VÝBĚR  HISTORICKÝCH  UDÁLOSTÍ  NAŠEHO  MĚSTA  V ROCE 2015 

Před 250 lety (1765) bylo městské správě v čele s purkmistrem a konšely odebráno právo hrdelní a útrpné
Před 170 lety (1845) projel Českou Třebovou první parní vlak na nové železniční trati Olomouc – Česká Třebová
Před 165 lety (1850) byl otevřen v České Třebové poštovní úřad
Před 145 lety (28. srpna 1870) se na Horách konal velký tábor lidu
Před 135 lety (1880) byl založen ochotnický divadelní spolek Hýbl
Před 130 lety (1885) byl založen městský park Javorka a Okrašlovací spolek
Před 110 lety (1905) byl otevřen nový městský hřbitov
Před 100 lety (1915) začala výstavba textilní továrny Emila Frankeho
Před   95 lety (1920) byla otevřena měšťanská škola na Parníku
Před   90 lety (1925) byla otevřena modlitebna Jednoty českobratrské pod Jelenicí
Před   80 lety (1935) byla zbořena stará výtopna ČSD
Před   70 lety (10. května 1945) bylo město Česká Třebová osvobozeno od německých okupantů. Na gymnáziu vznikla tzv. studentská legie.
V roce 1945 byly také otevřeny nové školy – hudební škola, mistrovská škola strojnická a odborná škola pro ženská povolání
Před   60 lety (1955) byly navázány družební styky mezi městy Česká Třebová a Svit. Vznikl také podnik místního průmyslu Koventa
Před   55 lety (1960) začala rozsáhlá výstavba obytných domů na několika místech ve městě (Trávník, Jelenice, Křib, Na Milíři, Na Slunečné, Pod Horami). Byl také zbourán bývalý Herzánův most nedaleko osobního nádraží
Před   45 lety (1970) vyšlo první číslo Kulturního zpravodaje, bylo postaveno městské krematorium a smuteční obřadní síň
Před   40 lety (1975) – k České Třebové byly připojeny obce Rybník, Lhotka, Semanín a Svinná
Před   35 lety (1980) došlo k odhalení Památníku obětem fašismu před ZŠ Habrmanova
Před   30 lety (1985) byla otevřena nová obřadní síň v budově staré radnice
Před   25 lety (1990) na Parníku byla odhalena busta T.G.Masaryka, z České Třebové z kasáren na Semanínské ulici odešla sovětská okupační vojska
Před   10 lety (6. ledna 2005) došlo ke slavnostnímu otevření tělocvičny ZŠ Nádražní. V tom samém měsíci byl dokončen obytný soubor – 45 bytů v Moravské ulici.
                                                                                                                                                                           Jan Skalický
ČESKOTŘEBOVSKÉ  KALENDÁRIUM  NA  PROSINEC  2014

 
85 let od úmrtí Antonína FELCMANA (7.12. 1852 – 5.12. 1929), majitele malé továrny a veřejného činitele

Narodil se v České Třebové v rodině truhláře. Po absolvování zdejší obecné školy nastoupil na lanškrounské gymnázium. Studium ale z finančních důvodů nedokončil. U svého otce se vyučil truhlářskému řemeslu a vydal se do světa na zkušenou. Působil v Praze, Vídni a dalších městech. Po několika letech se vrátil zpět do rodného města. V roce 1876 se osamostatnil a začal pracovat s jedním učněm a jedním dělníkem. Za dalších pět let si již postavil vlastní továrnu na nábytek na Trávníku. Výroba se neustále rozšiřovala a také počet zaměstnanců rostl. Postupně zaměstnával až 140 dělníků a 3 úředníky. Byl třikrát ženatý a z těchto manželství se narodilo osm dětí. Nejmladší syn Jan převzal později po otci rodinnou firmu, kterou vedl společně s bratrem Stanislavem.
Antonín Felcman pracoval v mnoha zdejších spolcích a korporacích. Patřil mezi první členy Sokola, několik let působil ve funkci náměstka starosty města, byl i náměstkem okresního starosty. V letech 1891 až 1893 zastával úřad starosty města. Za zásluhy o rozvoj svého rodného města byl jmenován čestným měšťanem České Třebové.
 
 
 
 
70 let od úmrtí Karla KŠÍRA (23.12. 1892 – 13.12. 1944), významného člena divadelního souboru Hýbl

Narodil se v České Třebové. Otec František Kšír byl strojvedoucím Českých drah, matka Ludmila, rozená Hubálková byla v domácnosti. Měl ještě tři bratry – Františka, Vladimíra a Bohumila. Po ukončení základní školy odešel do Brna, kde se vyučil obchodním příručím a vrátil se zpět do Třebové. Pracoval na dráze v dílnách pro opravu kolejových vozidel jako mzdový účetní. Ve volných chvílích se věnoval ochotnickému divadlu, kam jej uvedl jeho otec. V souboru Hýbl se seznámil s Josefou Černou, svoji pozdější manželkou. Oba spolu hráli divadlo mnoho let, až do doby, kdy těžce onemocněl a smrt předčasně ukončila jeho život.
Karel Kšír divadlo nejen hrál, ale i režíroval, byl jednatelem souboru, navrhoval scény divadelních her, prováděl recenze za celý divadelní okrsek. Za působení v Brně se seznámil s režisérem tamního Národního divadla Ottou Čermákem. Díky jejich přátelství Čermák režíroval několik divadelních představení v České Třebové.
Po přechozené chřipce Karel Kšír onemocněl zápalem plic, a to byl začátek jeho dlouhé nemoci, ukončené smrtí. Pochován je na českotřebovském hřbitově.
 
145 let od narození a 70 let od úmrtí stavitele Františka PLAŠILA (28.11. 1869 – 29.6. 1944)

Známý českotřebovský stavitel se narodil v Chlumu u Hořic v Podkrkonoší v rodině rolníka. Než přišel podnikat do České Třebové, měl první stavební firmu v Rychnově nad Kněžnou. V té době byl již ženat s Marií Chalupníčkovou, dcerou českotřebovského krupaře Jana Chalupníčka. V České Třebové manželé Plašilovi nejprve bydleli v domku manželčiných rodičů Na Splavě. Do vlastního domu čp. 395 v Nádražní ulici se přestěhovali v roce 1902. V jednopatrové novostavbě se kromě bytu Plašilových nalézala i technická kancelář firmy. Vzadu ve dvoře bývala konírna a k ní přiléhající cementářská dílna. K potřebě firmy ještě vybudoval na zakoupené parcele Na Skalce stavební ohradu s kovárnou, skládkou materiálu, garážemi a stavebním zázemím. Dnes tento objekt patří firmě Stavex. Plašilova firma v našem městě realizovala desítky staveb. Kromě rodinných domků a obytných domů zde v roce 1899 postavila taneční sál hostince Františka Hurta v Kozlovské ulici (Národní dům), budovu hotelu Štancl v Nádražní ulici (1901), dílnu kamnáře Josefa Horáka na Trávníku (1907), vilu mlynáře Augustina Vyskočila na Trávníku (1908), budovu městské spořitelny při Hýblově ulici … Plašilova stavební firma ukončila činnost za 2. světové války.
                                                                                                        Jan Skalický