-
Pohotovostní
služba zubních lékařů v Pardubicích
- Službu organizuje Nemocnice Pardubického kraje, a.s., Pardubická
nemocnice ve spolupráci s Českou stomatologickou komorou, Oblastním
sdružením stomatologů Pardubice - Chrudim
- stanoviště: Kyjevská 44, 530 03
Pardubice, u hlavní vrátnice nemocnice telefon: 466 015 207
- Provozní doba: po – pá 17 – 21 hodin
so, ne, svátky 8 – 18 hodin je širší než např. v našem regionu, kde je
zajištěna pouze o víkendech a svátcích vždy od 8 - 11. a přitom
může být pro Třebováky např. až ve Vysokém Mýtě. Někdy může být
tedy informace a zajištění této služby v pardubické nemocnici užitečná,
i když je určena především pro Pardubicko a Chrudimsko.
-
-
Finanční úřad
bude v březnu zajišťovat přebírání daňových přiznání i v České Třebové
PROGRAM DDM na velikonoční
prázdniny
Čtvrtek 2.
4. 2015
- Výlet do zábavního vědeckého parku v Brně
Cena 310 Kč (v ceně jsou zahrnuty
vstupy, jízdné, pojištění, pedagogický dozor).
Program: Science show
(představení plné zábavných experimentů), Barvy kolem nás (Jak
vnímá světelné spektrum lidské oko? Jaké jsou vlastnosti UV záření?)
nebo Hrajeme si s magnetickým polem (účastníci programu si
mohou prostřednictvím krátkých pokusů „osahat“ magnetické pole a
vyzkoušet si magnetičnost různých materiálů).
Přihlásit se můžete od 2. 3. 2015 do
pátku 27. 3. 2015 v kanceláři DDM Kamarád nebo na tel.č. 465 535 382,
777 292 218, 777 292 242, 736 694 671. Akce se bude konat při min.
počtu 25 dětí.
Pátek 3. 4.
2015 – jarní dekorace – výroba keramických a papírových
dekorací na DDM Kamarád v čase od 9:00 – 12:00 hod. Cena – 70,-Kč
Europoslanec Tomáš Zdechovský
navštíví Pardubicko
Pardubice – Ve čtvrtek 19. února v rámci svých poslaneckých dnů
navštíví europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) Pardubicko. V 8.30 se
setká s ředitelkou Europe Direct Andreou Pavlíkovou. Informační
středisko Evropské unie Europe Direct Pardubice je součástí sítě, která
je koordinována a spolufinancována Evropskou komisí. Služby Europe
Direct jako je například organizace výstav a informačních kampaní EU,
poskytování základních informací o Evropské unii, kontaktů na instituce
a přednášky na školách, jsou pro občany zdarma. V 10.30 navštíví
europoslance Zdechovský firmu Rieter, švýcarského výrobce strojírenských
zařízení, v Ústí nad Orlicí. V doprovodu šéfa plánování a logistiky
Martinem Hrnčířem projde celý výrobní závod a podívá se do Design centra
společně s šéfem výzkumu a vývoje Jiřím Sloupenským. Odpoledne zamíří
Zdechovský do Litomyšle, kde se setká se starostou Radomilem Kašparem.
Program návštěvy europoslance Tomáše Zdechovského v Pardubickém
kraji
8.30 Europe Direct
10.30 Československé armády 1181, 562 01 Ústí nad Orlicí
11.30 Setkání s místostarostou Ústí nad Orlicí Michalem Kokulou
13.30 Litomyšl – setkání se starostou Radomilem Kašparem, prohlídka
města
Co se zámkem
v Hrochově Týnci?
Pardubice/Hrochův Týnec (18. 2. 2015) – Barokní zámek
v Hrochově Týnci s rozsáhlým okolním parkem je už šest let nevyužitý.
O možnostech jeho revitalizace informoval na dnešním jednání 1.
náměstka hejtmana Pardubického kraje Romana Línka a radního Pavla
Šotolu starosta města Petr Schejbal. Zámek byl převeden do majetku
města v rámci tzv. Benešových dekretů. Do roku 2009 v něm sídlil
dětský domov se školou.
