Českotřebovský deník 14/2015  (17.1.)                                  
Vyhlášení  ankety o nejlepšího sportovce okresu bude v pondělí 19/1 od 17 hodin v Národním domě v Č. Třebové          
 
Jak Třebováci využívali služby Charity v roce 2014
Charitní ošetřovatelská služba -   279 pacientů
Domácí hospicová péče - 19 pacientů
Půjčovna kompenzačních pomůcek - 87 klientů
Osobní asistence  -  1 klient
Sociálně aktiv.služby pro rodiny s dětmi - 5 rodin
Denní stacionář  -  1   klient
Přímá pomoc  -  1
Bojoví psi - postrach Parníka ?
V regionálním tisku byla zveřejněna informace městské policie o  problémech, které museli řešit opakovaně strážníci městské policie v poslední době.  Poslední událost se stala v pondělí 12. ledna, kdy hlídka MP vyrazila neprodleně na místo, kde dvojice volně pobíhajících psů napadla  dalšího psa, vedeného pod dohledem své majitelky a poranila ho. Volně pobíhající psy si odchytil jejich majitel, který se posléze dostavil. S poraněným psem musela majitelka vyhledat veterináře. Případ je o to víc zarážející, že stejný incident se odehrál před třemi týdny (22.12.) na parkovišti v obchodní zóně, kdy tato dvojice nebezpečných psů potrhala jezevčíka před zraky mnoha zákazníků. „Případ městská policie předala správnímu orgánu, odboru životního prostředí MěÚ, který je oprávněn tyto problémy řešit.  Nezbývá než doufat, že odbor životního prostředí udělí chovateli takovou sankci, která jej přinutí si své psy dostatečně zajistit," uvedl zástupce velitele městské policie Petr Baláž. 
Jedná se  o dvojici psů bojových plemen. Jejich pohyb je omezen na zahradu obehnanou drátěným plotem. Psi se však pod plot podhrabali a již dvakrát utekli a ohrožovali okolí. Případ publikovaný v Orlickém deníku vyvolal mezi občany velký ohlas, vyjadřují obavy.  V diskuzi na internetu byl totiž zveřejněn i dovětek, že napadený pes nakonec útok dvojice pitbulů nepřežil . "Přijde mně více než zvláštní a zejména nic neřešící, že se bude čekat na vyjádření správního orgánu (někdy to dost dlouho trvá). Přeci by městská policie měla zkontrolovat okamžitá opatření na místě, kde jsou útočící psi obvykle "ubytováni".  Samozřejmě mě to zneklidňuje jako milovnici a majitelku psů, ale také si dovedu představit, že nemusí vždy jít jenom o problém mezi psy. Pro mě ze zprávy vyplývá, že potulování nebezpečných psů po Třebové může mít pokračování," píše  čtenářka v jednom ohlasu. To nakonec nevyloučil ani zástupce velitele MP Petr Baláž. "Strážníci měli se zklidněním nebezpečných psů opravdu velké problémy, dá se říci, že zvažovali i možnost