Stárneme a ubýváme                             
O úbytku počtu obyvatel města se píše již řadu let. Tendence poklesu je monotónní a nedaří se ji zvrátit. Největší počet obyvatel měla Česká Třebová  podle údajů ČSÚ k 31. 12. 1989 a to 18 931 obyvatel, podle posledního údaje k 31. 12. 2013 má trvalý pobyt v našem městě nyní 15 736 obyvatel. Úbytek má na svědomí i to, že se od města se oddělily nyní samostatné obce Rybník  (-745 obyv. v r. 1990), Semanín  (- 521 obyv. v r .1998) a Přívrat (- 288 obyvatel v r. 1991), celkem  -1554 osob. Jde o trvalý trend, který je zachycen na dále uvedených tabulkách.

 

Celkový přírůstek obyvatelstva klesá, populační kladné přírůstky v období r. 2000 – 2009 byly zaznamenány pouze ve 4 letech – 2001, 2004, 2008 a 2009. Ve velké míře se na úbytku obyvatelstva projevila migrace.
 
Věková struktura obyvatelstva se podstatně mění 
V souvislosti s klesající porodností a dožíváním se vyššího věku se ve městě Česká Třebová prohloubil (za posledních 10 let) trend populačního stárnutí, který je typický pro celou ČR a  také i většinu ostatních evropských zemí.
Cílem přehledu je ukázat na změny věkového složení, které jsou neodvratitelné a které budou velmi  výrazné!
V souvislosti s klesající porodností a dožíváním se vyššího věku se ve městě Česká Třebová  prohloubil (za posledních 10 let) trend populačního stárnutí, který je typický pro celou ČR a  také i většinu ostatních evropských zemí.
 
 
Zastoupení nejmladší generace 0 – 14 let se v letech 2000 až 2010 snížil o 694 dětí, t.j.(23,5 %). Věková kategorie 15 – 64 let za znamenala úbytek 773 osob (6,5 %). Změna počtu seniorů nad 65 let představuje navýšení o 545 osob (25,5 %)!!!
Podrobněji lze trend demografického stárnutí znázornit na indexu stáří, což je poměr postreprodukční a dětské složky obyvatelstva (= 65+ / 0 až 14 let v %).

 

 
V důsledku poklesu počtu dětí a zvýšení počtu obyvatel starších 65 let za sledované období  vzrostla hodnota indexu stáří v České Třebové o 42,7 % a můžeme tedy konstatovat, že  dochází k výraznému demografickému stárnutí obyvatelstva. Stárnutí populace tj. zvyšující  se podíl starých osob v populaci a poklesu úrovně porodnosti na straně druhé se odráží také ve zvyšování průměrného věku obyvatel města – kdy se v období let 2000 – 2014 se zvýšil  o 4 roky! Podle údajů ČSÚ je totiž průměrný věk českotřebovských občanů k 1.1. 2014 přesně 42 let!

 

Budoucí počet obyvatelstva a jeho věková struktura
Výhled není zpracován pro Českou Třebovou zvlᡚť, ale lze předpokládat, že se nebude o mnoho lišit od údajů pro Pardubický kraj, nebude-li spíše horší. Zásadní skutečností je výrazný růst podílu osob starších 65 let v následujících letech, a to až  na jednu třetinu populace ČR. Absolutně jejich počet vzroste v ČR ze současných 1,56 mil. na 3,44  mil. osob (v Pardubickém kraji bez vlivu migrace pak ze 78 tis. na 153 tis.).  Počínaje rokem 2006 v ČR početně převažují osoby starší 65 let nad dětmi ve věku 0 až 14  let. Poměr těchto dvou složek populace, tzv. index stáří, i nadále výrazně poroste, v polovině  20. let 21. století překročí hranici 150 seniorů na 100 dětí, na sklonku 30. let hranici 200. 
Ekonomicky nejvýznamnější skupina, kterou je produktivní složka, zaznamená v budoucnu  významný pokles. Tento vývoj bude způsoben tím, že do důchodového věku budou dospívat  silné ročníky a ročníky narozené v období snížené porodnosti nebudou schopny úbytky  početně doplňovat. Tento úbytek bude mít dopad na národní úrovni zejména na důchodový systém, na lokální a regionální úrovni lze předpokládat nedostatek pracovních sil. Průměrný věk populace ČR činil k 1.1.2010 celkem 41,5 let, Pardubický kraj bez migrace o desetinu méně. Projekt předpokládá k 1.1.2065 průměrný věk populace ČR na úrovni 49 let..., v Pardubickém kraji bez migrace 50 let.