„Je zřejmé, že dvoutisícové město se svým dvacetimilionovým
rozpočtem nemá možnost investovat do potřebné rekonstrukce a bude
muset hledat investora,“ poznamenal Roman Línek. „Vzhledem
k tomu, že areál zámku patří k nejhezčím částem města, neměla by se
ale případným investičním záměrem uzavřít možnost pro místní i
návštěvníky využívat park a okolí zámku. Nyní, po vybudování obchvatu
Chrudimi, bude město velmi dobře dostupné z celé aglomerace Chrudim –
Pardubice – Hradec Králové,“ dodal náměstek Línek.
Město Hrochův Týnec v minulém období postihlo zbourání
cukrovaru, zrušení státního statku a zánik místní cihelny. Hledá tedy
nové investory, kteří by pomohli řešit zaměstnanost místních obyvatel.
Podařila se zde vybudovat kanalizace, která je v páteřní ose hotová a
dodělává se v okrajových částech. Patří k ní i čistírna odpadních vod,
na kterou si město i přes získanou dotaci od Ministerstva zemědělství
ČR muselo vzít úvěr, který bude splácet do roku 2020. Zámek udržuje i
pomocí grantů Pardubického kraje. V minulých letech se podařilo
opravit velkou část střechy a krovů. Částka odhadnutá na revitalizaci
zámku však činí kolem 50 - 60 milionů korun.
„Pan starosta nám nastínil možnosti využití zámku
k zdravotnickým, sociálním i komunitním účelům. Společně jsme však
konstatovali, že bez soukromých investic to za současných podmínek
zřejmě nebude možné uskutečnit. Konečně rozhodnutí je samozřejmě na
zastupitelstvu města,“ doplnil Pavel Šotola.
-
Podle posledních statistik
přibyly stromy u silnic na Pardubicku, celostátní úbytek však
pokračuje
- Na 166
tisíc vzrostl v Česku počet stromů, které od roku 2003 zmizely od
silnic druhých a třetích tříd. Náhradou za ně silničáři vysadili jen
necelých sto tisíc (1). Jen v roce 2013 šlo k zemi skoro šestnáct
tisíc stromů. Vyplývá to z dat, které Arnice poskytly krajské
silniční správy. Nevládní organizace také vyzývá, aby silničáři
dbali na ošetřování stromů lemujících silnice. Zajistí tak nejen
bezpečnost provozu, ale zároveň stromům u silnic prodlouží život
(2).
-
V roce 2013
byla nejlepší situace v krajích Pardubickém a Olomouckém. V obou
krajích více sázeli, než káceli, na Pardubicku dokonce na každé dva
vykácené stromy sedm nových zasadili (3). Z pohledu posledních
deseti let pak ocenění zaslouží kraje Středočeský a Moravskoslezský.
K nejhorším dlouhodobě patří silniční správy v krajích Libereckém a
Královéhradeckém, kde počet vykácených stromů převyšuje výsadbu více
než desetinásobně.
-
„Uvědomujeme si finanční náročnost sázení stromů, protože peníze
jsou potřebné jak na samotné sazenice, tak na kvalitní péči zejména
v prvních letech po vysazení. Arnika se na poslední konferenci o
alejích se silničáři shodla, že je nutné jednat se zodpovědnými
ministerstvy a peníze najít. Bez odborné péče jak po výsadbě, tak
v průběhu života stromů, není možné zajistit požadovanou bezpečnost
a zdravotní stav stromů, ani ekologické a estetické funkce, které
v krajině stromy plní,“ komentuje statistiky vedoucí kampaně
Zachraňme stromy RNDr. Marcela Klemensová z Arniky.
