Čtvrtek 2. 4. 2015 - Výlet do zábavního vědeckého parku v Brně

Cena 310 Kč (v ceně jsou zahrnuty vstupy, jízdné, pojištění, pedagogický dozor).

Program: Science show (představení plné zábavných experimentů), Barvy kolem nás (Jak vnímá světelné spektrum lidské oko? Jaké jsou vlastnosti UV záření?) nebo Hrajeme si s magnetickým polem (účastníci programu si mohou prostřednictvím krátkých pokusů „osahat“ magnetické pole a vyzkoušet si magnetičnost různých materiálů).

Přihlásit se můžete od 2. 3. 2015 do pátku 27. 3. 2015 v kanceláři DDM Kamarád nebo na tel.č. 465 535 382, 777 292 218, 777 292 242, 736 694 671. Akce se bude konat při min. počtu 25 dětí.

 

Pátek 3. 4. 2015 – jarní dekorace – výroba keramických a papírových dekorací  na DDM Kamarád v čase od 9:00 – 12:00 hod. Cena – 70,-Kč

 

Pardubice/Hrochův Týnec (18. 2. 2015) – Barokní zámek v Hrochově Týnci s rozsáhlým okolním parkem je už šest let nevyužitý. O možnostech jeho revitalizace informoval na dnešním jednání 1. náměstka hejtmana Pardubického kraje Romana Línka a radního Pavla Šotolu starosta města Petr Schejbal. Zámek byl převeden do majetku města v rámci tzv. Benešových dekretů. Do roku 2009  v něm sídlil dětský domov se školou.

„Je zřejmé, že dvoutisícové město se svým dvacetimilionovým rozpočtem nemá možnost investovat do potřebné rekonstrukce a bude muset hledat investora,“ poznamenal Roman Línek. „Vzhledem k tomu, že areál zámku patří k nejhezčím částem města, neměla by se ale případným investičním záměrem uzavřít možnost pro místní i návštěvníky využívat park a okolí zámku. Nyní, po vybudování obchvatu Chrudimi, bude město velmi dobře dostupné z celé aglomerace Chrudim – Pardubice – Hradec Králové,“ dodal náměstek Línek.

Město Hrochův Týnec v minulém období postihlo zbourání cukrovaru, zrušení státního statku a zánik místní cihelny. Hledá tedy nové investory, kteří by pomohli řešit zaměstnanost místních obyvatel. Podařila se zde vybudovat kanalizace, která je v páteřní ose hotová a dodělává se v okrajových částech. Patří k ní i čistírna odpadních vod, na kterou si město i přes získanou dotaci od Ministerstva zemědělství ČR muselo vzít úvěr, který bude splácet do roku 2020. Zámek udržuje i pomocí grantů Pardubického kraje. V minulých letech se podařilo opravit velkou část střechy a krovů. Částka odhadnutá na revitalizaci zámku však činí kolem 50 - 60 milionů korun.

„Pan starosta nám nastínil možnosti využití zámku k zdravotnickým, sociálním i komunitním účelům.  Společně jsme však konstatovali, že bez soukromých investic to za současných podmínek zřejmě nebude možné uskutečnit. Konečně rozhodnutí je samozřejmě na zastupitelstvu města,“ doplnil Pavel Šotola.

Podle posledních statistik přibyly stromy u silnic na Pardubicku, celostátní úbytek však pokračuje

---

Na 166 tisíc vzrostl v Česku počet stromů, které od roku 2003 zmizely od silnic druhých a třetích tříd. Náhradou za ně silničáři vysadili jen necelých sto tisíc (1). Jen v roce 2013 šlo k zemi skoro šestnáct tisíc stromů. Vyplývá to z dat, které Arnice poskytly krajské silniční správy. Nevládní organizace také vyzývá, aby silničáři dbali na ošetřování stromů lemujících silnice. Zajistí tak nejen bezpečnost provozu, ale zároveň stromům u silnic prodlouží život (2).

V roce 2013 byla nejlepší situace v krajích Pardubickém a Olomouckém. V obou krajích více sázeli, než káceli, na Pardubicku dokonce na každé dva vykácené stromy sedm nových zasadili (3). Z pohledu posledních deseti let pak ocenění zaslouží kraje Středočeský a Moravskoslezský. K nejhorším dlouhodobě patří silniční správy v krajích Libereckém a Královéhradeckém, kde počet vykácených stromů převyšuje výsadbu více než desetinásobně.