střelby, nakonec se podařilo většího z dvojice psů odchytit a ve vozidle se již zklidnil. Majitel byl předvolán na služebnu, uvědomuje si nebezpečí a potřebu zajištění psů. Psi jsou přihlášeni, očkováni a pojištěni, to však samo o sobě není zárukou toho, že se nešťastný případ nemůže zopakovat. Nedovedu si představit, kdyby taková dvojice, vlastně již smečka divokých psů  napadla třeba dítě se psem na procházce...," dodává Petr Baláž. Lze jen dodat, že psy, o které se majitel stará, nelze správním řízením nikomu odebrat, těžko říci, zda pomůže pravidelná kontrola zajištění psů a oplocení.... (mm)
Klub Rébus Vás zve na Hollywood party 
Pátek 27. 2. 2015 od 16.00 do 19.00 hodin  
Co Vás čeká?               Fotokoutek  
                                    Soutěž o nejlepší herecký výkon  
Můžete přijít jako celebrita nebo ve vhodném společenském oděvu 
Kapacita omezena – maximální počet je 20 účastníků! 
Obrázek Stanislava Víši na obálce anglické publikace
Ve čtvrtek 22-.1. se v městském muzeu  uskuteční  vernisáž výstavy obrazů a artefaktů "Svět Stanislava Víši"   Zajímavostí bude i účast Třebováka žijícího v Praze Prof. RNDr. Pavla Kováře, CSc., autora odborných publikací, ale i prózy a poezie. CSc. Mohl bych Na výstavu přiveze anglickou publikaci z r. 1999 (sborník příspěvků z mezinárodní věd. konference jako jedné z akcí roku 1998, kterou Profesor Pavel Kovář  organizačně  zajišťoval k 650. výročí Univerzity Karlovy. "Na obálku publikace jsem se svolením Jaroslavy Víšové umístil jako ilustraci jeden Stanislavův obrázek, který ji dokonale zdobí. Svazek s ním je dodnes ještě občas citovaný v zahraniční literatuře, naposledy v nové knize profesora R.T.T.Formana z Harvardské univerzity v USA "Urban ecology - Science of Cities", vydáno v Cambridge Univ. Press  2014). Takže by se dalo trochu zjednodušenou zkratkou opsat: Stanislav Víša - cesta do USA až na Harvard..." říká k této zajímavosti Pavel Kovář. 
Je třeba ještě připomenout, že Pavel Kovář byl v době jeho studií v České Třebové po tři roky žákem Stanislava Víši na výtvarném oboru tehdejší českotřebovské Lidové školy umění. K textu je přiložena kopie titulní strany  této knihy a část tiráže, kde je Víša jako autor ilustrace uveden....).  Je to jistě pocta, Stanislav Víša si ji ovšem zaslouží.
Věřím, že na vernisáži, v místě tolika prací Stanislava Víši se najde cesta, jak takové uznání poslat Stanislavu Víšovi tam "nahoru". 
Stanislav Víša byl především velmi talentovaný Třebovák, kterému ovšem nebylo dáno se dožít věku, ve kterém by mohl pro nás všechny ještě hodně udělat. (mm)
 
