-
KULTURNÍ
CENTRUM MUSÍ KULTUROU ŽÍT
- Rozhovor s ředitelem Kulturního
centra Mgr. Josefem Kopeckým
-
-
Od
1. ledna pracuje na pozici ředitele českotřebovského Kulturního centra
nový člověk Mgr. Josef Kopecký. Nastoupil uprostřed kulturní sezóny “do
rozjetého vlaku”. Není to “úplně nový člověk”, je to Třebovák, v oblasti
kulturního života známý v našem městě stejně jako v celých východních
Čechách, v uplynulých čtyřech letech zkoumal kulturní oblast ve městě z
pozice člena rady města. Je tedy navíc dobrým znalcem místních poměrů. V
Kulturním centru měl možnost působit již v průběhu prosince. Kulturní
živost města se na Silvestra nezas. tavil, sezóna běží dál... O tom,
jaká bude a jaká budou další léta je i následující rozhovor:
- Pozice Kulturního centra se postupně budovala od jeho vzniku před
14 lety, dřívější Kulturní klub se přeměnil na Kulturní centrum, už jsme
si také odvykli říkat “Dělnický dům”. Kultura ve městě stojí a padá také
na tom, jak o tuto květinku také pečuje město a městský rozpočet. Můžete
také srovnávat. Jak jsme na tom v České Třebové v současnosti?
-
- Město Česká Třebová podporuje kulturu myslím velmi vstřícně, v
loňském roce na její podporu deponovalo částku přes 19 milionů korun,
přičemž na Kulturní centrum, muzeum a knihovnu z této sumy připadlo 17,5
milionu korun. Kulturní centrum na provozní dotaci od města získalo 6,2
milionu korun. Když se potom podíváme, jak se příspěvek na provoz KC
pohyboval v letech dalších, je potřeba říci, že se pohybuje stabilně
kolem 6 milionů korun. V roce 2009 to bylo 5,965 milionu, 2010 5,760
milionu, 2011 5,592 milionu, 2012 5,755 milionu, 2013 6,005 milionu,
2014 6,2 milionu. Já ve své žádosti na rok 2015 žádám Zastupitelstvo
města o částku 6,5 milionu korun. Je ovšem potřeba říci, že mluvím pouze
o provozní dotaci, investice v těchto částkách zahrnuty nejsou!
- Důležité je říci, že mé navýšení provozní dotace města vychází z
nově plánované dramaturgie, která počítá s téměř jednou tolika akcemi a
pořady, které Kulturní centrum veřejnosti nabídne, takže poskočení o 300
tisíc mi nepřijde jako závratné. Samozřejmě počítám také s vyššími
výnosy. Kulturní centrum v roce 2014 počítalo s výnosy ve výši 2,48
milionu, v roce 2015 počítáme s výnosy ve výši 2,9 milionu. A velmi
důležité je také říci, že celkové náklady KC jsou samozřejmě mnohem
větší, než je provozní dotace! Náklady KC v roce 2014 počítaly s částkou
8,58 milionu! Náklady navržené na rok 2015 dokonce s částkou 9,4 milionu
korun! Z tohoto pohledu je tedy Kulturní centrum, podobně jako většina
podobných zařízení, samofinacovatelné zhruba z jedné třetiny.
- Abychom s touto částkou nakládali odpovědně, vytvořil jsem také náš
interní rozpočet, ve kterém jsme si rozvrhli, jakou částkou podpoříme
který žánr. Hovoříme o relativně velké částce, proto je systematické
nakládání s ní, alespoň pro mě, důležité. Zároveň se nám už teď podařilo
na některých věcech výrazně šetřit. Mezi zásadní částky patří úspora na
energiích, kterou se nám podařilo domluvit, ale šetříme i na výdajích za
vystupující, protože jsme si stanovili “strop”. A zatím pokaždé se
podařilo požadovanou cenu pod naším stropem udržet. Všichni na náš
maximální návrh zatím kývli, přestože původně požadovali třebas i jeho
dvojnásobek.
-
- Každý člověk má jiný přístup, jiné priority, má jiné kontakty.
Proto lze předpokládat, že se postupně Kulturní centrum z dosavadního
stavu bude postupně proměňovat. Jaké změny jsou mezi vašimi prioritami?
-
- Proměňovat ano, ale hned v úvodu chci říci, že nebudeme nic bourat.
Lidé jsou na nabídku KC nějak zvyklí a vyhovuje jim. Myslím tím
například nabídku divadelního předplatné nebo Kruhu přátel hudby. To
jsou pořady, které jsou vždy navštívené velmi hojně a bylo by proto
nesmyslné je rušit. Rozhodl jsem se proto jít jinou cestou. Stávající
nabídka zůstane, ale bude výrazně rozšířena, od čehož si slibuji, že
oslovíme nové publikum, které na naše pořady zatím nechodilo.