1. problém:

Co s tím, JAK na demografický trend reagovat? Jak zastavit úbytek obyvatel?

V tabulkách vidíme, že úbytek počtu občanů města je způsoben především migrací, ve sledovaném desetiletí opustilo díky migraci Českou Třebovou 1053 osob,  tedy průměrně stovka ročně. Mnozí odešli za výnosnější prací do metropolí či do ciziny, jiní si postavili v okolních obcích. Jistě alespoň část z nich bychom neztratili, kdybychom měli připravené vhodné zainvestované pozemky. Snaha je údajně velká, ale majitelé pozemků jsou spekulanti, co s tím má město dělat.... Možná měla být snaha města ještě větší, mnozí říkají, že byli osloveni jen jednou a po první nabídce již žádná další nepřišla a tak vzniká zbytečné  zdržení. Nikdo dále nevyjednává. Město také sází na developery. Je otázka, zda by nemělo udělat nějaký krok napřed.

Ve vlastnictví města máme velký "zapomenutý" a přitom komunikačně velmi dobře přístupný areál Křivolík, kde nutně potřebujeme zbourat stávající nebezpečné stavby.  Možná by to byla dobrá lokalita pro soubor rodinných domů, myslím, že i na prestižním místě. Investice do úpravy lokality a sítí by se vrátila prodejem stavebních parcel, které by nemusely být  zas tak drahé a umožnily by rozvoj města dobrým směrem, relativně blízko od centra. Zbavme se přitom snu o tom, že zde vybudujeme opět koupaliště.  Pro tento účel by se mohl najít dobrá lokalita  na Podhorce, kam bychom mohli dojet po nové cyklostezce. 

Další možností jak zmenšit pokles obyvatel je získávat obyvatele nové  - k tomu, aby přišli a usadili se tu, musí mít důvod. Dříve jsme tu měli např.  vojenskou posádku a řada těch, kteří tu "vojákovali" zde založila rodinu... Dnešním důvodem by byla mohly být především lépe hodnocené pracovní příležitosti,  zdravé životní prostředí a dobrá vybavenost pro volnočasové aktivity. Více úřadů, škol či nemocnici zde mít už asi nebudeme, zbývá podpora rozvoje zdejších firem, úsilí o nové investory, lépe takové, které nestaví jen velké skladové haly a montovny.... Migrací za prací k nám by současně naše město omládlo...

2. problém: změně věkové struktury OBYVATEL se město musí přizpůsobit

Město má svůj daňový příděl (a další zdroje), který prostřednictvím rozpočtu města rozděluje na zajištění provozu města, škol, městských zařízení, likvidaci odpadů, čištění města, údržbu zeleně atd., a volné prostředky se pak využívají k jeho rozvoji . Domnívám se, že měnící se demografické složení by mělo mít svůj odraz i v zaměření některých výdajů města  ve prospěch zvětšujícího počtu  obyvatel v seniorském věku. Město podporuje dotací provoz své příspěvkové organizace Sociální služby, Pečovatelskou službu, Senior dopravu apod., ale další selektivní dotace pro sociální začleňování starších osob např. v různých aktivitách se zatím  těžko hledají. Pro klubovou a zájmovou činnost jsou nutné prostory, resp. úhrada jejich pronájmu. Během let se rozpočet ale někde i podstatně změnil.  Jako příklad uvádím část rozpočtu určeného na kulturu a sport. Porovnejme, jak se změnila tato část výdajového rozpočtu města mezi lety 2003 a 2014:  

Výňatek z rozpočtu na rok 2003 a jeho plnění k 30/11 2003.


