KULTURNÍ CENTRUM MUSÍ KULTUROU ŽÍT            Rozhovor s ředitelem Kulturního centra Mgr. Josefem Kopeckým   Od 1. ledna pracuje na pozici ředitele českotřebovského Kulturního centra nový člověk Mgr. Josef Kopecký. Nastoupil uprostřed kulturní sezóny “do rozjetého vlaku”. Není to “úplně nový člověk”, je to Třebovák, v oblasti kulturního života známý v našem městě stejně jako v celých východních Čechách, v uplynulých čtyřech letech zkoumal kulturní oblast ve městě z pozice člena rady města. Je tedy navíc dobrým znalcem místních poměrů. V Kulturním centru měl možnost působit již v průběhu prosince. Kulturní živost města se na Silvestra nezas. tavil, sezóna běží dál... O tom, jaká bude a jaká budou další léta je i následující rozhovor: Pozice Kulturního centra se postupně budovala od jeho vzniku před 14 lety, dřívější Kulturní klub se přeměnil na Kulturní centrum, už jsme si také odvykli říkat “Dělnický dům”. Kultura ve městě stojí a padá také na tom, jak o tuto květinku také pečuje město a městský rozpočet. Můžete také srovnávat. Jak jsme na tom v České Třebové v současnosti?   Město Česká Třebová podporuje kulturu myslím velmi vstřícně, v loňském roce na její podporu deponovalo částku přes 19 milionů korun, přičemž na Kulturní centrum, muzeum a knihovnu z této sumy připadlo 17,5 milionu korun. Kulturní centrum na provozní dotaci od města získalo 6,2 milionu korun. Když se potom podíváme, jak se příspěvek na provoz KC pohyboval v letech dalších, je potřeba říci, že se pohybuje stabilně kolem 6 milionů korun. V roce 2009 to bylo 5,965 milionu, 2010 5,760 milionu, 2011 5,592 milionu, 2012 5,755 milionu, 2013 6,005 milionu, 2014 6,2 milionu. Já ve své žádosti na rok 2015 žádám Zastupitelstvo města o částku 6,5 milionu korun. Je ovšem potřeba říci, že mluvím pouze o provozní dotaci, investice v těchto částkách zahrnuty nejsou! Důležité je říci, že mé navýšení provozní dotace města vychází z nově plánované dramaturgie, která počítá s téměř jednou tolika akcemi a pořady, které Kulturní centrum veřejnosti nabídne, takže poskočení o 300 tisíc mi nepřijde jako závratné. Samozřejmě počítám také s vyššími výnosy. Kulturní centrum v roce 2014 počítalo s výnosy ve výši 2,48 milionu, v roce 2015 počítáme s výnosy ve výši 2,9 milionu. A velmi důležité je také říci, že celkové náklady KC jsou samozřejmě mnohem větší, než je provozní dotace! Náklady KC v roce 2014 počítaly s částkou 8,58 milionu! Náklady navržené na rok 2015 dokonce s částkou 9,4 milionu korun! Z tohoto pohledu je tedy Kulturní centrum, podobně jako většina podobných zařízení, samofinacovatelné zhruba z jedné třetiny. Abychom s touto částkou nakládali odpovědně, vytvořil jsem také náš interní rozpočet, ve kterém jsme si rozvrhli, jakou částkou podpoříme který žánr. Hovoříme o relativně velké částce, proto je systematické nakládání s ní, alespoň pro mě, důležité. Zároveň se nám už teď podařilo na některých věcech výrazně šetřit. Mezi zásadní částky patří úspora na energiích, kterou se nám podařilo domluvit, ale šetříme i na výdajích za vystupující, protože jsme si stanovili “strop”. A zatím pokaždé se podařilo požadovanou cenu pod naším stropem udržet. Všichni na náš maximální návrh zatím kývli, přestože původně požadovali třebas i jeho dvojnásobek.   Každý člověk má jiný přístup, jiné priority, má jiné kontakty. Proto lze předpokládat, že se postupně Kulturní centrum z dosavadního stavu bude postupně proměňovat. Jaké změny jsou mezi vašimi prioritami?   Proměňovat ano, ale hned v úvodu chci říci, že nebudeme nic bourat. Lidé jsou na nabídku KC nějak zvyklí a vyhovuje jim. Myslím tím například nabídku divadelního předplatné nebo Kruhu přátel hudby. To jsou pořady, které jsou vždy navštívené velmi hojně a bylo by proto nesmyslné je rušit. Rozhodl jsem se proto jít jinou cestou. Stávající nabídka zůstane, ale bude výrazně rozšířena, od čehož si slibuji, že oslovíme nové publikum, které na naše pořady zatím nechodilo. Od podzimu poběží druhý cyklus divadelního předplatné, který nabídne věci dramaturgicky odlišné od cyklu prvního. Nabídka KC se dále rozšíří o koncerty