- Od podzimu poběží druhý cyklus divadelního předplatné, který nabídne
věci dramaturgicky odlišné od cyklu prvního. Nabídka KC se dále rozšíří
o koncerty jiných žánrů, v Malé scéně by měl běžet cyklus jazzových
koncertů, v Javorce folk, rock případně i další žánry. Navíc bych rád
zorganizoval i jednodenní festival pod otevřeným nebem. Výrazně se
obmění plán výstavní činnosti, kde budou dominovat výstavy výtvarného
umění. Nabídneme i vzdělávací akce. A více chci využít také naše
digitální zařízení kina. Tolik proměny v dramaturgii.
- Už z výše popsaného je také jasné, že chci pro veřejnost více využít
Malou scénu, nejenom zmíněnými koncerty, ale také divadelními
představeními. Právě v Malé scéně by měl běžet onen druhý cyklus
předplatného.
- A celé toto snažení chci směřovat k tomu, aby se z Kulturního centra
stalo skutečné centrum kultury města, aby všechny jeho prostory žili
uměním - a lidmi. To, že se na stěnách KC objeví obrazy, to je
samozřejmě krásné, ale bez lidí, kteří by se na ně dívali, by to nemělo
smysl. Rád bych proto, aby se naše budovy “otevřely” lidem. Aby si k nám
přišli (pokud by se nám podařilo zrealizovat např. nový “bufet” -
kavárnu v “rotundě” na Hrdličáku) vypít kávu, přečíst noviny, podívat se
při tom na výstavu - a večer zašli na divadlo či film. Aby se k nám
chodili setkávat a povídat si. Aby prostě v prostorách KC tepal život.
- Na tomto místě musím hned zdůraznit, že KC nebude provozovat
kavárnu, jen pronajme prostor. A také musím připomenout, že takováto
úprava je investiční akcí, proto musí být schválena Městem a Město také
musí být investorem. A zda se takováto akce uskuteční nebo ne, to záleží
na penězích. Proto podtrhuji, že se jedná o vizi, nikoli schválenou
investici.
- Zopakovat také musím, že nechceme konkurovat dalším subjektům, které
v kultuře nabízí zase něco jiného. Chceme s nimi spolupracovat, chceme
nabídku sladit, systematizovat. Chceme se s nimi doplňovat.
- Proměnu zaznamená také jazyk propagace. Už v tomto okamžiku vznikají
nové webové stránky, které v budoucnu nabídnout seznam kulturních akcí
celého města, ne jenom Kulturního centra - to proto, aby ten, kdo chce
jít na kulturu a otevře si stránky “kulturního centra”, zde tyto
informace našel. Promění se také podoba plakátů, mnohem více chci
využívat také pozvánky v rozhlase atp.
-
- KC je dobře vybavené kulturní zařízení, sály KC si objednávají
další soubory, které působí zcela nezávisle a své programy nijak s KC
nekoordinují . Může se pak stát, že dobře míněná spolupráce a snaha o
sladění bude ostatní poskytovatele kultury (ZUŠ, občanská sdružení,
spolky, soubory, církve, soukromé iniciativy...) omezovat. Také by to
mohlo připomínat kdysi za bolševika povinnou přípravu “Jednotného plánu
kulturně výchovné činnosti ,” což byla v podstatě hlavní činnost
tehdejší městské kulturní komise. Nebude v této koordinaci vstupovat do
řízení kulturního dění také zřizovatel (tedy např. vedení města)?
-
- Otázce rozumím, nebezpečí omezování jiných poskytovatelů kultury ale
ne. Pokud hovoříme o těch, co své pořady nabízí mimo budovy KC, těm
nabízíme pouze nový způsob propagace a možnost koordinace akcí díky
tomu, že by všechny ve velkém výhledu mohly být uvedeny v jakémsi
“virtuálním fermanu”. Nic nechceme nikomu diktovat, tento výhled nebude
pro nikoho závaznou směrnicí, že pokud je ten a ten den akce tam a tam,
že on nesmí svou udělat jinde. Vůbec ne. Jen je myslím škoda, když se v
jeden den konají akce tři a potom se týden neděje nic. Čemuž by tento
ferman mohl napomoci. Ale není to žádné dogma. Proto není třeba obávat
se jednotného plánu kulturně výchovné činnosti. A proto v žádném ohledu
ani nepočítám se vstupem zřizovatele do této “služby”. Ona koordinace
musí vycházet na prvním místě od poskytovatelů samotných, to oni musí
chtít akce sladit. Zásahy svrchu by byly naprosto kontraproduktivní.
Alespoň myslím.
- Pokud hovoříme o těch, co si pronajímají na své pořady naše
prostory, tam také omezení nevidím. My program plánujeme s velkým
předstihem a nemáme akce každý den. Proto prostor pro pronájem, zvlášť
termínově řešený v předstihu, není žádným problémem.
- Míříte-li svou otázkou k Základní umělecké škole a Domu dětí a
mládeže, které využívají prostory Malé scény pro svou výuku, potom oné
obavě rozumím, ale není na místě. V jakých dnech a v jakých časech tam
bude výuka probíhat, to víme již od prázdnin a na celý školní rok.