- Nevládní
organizace také apeluje na obce a úředníky, kteří rozhodují o
žádostech správců silnic o kácení, aby vždy důsledně prověřovali
všechny aspekty kácení. V případě nejasností se mohou obrátit
s žádostí o metodickou pomoc na úřady vyšších stupňů nebo správy
chráněných krajinný oblastí (4). Stromy v krajině totiž nemají jen
estetickou funkci, slouží také řidičům a významná je jejich funkce
ekologická (5).
- „Jako
problém vnímáme zejména fakt, že povolení ke kácení neobsahuje žádná
kompenzační opatření, jako je například náhradní výsadba. Ideální by
byla opět na místech původních stromů, pokud tomu ale brání
bezpečnostní předpisy, je možné hledat vhodné pozemky i mimo okolí
komunikací. Nelze samozřejmě jen tak vysázet stromy na soukromém
majetku, s vlastníky je možné vyjednat souhlas, případně najít
plochy na pozemcích obce, okolních obcí, kraje nebo státu,“
dodává mluvčí Arniky Vratislav Vozník.
- Všech 166
tisíc stromů, které byly v letech 2003-2013 vykáceny, by mohly
oboustranně lemovat cestu z Prahy do Istanbulu. Důležitý je však
také dlouhodobý poměr mezi vykácenými a vysázenými stromy.
Nejlepších hodnot dosahují kraje Moravskoslezský a Středočeský –
silničáři více stromů vysadili, než pokáceli. Není však jasné, zda
stromy zasadili opět okolo silnic nebo na úplně jiná místa (1).
Některé z krajů také neposkytly kompletní informace o kácení a
vysazování stromů.
- „Desítky
let, už od doby nástupu komunismu, se o aleje nikdo nestaral.
V posledních dvou dekádách jsme pak svědky stavu, kdy namísto
potřebné péče dochází ke kácení zanedbaných, ale krásných stromů
okolo cest. Přitom už před lety Arnika nabídla krajům návrh koncepce
(6), jak se o aleje starat, přišla i s návrhem opatření, jak zvýšit
jejich bezpečnost. Aleje v krajině, tedy i okolo silnic, mají
přínosy jak pro přírodu, tak pro lidi včetně motoristů. Stromy
potřebují především péči, je nutné aleje chránit, obnovovat a
rozvíjet koncepční přístup, což se zatím daří jen v některých
krajích,“ dodává mluvčí Arniky Vratislav Vozník.
- Pozitivním
příkladem mohou být silničáři z Vysočiny. Silniční správa už
zpracovala několik úspěšných žádostí o granty z prostředků EU a
odborně ošetřila řadu historických alejí (7, 8). Dotačních titulů
využívají také silničáři v Pardubickém (9) a Moravskoslezském kraji,
jimž se podařilo vrátit tisíce stromů zpět ke komunikacím. Zdá se,
že i v několika dalších krajích se situace obrací k lepšímu a
silniční správy začínají zavádět postupy a hledat peníze pro výsadby
alejí. Ve statistikách se to ale projeví vždy s mírným zpožděním.
Podle našich informací se například v roce 2014 více sázelo a méně
kácelo také v Jihomoravském kraji.
- K dalším
způsobů, jak je možné ochránit stromy okolo cest a zároveň účastníky
silničního provozu, patří hlavně pravidelné odborné ošetřování
stromů, snížení maximální rychlosti v aleji nebo zavedení nové
výstražné značky „Pozor, projíždíte alejí“ – podobně, jako je tomu
v sousedním Německu. Návrhy k přírodě šetrných opatření má Arnika na
svém webu (2) a zpracovala i Koncepci stromořadí v české krajině,
které je rovněž ke stažení (6) a byla zaslána všem příslušným
ministerstvům a krajům.
- Poznámka:
- Zákon o
ochraně přírody a krajiny sice stanoví, že za pokácené stromy je
nutné vysadit takzvané náhradní výsadby. Nenařizuje ovšem striktně,
že nové stromy se musí vysadit opět do alejí. Výsadby tak často
skončí třeba v městském parku, což ovšem nemá pro obnovu vykácené
aleje žádný význam.
|