K sedmdesátinám dostane škola od kraje potřebnou tělocvičnu, říká hejtman Netolický VOŠ a SŠ technická v České Třebové slaví 70 let od svého založení. Jak vnímá školu nejen z pozice zřizovatele, ale také českotřebovského rodáka hejtman Martin Netolický a jakých investic se škola za poslední dobu dočkala? Vyšší odborná škola a střední škola technická, které Českotřebováci neřeknou jinak než VDA nebo „dopravka“ si od roku 1945 prošla značným vývojem, který zahrnuje také její sloučení se Střední odbornou školou a Středním odborným učilištěm technických oborů Na Skalce v roce 2011. Nutno poznamenat, že škola je nyní velmi stabilní a po masivních investicích, které jsou bezesporu jedny z největších v historii školy, se stane atraktivní pro nové uchazeče o studium. Nutno zdůraznit, že po výstavbě nové tělocvičny přesáhnout investice posledních let částku 120 milionů korun. Již v roce 2009 Pardubický kraj zařadil školu do tzv. „páteřní sítě škol Pardubického kraje“, tedy mezi nejdůležitější z hlediska oborové skladby a dalšího rozvoje. Bezprostředně poté se první z areálů dočkal prvních větších investic spolufinancovaných z Operačního programu Životní prostředí. V areálu Na Skalce byly zatepleny obvodové pláště budov a střechy za částku přesahující 35 milionů korun. O rok později jsme z rozpočtu kraje uvolnili přes 700 tisíc korun na první etapu úpravy sociálních zařízení domova mládeže, na kterou navázala v letošním roce etapa druhá za 800 tisíc korun. Českotřebovské veřejnosti nemohlo uniknout, že se v letošním roce dočkala rekonstrukce i hlavní budova školy. Skutečně jsme přistoupili letos k obnově hlavní budovy v Habrmanově ulici, ale zateplena byla i přilehlá přístavba z počátku 90. let, která byla energeticky velmi náročná a díky tomu poměrně vysoké provozní náklady. Proto jsme jako investor přistoupili k výměně  oken i dalších skleněných výplní, ale hlavně k zateplení obvodového panelového zdiva. Připomenu ještě další letošní investice, které nejsou vidět na první pohled, ale zcela jistě zvyšují komfort žáků. Jedná se hlavně o dokončení kompletní modernizace kuchyně včetně výměny technologií, vzduchotechniky či výdejny za více než devět milionů korun. Bylo by škoda nezmínit zapojení školy v letech 2013 až 2015 do projektu nazvaného Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Pardubickém kraji. Jako zřizovatel jsme zařadili školu mezi ty, které mohly čerpat prostředky Evropské unie také na modernizaci vybavení odborných učeben a dílen za téměř čtyři miliony korun. Zároveň v rámci projektu byla prohloubena spolupráce se základními školami v okolí, jejichž žáci pravidelně navštěvovali učebny a dílny, což osobně považuji za velmi přínosné, vzhledem k potřebě technických profesí. Tímto způsobem totiž můžeme v dětech podněcovat pozitivní vztah k těmto oborům. Hovořilo se také o stavbě nové tělocvičny. V jakém stádiu příprav se nyní nachází? Před rokem jsem s kolegy z krajského úřadu osobně řešil situaci nevyhovující tělocvičny „Na Skále“, která zdaleka neodpovídá dnešním přísným požadavkům. Plášť budovy obsahuje příkladně vázaný azbest. Zvažovali jsme situaci vyřešit rekonstrukcí a rozšířením stávajícího objektu, ale po zralé úvaze jsme vytipovali pozemek v horním areálu školy vedle dílen na místě bývalé kotelny, která již svému účelu delší dobu neslouží, a dojde k výstavbě nové tělocvičny v lokalitě, která je výrazně vhodnější a je v bezprostřední blízkosti jedné ze školních budov, zároveň je v okolí dostatečný prostor pro parkování vozidel a obsluhu tělocvičny i pro případ nějaké mimořádné události. Tak říkajíc do roka a do dne byl zpracován projekt a dnes je akce vysoutěžena za 52 milionů korun a výstavba by měla být zahájena nejpozději koncem listopadu letošního roku. Myslím, že jde o pěkný dárek škole ke kulatému jubileu. Je to impuls nejen pro školu samotnou, ale pro celou lokalitu areálu Na Skalce. Tělocvičnu budou využívat nejen studenti, ale také sportovní kluby z města, které si moderní sportoviště také zaslouží. Tím také dojde ke zefektivnění provozu.   Co byste popřál škole do budoucích let? Trochu mě mrzí, že kulatiny jsme si společně nepřipomněli třeba v rámci alespoň symbolických oslav. Poslední oslavy, které si jistě řada z nás pamatuje, se konaly v roce 1995 při 50. výročí školy. Vzpomínám na tehdejší velký zájem abiturientů o průvod městem i setkání ve škole a následné srazy na nejrůznějším místech ve městě. Asi hektická doba, kdy se zapomínáme scházet a třeba si jen tak povídat. Lidem se při každém významném jubileu přeje především pevné zdraví. Domnívám se, že vzhledem ke zmíněným investicím je škola po vnější stránce, ale i co se vybavení týká, ve výborné kondici, a tudíž pevným zdravím oplývá. Vyučujícím bych popřál především mnoho sil do práce a pevné nervy a studentům současným, ale i budoucím přeji, aby pro ně byly roky strávené v této škole obdobím, na které budou i po letech vzpomínat jen v dobrém.