Proto, myslím, není problém koncerty a divadla, případně další akce,
naplánovat tak, aby se časově se ZUŠ a DDM nekryly. Zásah do domluvených
hodin pro tato zařízení proto vidím jako velmi výjimečný. Stát by se to
mohlo možná v případě, kdy by divadlo potřebovalo delší čas na přípravu
a podobně, což ale jistě nebude často.
-
- Kulturní centrum provozuje moderní digitální kino s možností 3D
projekce . I zde chytáte nějaké změny?
-
- Ano, i zde. Nikoli snad v nabídce titulů, ale budeme se snažit sem
filmy dostat v co nejkratším čase po české premiéře, ideálně (u
vybraných titulů) termín české premiéry i dodržet. A to jak ty ve
formátu 2D, tak ty trojrozměrné. To zaprvé.
- Ve větší míře bych ale také rád využil možnosti online přenosů -
například z Metropolitní opery v New Yourku, baletů z Moskvy nebo
divadelních her. O přenosech oper již jednáme, ty by byly potom
pravidelné, ostatní zmíněné přenosy by potom byly pouze “příležitostné”.
-
- Na které zajímavé kulturní akce v jarní polovině sezóny byste
kulturní veřejnost pozval? Budou zachovány i tradiční hudební festivaly?
-
- Vybrat několik akcí je vždy ošidné, ale pokusím se. Mezi velké akce,
které by neměly uniknout pozornosti, jistě patří koncert Pardubické
filharmonie 11/2, já osobně se velmi těším na Charleyovu tetu v podání
VČD Pardubice v rámci divadelního předplatné 5/3, dále samozřejmě
Hudební festival Antonína Bennewitze v dubnu, který by měl hostit,
nezmění-li se nic, například Dona Giovanniho opery Národního divadla
Brno, čekají nás koncerty Václava Hudečka, Jaroslava Svěceného - nebo
Ládi Kerndla, zavítá k nám Divadlo Járy Cimrmana… Krásných pořadů je
nachystáno skutečně mnoho.
- Z části jsem tak odpověděl i na dotaz týkající se festivalů. Ano,
oba budou zachovány, nově jim vznikla dramaturgická rada, která se bude
starat o to, aby jejich úroveň a renomé dále rostlo.
-
- Českotřebovské KC se na rozdíl od jiných (např UO) vyznačuje také
tím, že sdružuje soubory, divadelníky, loutkáře, swingový orchestr,
výtvarníky, kteří tak nemusí vytvářet samostatné spolky, ale fungují
“pod křídly” KC jako soubory zájmové umělecké činnosti. Chcete na tom
něco měnit?
-
- Rozhodně ne! Jak to bylo, tak to zůstane. To jsou takové klenoty
Kulturního centra. Ty si musíme chránit a podporovat je. Zde k žádné
proměně nedojde!
-
- Od ledna ustupujete ze svého dlouholetého působení v klubu Modrý
trpaslík, spolupráce s uměleckou skupinou Triarius pokračuje, těžko si
představit Triarius bez předního herce a režiséra. V lednu se např. v
České Třebové uskutečnila premiéra nové hry. Bude Triarius hrát nebo
zkoušet také v Kulturním centru? Nezajímáte se díky svému volnočasovému
zaměření o “přivedení” nějaké divadelní přehlídky?
-
- Ano, bylo jedním z požadavků zřizovatele, abych se věnoval pouze
Kulturnímu centru, proto jsem po osmi letech vyskočil z fungování
Modrého trpaslíka, který ale jede dál a o jeho budoucnost strach mít
proto netřeba!
- Součástí divadelní soubor TRIARIUS jsem zůstal, je to moje srdcová
záležitost a vášeň. V prostorách Kulturního centra ale fungovat
nebudeme. Především proto, aby nás potom někdo nemohl napadnout, že
zneužívám své pozice ředitele. I proto jsme odehráli zmiňovanou premiéru
hry Ten druhý v Modrém trpaslíkovi.
- No a co se divadelní přehlídky týče, uhodil jste hřebíček na
hlavičku. Přivedu. Resp. již je domluveno, že od roku 2016 se v našem
městě bude konat Národní přehlídka seniorského divadla, což je
celostátní kolo přehlídky, na kterou musí soubory nejdříve postoupit
sítem kol krajských, tedy jakýsi vrchol soutěže. A ono slovo seniorské v
názvu je jen odborným a nepříliš trefným pojmenováním toho, že se jedná
o opak přehlídky divadla mladého, jehož národní kolo se mimochodem koná
v sousedním Ústí.
-
- Děkuji za rozhovor. Považujme jej za “1. kolo”, neboť jsme řešili
spíše problémy dramaturgické, případně organizační. Je jich ovšem jistě
víc, takže lze očekávat pokra- čování. Zatím nebudeme předbíhat....
Ptal se Milan Mikolecký
|