Hrála ráda v České Třebové

Děkuji panu Milanu Mikoleckému za otištění vzpomínky na mou sestru Milenu Asmanovou - Reindlovou. Byla velice příjemně překvapena, že na ni Třebováci nezapomněli. Má k našemu městu vřelý vztah a ráda vzpomíná na své divadelní začátky v altánu v Javorce, kde si hráli  divadlo s Liborem Blodíkem a jinými. Diváky byli hosté z javorecké hospody. Také si připomíná  prázdniny při studiu DAMU které společně s Pepíkem Zímou (princ a zpěvák) a jeho pozdější manželkou Evou Klepáčovou, budoucí "pyšnou princeznou" Alenou Vránovou a jinými prožívali na Plodrově chytě nad Zhoří. Tenkrát jsem byl nosičem buchet a pečených králíků" a že jich bylo. V pokročilejším věku mněla Milena Asmanová v oblibě hospodu Na Horách. Zdejší pivo a syrečky ji tam moc chutnalo. To už jsem zdatně pomáhal. Posledních 15 let Milena Asmanová pravidelně dojížděla na všechna představení divadelního spolku Hýbl, kde pod režijním vedením Jiřího Jireše (podle ní by se mohl a tedy i měl profesionálně živit divadle) jsem byl od ní sledován. Říkala - "Ráda se dívám, co tam ten bratříček předvádí..." Naštěstí je náš soubor na téměř profesionální úrovni a mé úlety tam nejsou vidět. Ochotnické divadlo v České Třebové bylo vždy na vysoké úrovni a i v současnosti je srovnatelné s kamennými divadly.
Nyní bohužel zdravotní stav Mileny neumožňuje pravidelné návštěvy našeho města, ale neustále vzpomíná na tu dobu, kdy v Národním domě často hrálo Východočeské divadlo Pardubice, ostravské divadlo Petra Bezruče apod. To bylo buchet pro umělce, škoda, že je nám současným nikdo nenosí.  děkuji také vydavateli českotřebovské Ročenky panu Karlu Kubištovi  za uvedení krásného článku.     Petr Reindl
 
Fotografie s podpisem: Milena Asmanová jako macecha  v pohádce Mrazík