Hrála ráda v České Třebové
Děkuji panu Milanu
Mikoleckému za otištění vzpomínky na mou sestru Milenu Asmanovou -
Reindlovou. Byla velice příjemně překvapena, že na ni Třebováci
nezapomněli. Má k našemu městu vřelý vztah a ráda vzpomíná na své
divadelní začátky v altánu v Javorce, kde si hráli divadlo s
Liborem Blodíkem a jinými. Diváky byli hosté z javorecké hospody. Také
si připomíná prázdniny při studiu DAMU které společně s Pepíkem
Zímou (princ a zpěvák) a jeho pozdější manželkou Evou Klepáčovou,
budoucí "pyšnou princeznou" Alenou Vránovou a jinými prožívali na
Plodrově chytě nad Zhoří. Tenkrát jsem byl nosičem buchet a pečených
králíků" a že jich bylo. V pokročilejším věku mněla Milena Asmanová v
oblibě hospodu Na Horách. Zdejší pivo a syrečky ji tam moc chutnalo. To
už jsem zdatně pomáhal. Posledních 15 let Milena Asmanová pravidelně
dojížděla na všechna představení divadelního spolku Hýbl, kde pod
režijním vedením Jiřího Jireše (podle ní by se mohl a tedy i měl
profesionálně živit divadle) jsem byl od ní sledován. Říkala - "Ráda se
dívám, co tam ten bratříček předvádí..." Naštěstí je náš soubor na téměř
profesionální úrovni a mé úlety tam nejsou vidět. Ochotnické divadlo v
České Třebové bylo vždy na vysoké úrovni a i v současnosti je
srovnatelné s kamennými divadly.
Nyní bohužel zdravotní stav
Mileny neumožňuje pravidelné návštěvy našeho města, ale neustále
vzpomíná na tu dobu, kdy v Národním domě často hrálo Východočeské
divadlo Pardubice, ostravské divadlo Petra Bezruče apod. To bylo buchet
pro umělce, škoda, že je nám současným nikdo nenosí. děkuji také
vydavateli českotřebovské Ročenky panu Karlu Kubištovi za uvedení
krásného článku. Petr Reindl
|