobrá lokalita pro soubor rodinných domů, myslím, že i na prestižním místě. Investice do úpravy lokality a sítí by se vrátila prodejem stavebních parcel, které by nemusely být zas tak drahé a umožnily by rozvoj města dobrým směrem, relativně blízko od centra. Zbavme se přitom snu o tom, že zde vybudujeme opět koupaliště. Pro tento účel by se mohl najít dobrá lokalita na Podhorce, kam bychom mohli dojet po nové cyklostezce. Další možností jak zmenšit pokles obyvatel je získávat obyvatele nové - k tomu, aby přišli a usadili se tu, musí mít důvod. Dříve jsme tu měli např. vojenskou posádku a řada těch, kteří tu "vojákovali" zde založila rodinu... Dnešním důvodem by byla mohly být především lépe hodnocené pracovní příležitosti, zdravé životní prostředí a dobrá vybavenost pro volnočasové aktivity. Více úřadů, škol či nemocnici zde mít už asi nebudeme, zbývá podpora rozvoje zdejších firem, úsilí o nové investory, lépe takové, které nestaví jen velké skladové haly a montovny.... Migrací za prací k nám by současně naše město omládlo... 2. problém: změně věkové struktury OBYVATEL se město musí přizpůsobit Město má svůj daňový příděl (a další zdroje), který prostřednictvím rozpočtu města rozděluje na zajištění provozu města, škol, městských zařízení, likvidaci odpadů, čištění města, údržbu zeleně atd., a volné prostředky se pak využívají k jeho rozvoji . Domnívám se, že měnící se demografické složení by mělo mít svůj odraz i v zaměření některých výdajů města ve prospěch zvětšujícího počtu obyvatel v seniorském věku. Město podporuje dotací provoz své příspěvkové organizace Sociální služby, Pečovatelskou službu, Senior dopravu apod., ale další selektivní dotace pro sociální začleňování starších osob např. v různých aktivitách se zatím těžko hledají. Pro klubovou a zájmovou činnost jsou nutné prostory, resp. úhrada jejich pronájmu. Během let se rozpočet ale někde i podstatně změnil. Jako příklad uvádím část rozpočtu určeného na kulturu a sport. Porovnejme, jak se změnila tato část výdajového rozpočtu města mezi lety 2003 a 2014: Výňatek z rozpočtu na rok 2003 a jeho plnění k 30/11 2003.
Výňatek z rozpočtu letošního roku 2014 a jeho plnění k 31.8. t.r.
Poznámka: Daňové příjmy města
roku 2003 a 2014 jsou nesrovnatelné, letos o více než 40 mil. vyšší
než roku 2003. Rozpočet města v r. 2003 byl ovšem na oplátku cca o 100
mil vyšší díky velkým dotacím státu, stavěl se Domov důchodců a Dům s
pečovatelskou službou, Město prodávalo byty a vzalo si úvěr 60 mil.
Kč.... Město vypracovalo střednědobý plán rozvoje sociálních
a souvisejících služeb na léta 2013 - 17, který je k dispozici na webu
města. Je zde vypracována sociálně-demografická analýza města, ze
které jsem čerpal, a na závěr i tzv. "Strategie". Tam je však jen
vyjmenován souhrn organizací, které se podílejí na prácí v
uvedené oblasti a které se město zavazuje podporovat. Také to,
že "pot Jenže pokud starších občanů (rapidně) přibývá, musí se rozpočtové možnosti přizpůsobit! Zatím to bylo naopak. V letech, kdy počet dětí a mládeže (a jistě i počet sportujících) poklesl na posledních deset let o čtvrtinu, dotace pro mládež vzrostly několikanásobně. Je to správně, dřívější úroveň dotací nepostačovala. Možná se ale mělo více investovat do samotných sportovišť. Zvýšená podpora je nyní očekávána pro stále početnější kategorii 65+. Ve zmíněném "plánu rozvoje" je vlastně řečeno "budeme to řešit až se na nás někdo obrátí". Každý ale nemá schopnosti komunikovat s úřadem a ani neví s kým. Město musí jít seniorům naproti. Bylo by potřebné přímo realizovat šetření mezi staršími občany města, obrátit se na ně přímo s nějakými možnostmi a nabídkami a podle výsledků průzkumu pak nasměrovat další vývoj. Jinak je zpracovaný "střednědobý plán rozvoje" vlastně jen formální. Město stárne a znamená to i změnu strategie práce s občany. Poskytovat služby o které je zájem, nabídnout financování pronájmu prostor, pro klubovou a osvětovou činnost, zajistit pravidelný cyklus besed a přednášek atd. Služby pro seniory jsou jistě také v centru pozornosti soukromého podnikání. Senioři chodí na předváděcí akce tzv. "šmejdů" také proto, že potřebují společenské vyžití a zapojení do kolektivu. Je také zajímavé, že např. rozvážka obědů od soukromých podnikatelů vyjde levněji než obědy od pečovatelské služby. Město by mělo alespoň v této službě držet krok. I kdyby se zvýšila populace a snížila se migrace, stejně bude počet seniorů narůstat. Takový je demografický vývoj. Peníze vynaložené do přípravy nějakého průzkumu by tedy nebyly vyhozené, byly by přípravou pro zlepšení života pro starší generaci, která si takovou péči zasluhuje. Milan Mikolecký 16.9. 2014 |