Výňatek z rozpočtu letošního roku 2014 a jeho plnění k 31.8. t.r.


Poznámka: Daňové příjmy města roku 2003 a 2014 jsou nesrovnatelné, letos o více než 40 mil. vyšší než roku 2003. Rozpočet města v r. 2003 byl ovšem na oplátku cca o 100 mil vyšší díky velkým dotacím státu, stavěl se Domov důchodců a Dům s pečovatelskou službou, Město prodávalo byty a vzalo si úvěr 60 mil. Kč....

Město vypracovalo střednědobý plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb na léta 2013 - 17, který je k dispozici na webu města. Je zde vypracována sociálně-demografická analýza města, ze které jsem čerpal, a na závěr i tzv. "Strategie". Tam je však jen vyjmenován souhrn organizací, které se podílejí  na prácí v uvedené oblasti a které se město zavazuje podporovat.  Také to, že   "potřeba sociálních služeb v oblasti péče o seniory, o osoby se zdravotním postižením, o rodinu a děti či o osoby ohrožené sociálním vyloučením bude průběžně sledována v rámci činností komisí rady a činnosti odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Pokud bude zjištěna nezbytnost některé služby, bude s jednáno příslušnými poskytovateli těchto služeb či se subjekty, které budou schopny požadovanou službu poskytnout, a to o zajištění této služby pro obyvatele města Česká Třebová a též o finanční podpoře této služby ze strany města, s ohledem na jeho rozpočtové možnosti"

Jenže pokud starších občanů (rapidně) přibývá, musí se rozpočtové možnosti přizpůsobit!  Zatím to bylo naopak.  V letech, kdy počet dětí a mládeže (a jistě i počet sportujících) poklesl na posledních deset let o čtvrtinu, dotace pro mládež  vzrostly několikanásobně. Je to správně, dřívější úroveň dotací nepostačovala. Možná se ale mělo  více investovat do samotných sportovišť.  Zvýšená podpora  je nyní očekávána pro  stále početnější kategorii 65+. 

Ve zmíněném "plánu rozvoje"  je vlastně řečeno "budeme to řešit až se na nás někdo obrátí".  Každý ale nemá  schopnosti komunikovat s úřadem a ani neví s kým. Město musí jít seniorům naproti. Bylo by  potřebné přímo realizovat šetření  mezi staršími občany města, obrátit se na ně přímo s nějakými možnostmi a nabídkami  a podle výsledků průzkumu pak nasměrovat další vývoj.  Jinak je zpracovaný "střednědobý plán rozvoje" vlastně jen formální.  

Město stárne a znamená to i změnu strategie práce s občany.  Poskytovat služby o které je zájem, nabídnout financování pronájmu prostor, pro klubovou a osvětovou činnost, zajistit pravidelný cyklus besed a přednášek atd. Služby pro seniory jsou jistě také v centru pozornosti soukromého podnikání.  Senioři chodí na předváděcí akce tzv. "šmejdů" také proto, že potřebují společenské vyžití a zapojení do kolektivu. Je také zajímavé, že např. rozvážka obědů od soukromých podnikatelů vyjde levněji než obědy od pečovatelské služby. Město by mělo alespoň v této službě držet krok. I kdyby se zvýšila populace a  snížila se migrace, stejně bude počet seniorů narůstat. Takový je demografický vývoj. Peníze vynaložené do přípravy nějakého průzkumu by tedy nebyly vyhozené, byly by přípravou pro zlepšení  života pro starší  generaci, která si takovou péči zasluhuje.

Milan Mikolecký 16.9. 2014