A ještě tiráž
výše uvedené publikace:
 
 
 
 
 
 
Krok správným směrem
Když se hledá zaměstnání, tak se těch kroků udělá opravdu hodně. Ať už pěšky, nebo na počítači při procházení nabídek nebo obcházení podniků, kde nabízí volné místo.
Že není jednoduché najít práci jsem si také vyzkoušela, ale nevěřila bych, že mi to bude trvat dva roky. Často jsem slyšela postesknutí studentů, kteří skončili školu a nemají praxi a proto nemohou najít práci, protože zaměstnavatelé praxi vyžadují. Starší lidé před důchodem také nemají mnoho šancí najít si práci. A pro lidi jako jsem já, kteří jsou částečně invalidní, se zdravotními potížemi je příležitostí ještě méně. Obvolala a obešla jsem spoustu možností, ale většinou mi rovnou řekli, když jsem nemohla nastoupit na dvanáctihodinové směny, že práci na 8 nebo zkrácenou pracovní dobu nemají. V  chráněných dílnách, kde jsem se informovala zase vyžadují, aby byl člověk nejméně 3 měsíce hlášen na pracovním úřadě. Nemohla jsem však zrušit nebo pozastavit živnostenské oprávnění, protože dělám kastelánku na rudoltickém Zámečku a také bych ty tři měsíce neměla z čeho žít, prodejem dřevěných magnetek jsem si alespoň na to nejzákladnější vydělala, ale za zdravotně nevyhovujících podmínek prodejem u stánku na nádraží v České Třebové. Několikrát jsem do práce nastoupit zkusila, ale vždy jsem musela ze zdravotních důvodů, většinou po necelém měsíci skončit.
Nakonec jsem koncem loňského roku našla práci náhodou. Ujel mi vlak a tak jsem jela z nádraží autobusem a všimla jsem si, že kousek od zastávky autobusu u obecního úřadu v obci Rybník u České Třebové je na jedné budově název nějaké firmy. Když jsem se podívala na internet, zjistila jsem, že se jedná o výrobní družstvo, kde převážně montují a kompletují, většinou z plastových dílů. Hned druhý den jsem tam zavolala a dozvěděla se, že zaměstnávají právě lidi zdravotně znevýhodněné, i s různými stupni invalidního důchodu. A nevyžadují tu 3 měsíční registraci na pracovním úřadě. Nevěříc ani takovému štěstí jsem si hned domluvila návštěvu a po úvodním rozhovoru jsem si rovnou mohla vyzkoušet, jestli by mi montáž dílů šla. Před onemocněním jsem pracovala na podobné montáži , tak se ukázalo, že by mi ta práce vyhovovala. Důležitou součástí je i vzhledová kontrola, práce je to většinou vsedě, s možností se projít, a je pestrá a různorodá, protože je hodně  druhů výrobků, které se v družstvu kompletují. V prostorné, bezbarierové dílně,  při dobrém osvětlení se pracuje u stolů, v zadní části dílny jsou připraveny součástky, do určené místnosti se chodí na oběd. K této práci je třeba zručnost a pečlivost, ne každému to jde, ale každý si to může nejdříve vyzkoušet, třeba i několikrát, než se rozhodne, to je také velké plus.
Pracují tu lidé po různých úrazech nebo onemocněních, kteří i přes svůj handicap dokáží po zapracování spojovat díly až neuvěřitelně rychle. Každý výrobek má určenou normu a je potřeba se naučit montáž tak, aby se předepsaný počet kusů plnil. Samozřejmě to nikomu nejde hned, s tím, že to každému půjde jinak a že bude trvat, než se naučí plnit co nejlépe denní úkol se tu počítá. Sama jsem si mohla vybrat, jestli budu pracovat na zkrácený nebo plný úvazek, na jednu směnu nebo dvousměnný provoz. Bylo to pro mě jako splněný sen v době, kdy už jsem přestávala doufat, že nějakou práci najdu a nevěděla, jak dál svoji nelehkou situaci budu řešit. Zeptala jsem se i na to, jestli nebude vadit, když potřebuji každoročně jet na rehabilitační pobyt a problém to není, jezdí tak i ostatní, některým zaměstnavatelům i to, že invalidní člověk musí jezdit do lázní a na rehabilitace však vadí.
Protože se setkávám s lidmi se zdravotními potížemi kteří také hledají práci a poznala jsem, jak to bylo těžké, tak jsem se rozhodla napsat tento článek, toto výrobní družstvo, kde jsem konečně práci našla má stále ještě volná místa a může zdravotně znevýhodněným práci  nabídnout. Pokud by po přečtení někdo zájem o další informace měl, ráda je poskytnu na tel: 776 642 277, protože v článku není možné uvést název výrobního družstva, ale dá se najít podle uvedených informací, a je možno si tam přímo zajet, nebo si potřebné informace najít na internetu. Na Zámečku dál provázím celoročně, jen je třeba se domluvit, protože pracuji na směny. V sezoně o víkendech bude otevřeno jako vždy.  Krasava Šerkopová
 
POZNÁMKA: NÁZEV DRUŽSTVA JE SAMOZŘEJMĚ MOŽNÉ  ZVEŘEJNIT, SNAD JEN V TELEVIZNÍM LICENCOVANÉM VYSÍLÁNÍ NIKOLIV. JE TO V. D. SOLEA RYBNÍK.
 