„Uvědomujeme si finanční náročnost sázení stromů, protože peníze jsou potřebné jak na samotné sazenice, tak na kvalitní péči zejména v prvních letech po vysazení. Arnika se na poslední konferenci o alejích se silničáři shodla, že je nutné jednat se zodpovědnými ministerstvy a peníze najít. Bez odborné péče jak po výsadbě, tak v průběhu života stromů, není možné zajistit požadovanou bezpečnost a zdravotní stav stromů, ani ekologické a estetické funkce, které v krajině stromy plní,“ komentuje statistiky vedoucí kampaně Zachraňme stromy RNDr. Marcela Klemensová z Arniky.

Nevládní organizace také apeluje na obce a úředníky, kteří rozhodují o žádostech správců silnic o kácení, aby vždy důsledně prověřovali všechny aspekty kácení. V případě nejasností se mohou obrátit s žádostí o metodickou pomoc na úřady vyšších stupňů nebo správy chráněných krajinný oblastí (4). Stromy v krajině totiž nemají jen estetickou funkci, slouží také řidičům a významná je jejich funkce ekologická (5).

„Jako problém vnímáme zejména fakt, že povolení ke kácení neobsahuje žádná kompenzační opatření, jako je například náhradní výsadba. Ideální by byla opět na místech původních stromů, pokud tomu ale brání bezpečnostní předpisy, je možné hledat vhodné pozemky i mimo okolí komunikací. Nelze samozřejmě jen tak vysázet stromy na soukromém majetku, s vlastníky je možné vyjednat souhlas, případně najít plochy na pozemcích obce, okolních obcí, kraje nebo státu,“ dodává mluvčí Arniky Vratislav Vozník.

Všech 166 tisíc stromů, které byly v letech 2003-2013 vykáceny, by mohly oboustranně lemovat cestu z Prahy do Istanbulu. Důležitý je však také dlouhodobý poměr mezi vykácenými a vysázenými stromy. Nejlepších hodnot dosahují kraje Moravskoslezský a Středočeský – silničáři více stromů vysadili, než pokáceli. Není však jasné, zda stromy zasadili opět okolo silnic nebo na úplně jiná místa (1). Některé z krajů také neposkytly kompletní informace o kácení a vysazování stromů.

„Desítky let, už od doby nástupu komunismu, se o aleje nikdo nestaral. V posledních dvou dekádách jsme pak svědky stavu, kdy namísto potřebné péče dochází ke kácení zanedbaných, ale krásných stromů okolo cest. Přitom už před lety Arnika nabídla krajům návrh koncepce (6), jak se o aleje starat, přišla i s návrhem opatření, jak zvýšit jejich bezpečnost. Aleje v krajině, tedy i okolo silnic, mají přínosy jak pro přírodu, tak pro lidi včetně motoristů. Stromy potřebují především péči, je nutné aleje chránit, obnovovat a rozvíjet koncepční přístup, což se zatím daří jen v některých krajích,“ dodává mluvčí Arniky Vratislav Vozník.

Pozitivním příkladem mohou být silničáři z Vysočiny. Silniční správa už zpracovala několik úspěšných žádostí o granty z prostředků EU a odborně ošetřila řadu historických alejí (7, 8). Dotačních titulů využívají také silničáři v Pardubickém (9) a Moravskoslezském kraji, jimž se podařilo vrátit tisíce stromů zpět ke komunikacím. Zdá se, že i v několika dalších krajích se situace obrací k lepšímu a silniční správy začínají zavádět postupy a hledat peníze pro výsadby alejí. Ve statistikách se to ale projeví vždy s mírným zpožděním. Podle našich informací se například v roce 2014 více sázelo a méně kácelo také v Jihomoravském kraji.

K dalším způsobů, jak je možné ochránit stromy okolo cest a zároveň účastníky silničního provozu, patří hlavně pravidelné odborné ošetřování stromů, snížení maximální rychlosti v aleji nebo zavedení nové výstražné značky „Pozor, projíždíte alejí“ – podobně, jako je tomu v sousedním Německu. Návrhy k přírodě šetrných opatření má Arnika na svém webu (2) a zpracovala i Koncepci stromořadí v české krajině, které je rovněž ke stažení (6) a byla zaslána všem příslušným ministerstvům a krajům.

Poznámka:

 Zákon o ochraně přírody a krajiny sice stanoví, že za pokácené stromy je nutné vysadit takzvané náhradní výsadby. Nenařizuje ovšem striktně, že nové stromy se musí vysadit opět do alejí. Výsadby tak často skončí třeba v městském parku, což ovšem nemá pro obnovu vykácené aleje žádný význam.