Prosincové jubileum Mgr. Jana Šebely

Celoživotní působení Mgr. Jana Šebely, velkého patriota našeho města, bylo celoživotně zaměřeno na dokumentování mizející České Třebové, zachycení historie města, jeho firem, živnostníků, řemesel, vztahů mezi lidmi. Jan Šebela je autorem mnoha článků v Českotřebovském zpravodaji, také samostatných publikací především historicky místopisného zaměření.   Tuto zálibu převzal od svého otce syn Martin, kterýž je dnes velmi spolehlivým dokumentátorem dění v našem městě v současnosti, sběratelem a znalcem místní historie. Rodinný archiv, který Martin převzal,  intenzivně rozvíjí a rozšiřuje, spolehlivě dokumentuje dění v České Třebové v posledních sto letech. Mgr. Jan Šebela byl dlouholetým spolupracovníkem městského muzea, autorem mnoha článků a publikací o České Třebové a okolním regionu. Jan Šebela nyní v prosinci 2015 oslaví 75 let.
Před pěti lety jsme tehdejší sedmdesátku Jana Šebely uvedli v ČtZ 12/2010 rozhovorem, ve kterém nyní můžeme po pěti letech pokračovat. Některé události z posledních let se jeho práce bezprostředně dotýkají.  Je to předně otevření nové výstavní budovy pro Městské muzeum v Klácelově ulici, na kterou jsme desítky let čekali. Jak vnímáte naše nové městské muzeum, byl jste přece dlouhá desetiletí jeho externím spolupracovníkem?
Vzkříšení městského muzea bylo mým dlouhodobým snem. Mé obavy, že se toho již nedočkám, se ukázaly být  bohudíky liché. Mám radost z velkorysé přestavby a přístavby jeho sídla. Naše městské muzeum vstoupilo do nové etapy své existence a mně nezbývá než přát mu do dalších let úspěšnou činnost k potěšení občanů i návštěvníků města.
Historie není jen muzeum, je to také nyní stále častější vydávání publikací s historickou tématikou, také díky Vašemu synovi Martinovi. Mladší generace neměla díky absenci muzea mnoho možností se ztotožnit s historickými vzory ze města či regionu. Historie byla zkreslována, řada Třebováků v minulém režimu nespravedlivě trpěla a jejich jména nebyla často veřejně očištěna. Děláme proto v dnešní době dost? Máte nějakou radu jak v této oblasti pokročit?
Jsem příznivcem udržování historických tradic, což se týká také významných osobností. Nevím např., proč se z názvu dvou místních škol vytratila jména Gustava Habrmana a Antonína Bennewitze. Na příkladu jiných okolních měst, a to i blízkém okolí, můžeme vidět, že tam jména takovýchto osobností s hrdostí připomínají.
"Místní dějiny" lze popularizovat i jinak, např. označením ulic, náměstí veřejných budov. Máte nějaké náměty jak pokročit v této oblasti?
Tato otázka souvisí s tou předchozí. Již před časem jsem navrhoval pojmenovat dosud bezejmennou uličku spojující ulice Moravskou a Chorinovu. Z tzv. indikační skici z roku 1770 víme, že zmíněná ulička nesla název Torgasse, což lze volně přeložit jako Ulice U brány. Vím, že mnozí budou považovat tuto úvahu za malichernou, vždyť v oné bezvýznamné uličce nemá nikdo svoji adresu nebo sídlo firmy. Myslím však, že stejně jako Podbranská ulice připomíná existenci tzv. dolní městské brány, mohla by existenci druhé z městských bran připomínat Ulice U brány. Vždyť se jedná o potvrzení městského charakteru České Třebové, která zřejmě musela mít v minulosti jakési ohrazení, neboť jinak by existence městských bran postrádal smyslu.
Jaké přání byste si chtěl splnit v dalších letech?
Ve svém věku již nemám nějaká velká přání, snad jen zdraví. Se zájmem budu i nadále sledovat změny v životě našeho města a těšit se z jeho rozvoje.
Děkuji za rozhovor a za čtenáře Čt. zpravodaje bych chtěl popřát k Všemu životnímu jubileu hodně zdraví dalších sběratelských úspěchů a také životní optimismus.   Milan Mikolecký