jiných žánrů, v Malé scéně by měl běžet cyklus jazzových koncertů, v Javorce folk, rock případně i další žánry. Navíc bych rád zorganizoval i jednodenní festival pod otevřeným nebem. Výrazně se obmění plán výstavní činnosti, kde budou dominovat výstavy výtvarného umění. Nabídneme i vzdělávací akce. A více chci využít také naše digitální zařízení kina. Tolik proměny v dramaturgii. Už z výše popsaného je také jasné, že chci pro veřejnost více využít Malou scénu, nejenom zmíněnými koncerty, ale také divadelními představeními. Právě v Malé scéně by měl běžet onen druhý cyklus předplatného. A celé toto snažení chci směřovat k tomu, aby se z Kulturního centra stalo skutečné centrum kultury města, aby všechny jeho prostory žili uměním - a lidmi. To, že se na stěnách KC objeví obrazy, to je samozřejmě krásné, ale bez lidí, kteří by se na ně dívali, by to nemělo smysl. Rád bych proto, aby se naše budovy “otevřely” lidem. Aby si k nám přišli (pokud by se nám podařilo zrealizovat např. nový “bufet” - kavárnu v “rotundě” na Hrdličáku) vypít kávu, přečíst noviny, podívat se při tom na výstavu - a večer zašli na divadlo či film. Aby se k nám chodili setkávat a povídat si. Aby prostě v prostorách KC tepal život. Na tomto místě musím hned zdůraznit, že KC nebude provozovat kavárnu, jen pronajme prostor. A také musím připomenout, že takováto úprava je investiční akcí, proto musí být schválena Městem a Město také musí být investorem. A zda se takováto akce uskuteční nebo ne, to záleží na penězích. Proto podtrhuji, že se jedná o vizi, nikoli schválenou investici. Zopakovat také musím, že nechceme konkurovat dalším subjektům, které v kultuře nabízí zase něco jiného. Chceme s nimi spolupracovat, chceme nabídku sladit, systematizovat. Chceme se s nimi doplňovat. Proměnu zaznamená také jazyk propagace. Už v tomto okamžiku vznikají nové webové stránky, které v budoucnu nabídnout seznam kulturních akcí celého města, ne jenom Kulturního centra - to proto, aby ten, kdo chce jít na kulturu a otevře si stránky “kulturního centra”, zde tyto informace našel. Promění se také podoba plakátů, mnohem více chci využívat také pozvánky v rozhlase atp.   KC je dobře vybavené kulturní zařízení, sály KC si objednávají další soubory, které působí zcela nezávisle a své programy nijak s KC nekoordinují . Může se pak stát, že dobře míněná spolupráce a snaha o sladění bude ostatní poskytovatele kultury (ZUŠ, občanská sdružení, spolky, soubory, církve, soukromé iniciativy...) omezovat. Také by to mohlo připomínat kdysi za bolševika povinnou přípravu “Jednotného plánu kulturně výchovné činnosti ,” což byla v podstatě hlavní činnost tehdejší městské kulturní komise. Nebude v této koordinaci vstupovat do řízení kulturního dění také zřizovatel (tedy např. vedení města)?   Otázce rozumím, nebezpečí omezování jiných poskytovatelů kultury ale ne. Pokud hovoříme o těch, co své pořady nabízí mimo budovy KC, těm nabízíme pouze nový způsob propagace a možnost koordinace akcí díky tomu, že by všechny ve velkém výhledu mohly být uvedeny v jakémsi “virtuálním fermanu”. Nic nechceme nikomu diktovat, tento výhled nebude pro nikoho závaznou směrnicí, že pokud je ten a ten den akce tam a tam, že on nesmí svou udělat jinde. Vůbec ne. Jen je myslím škoda, když se v jeden den konají akce tři a potom se týden neděje nic. Čemuž by tento ferman mohl napomoci. Ale není to žádné dogma. Proto není třeba obávat se jednotného plánu kulturně výchovné činnosti. A proto v žádném ohledu ani nepočítám se vstupem zřizovatele do této “služby”. Ona koordinace musí vycházet na prvním místě od poskytovatelů samotných, to oni musí chtít akce sladit. Zásahy svrchu by byly naprosto kontraproduktivní. Alespoň myslím. Pokud hovoříme o těch, co si pronajímají na své pořady naše prostory, tam také omezení nevidím. My program plánujeme s velkým předstihem a nemáme akce každý den. Proto prostor pro pronájem, zvlášť termínově řešený v předstihu, není žádným problémem. Míříte-li svou otázkou k Základní umělecké škole a Domu dětí a mládeže, které využívají prostory Malé scény pro svou výuku, potom oné obavě rozumím, ale není na místě. V jakých dnech a v jakých časech tam bude výuka probíhat, to víme již od prázdnin a na celý školní rok. Proto, myslím, není problém koncerty a divadla, případně další akce, naplánovat tak, aby se časově se ZUŠ a DDM nekryly. Zásah do domluvených hodin pro tato zařízení proto vidím jako velmi výjimečný. Stát by se to mohlo možná v případě, kdy by divadlo potřebovalo delší čas na přípravu a podobně, což ale jistě nebude často.   