Bývalí „pétépáci“ se sešli v Pardubicích
Pardubice (16. ledna 2015) – Výroční schůze členů Okresního klubu PTP Pardubice se konala ve středu odpoledne v Hudebním sále Pardubické radnice. Vedle zástupců Konfederace politických vězňů a Armády ČR se setkání zúčastnil i 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek. 
„Mám obrovský respekt k životní zkušenosti, kterou prošli. Je to generace, která byla konfrontována s fašistickým i komunistickým fanatismem. I když dnes žijeme v období svobody, čelíme problémům s fanatismem islámským i protiislámským. Zásadovost bývalých takzvaných pétépáků je inspirativní,“ připomněl dnešní roli bývalých příslušníků PTP Roman Línek s tím, že si váží toho, že členové svazu PTP chodí do krajem zřizovaných středních škol a besedují s mladou generací. Pardubický kraj jejich činnost podporuje, a to i finančně. Pomocné technické prapory (PTP) či Vojenské tábory nucených prací (VTNP) byly útvary Československé lidové armády, které v letech 1950–1954 fungovaly pro internaci a převýchovu tzv. politicky nespolehlivých osob, podléhajících tehdejšímu brannému zákonu. Důležitým důvodem jejich vzniku bylo i zajištění levné pracovní síly pro vybraná hospodářská odvětví. Byly také nástrojem perzekuce a pracovního vykořisťování nepohodlných osob. Fungování PTP nemělo oporu v československých zákonech a mezinárodním právu.
Rytmus Chrudim nově pomáhá i s bydlením
Od ledna 2015 nabízí obecně prospěšná společnost Rytmus Chrudim novou terénní službu Podpora samostatného bydlení. Služba je určena dospělým lidem s mentálním postižením z Pardubického kraje, kteří chtějí bydlet samostatně. Zájemcům s vlastním bydlením, nebo i těm, kteří nové bydlení teprve hledají, pomohou pracovníci Rytmus Chrudim o.p.s. ve všech oblastech, které potřebují k samostatnému životu. Kromě vyhledání vhodného bytu se může jednat o podporu při úklidu domácnosti, nákupech a obsluhování domácích spotřebičů nebo další dovednosti související s běžným chodem domácnosti, nebo o podporu v oblasti hospodaření s penězi, prevence a řešení krizových situací v bytě, samostatné cestování do práce a jinam z nového bydlení, pomoc při budování mezilidských vztahů, zájmových činností a podobně. Naším cílem je kvalitní a co nejvíce samostatný život lidí se zdravotním znevýhodněním. Více informací Vám sdělí vedoucí služby, Eva Sládková (777 222 139, sladkova@rytmuschrudim.cz).
Na zajištění financování této nové služby využijeme také výtěžek z našich úspěšných předvánočních akcí konaných v loňském roce – benefičního koncertu a internetové aukce. V pořadí již pátý benefiční koncert se odehrál v rytmu Báry Hrzánové a skupiny Condurango v Chrudimském divadle Karla Pippicha. Koncert podpořila Nadace Divoké husy zdvojnásobením výtěžku z prodaných lístků, a to částkou 53 550,- Kč. Celkový výtěžek z koncertu se také díky nim vyšplhal na 150 321,- Kč. Patronát nad Čertovskou dražbou drželi olympijský cyklista Jaroslav Kulhavý nebo lyžař Ondřej Bank. Do čtyřdenní internetové aukce věnovali nejen hodnotné dary, ale také například společný zážitek na kole. Dražby se zúčastnilo více než 120 dražitelů a celkový výtěžek činí 56 737,- Kč.  „Jsme rádi, že získané prostředky z  použijeme na vytvoření piktogramů pro uživatele, které budou sloužit pro snazší porozumění a informovanost lidí s mentálním postižením a na zajištění služby Podpora samostatného bydlení. Například na nákup trezoru pro cennosti uživatelů, na vzdělávání pracovníků a nákup pomůcek k nácviku dovedností v domácnosti.“, uvádí Eva Sládková.
Foto: Trénink nakupování může být jednou z oblastí podpory samostatného bydlení.
Zpracovala: Michaela Panáková, Rytmus Chrudim o.p.s. (777 742 139, panakova@rytmuschrudim.cz)