Kulturní centrum provozuje moderní digitální kino s možností 3D projekce . I zde chytáte nějaké změny?   Ano, i zde. Nikoli snad v nabídce titulů, ale budeme se snažit sem filmy dostat v co nejkratším čase po české premiéře, ideálně (u vybraných titulů) termín české premiéry i dodržet. A to jak ty ve formátu 2D, tak ty trojrozměrné. To zaprvé. Ve větší míře bych ale také rád využil možnosti online přenosů - například z Metropolitní opery v New Yourku, baletů z Moskvy nebo divadelních her. O přenosech oper již jednáme, ty by byly potom pravidelné, ostatní zmíněné přenosy by potom byly pouze “příležitostné”.   Na které zajímavé kulturní akce v jarní polovině sezóny byste kulturní veřejnost pozval? Budou zachovány i tradiční hudební festivaly?   Vybrat několik akcí je vždy ošidné, ale pokusím se. Mezi velké akce, které by neměly uniknout pozornosti, jistě patří koncert Pardubické filharmonie 11/2, já osobně se velmi těším na Charleyovu tetu v podání VČD Pardubice v rámci divadelního předplatné 5/3, dále samozřejmě Hudební festival Antonína Bennewitze v dubnu, který by měl hostit, nezmění-li se nic, například Dona Giovanniho opery Národního divadla Brno, čekají nás koncerty Václava Hudečka, Jaroslava Svěceného - nebo Ládi Kerndla, zavítá k nám Divadlo Járy Cimrmana… Krásných pořadů je nachystáno skutečně mnoho. Z části jsem tak odpověděl i na dotaz týkající se festivalů. Ano, oba budou zachovány, nově jim vznikla dramaturgická rada, která se bude starat o to, aby jejich úroveň a renomé dále rostlo.   Českotřebovské KC se na rozdíl od jiných (např UO) vyznačuje také tím, že sdružuje soubory, divadelníky, loutkáře, swingový orchestr, výtvarníky, kteří tak nemusí vytvářet samostatné spolky, ale fungují “pod křídly” KC jako soubory zájmové umělecké činnosti. Chcete na tom něco měnit?   Rozhodně ne! Jak to bylo, tak to zůstane. To jsou takové klenoty Kulturního centra. Ty si musíme chránit a podporovat je. Zde k žádné proměně nedojde!   Od ledna ustupujete ze svého dlouholetého působení v klubu Modrý trpaslík, spolupráce s uměleckou skupinou Triarius pokračuje, těžko si představit Triarius bez předního herce a režiséra. V lednu se např. v České Třebové uskutečnila premiéra nové hry. Bude Triarius hrát nebo zkoušet také v Kulturním centru? Nezajímáte se díky svému volnočasovému zaměření o “přivedení” nějaké divadelní přehlídky?   Ano, bylo jedním z požadavků zřizovatele, abych se věnoval pouze Kulturnímu centru, proto jsem po osmi letech vyskočil z fungování Modrého trpaslíka, který ale jede dál a o jeho budoucnost strach mít proto netřeba! Součástí divadelní soubor TRIARIUS jsem zůstal, je to moje srdcová záležitost a vášeň. V prostorách Kulturního centra ale fungovat nebudeme. Především proto, aby nás potom někdo nemohl napadnout, že zneužívám své pozice ředitele. I proto jsme odehráli zmiňovanou premiéru hry Ten druhý v Modrém trpaslíkovi. No a co se divadelní přehlídky týče, uhodil jste hřebíček na hlavičku. Přivedu. Resp. již je domluveno, že od roku 2016 se v našem městě bude konat Národní přehlídka seniorského divadla, což je celostátní kolo přehlídky, na kterou musí soubory nejdříve postoupit sítem kol krajských, tedy jakýsi vrchol soutěže. A ono slovo seniorské v názvu je jen odborným a nepříliš trefným pojmenováním toho, že se jedná o opak přehlídky divadla mladého, jehož národní kolo se mimochodem koná v sousedním Ústí.   Děkuji za rozhovor. Považujme jej za “1. kolo”, neboť jsme řešili spíše problémy dramaturgické, případně organizační. Je jich ovšem jistě víc, takže lze očekávat pokra- čování. Zatím nebudeme předbíhat....      Ptal se Milan Mikolecký