Tankodrom a la Česká Třebová
Prosím o zveřejnění ve Zpravodaji města.  Dovoluji si požádat starostu a radní města Česká Třebová, aby se alespoň jednou denně projeli v osobním autě, neb na motocyklu tunelem od firmy Korado směrem na Semanín, možná se je napadne, že měla být nejdříve provedena příjezdová vozovka a poté zprovoznit Metrans. Najedu denně 400-600 km, ale tankondrom a la Česká Třebová jsem ještě podobný  neobjevil.  S tanko-pozdravem Václav Suchánek Litomyšl.
Nalejme si čistého vína a řekněme si jako to bylo a jak to vyřešíme
Není to první mail od pana Suchánka. Vždycky jsem mu odpověděl, že lépe je psát přímo odpovědným funkcionářům, ale píše vždy znovu do zpravodaje.  Hledat odpovědné funkcionáře v tomto případě není jednoduché. Silnice je krajská, terminál  patří investorovi, kterým je významná akciová společnost a městu zde přímo nic nepatří. Vzpomeňme však, jak to začalo. Město se snažilo pro nového investora udělat co mu na očích vidělo, vykupovalo pro něho pozemky a čekalo, že si akci nerozmyslí a skutečně zde  velkou investici zrealizuje. Přinese přece práci.  Pamětníci ale vzpomenou, že se na tak velkou akci nedopátráte nikde o kladném vyjádření EIA, prostě proto, že se prováděla vlastně "revitalizace existující vlečky" a investor dostal nemalou dotaci právě na takto nazvaný projekt. Tehdy se psalo a říkalo, že půjde jen o překládku z vagonu na vagón a "po ose" se bude vozit jen minimum kontejnerů.  Stavební úřad v České Třebové dával stavební povolení jen na část stavby (sítě, odvodnění, oplocení, sociální zázemí....), ostatní zajišťoval Drážní úřad.  Radost z příchodu nového investora, který měl přinést 500 a pak i trojnásobek pracovních míst, převážila obavy z negativních důsledků. Město si nekladlo žádné podmínky, ale ani Pardubický kraj, kterému patří všechny  příjezdové silnice. Slibů na opravu vozovky v tunelech bylo několik.
 
Skutečnost je jiná: Na autech se vozí dle informace z Metransu  sedmina překládaných kontejnerů, a protože celkový počet kontejnerů stoupá, roste i počet vozů na silnicích. A nevozí se do blízkého okolí, ale běžně i do Prahy a dál. Zatím se také nepotvrdil velký nárůst pracovních míst. Vzniklo jich méně než 100, do budoucna je však ještě příslib dalšího navýšení, má zde vzniknout celé sídlo firmy.
Křivdili bychom, kdybychom neviděli velkou současnou snahu  tento "průšvih" napravit. Uvidíme to v letošním roce, kdy lze ještě využít poslední peníze  ROP doprava. Pardubický kraj opraví především příjezd od tunelů k Metransu a do Semanína, pak budou na řadě samotné tunely, správněji "mosty". Zde to ovšem bude bez dotace. Bude nutné sdružit prostředky Pardubického kraje, SŽDC a Českých lesů, které mají ve svém majetku protékající Semanínský potok. Protože to nebude asi stačit, přidá další prostředky podle příslibu také společnost Metrans. Ovšem připravit takovou investici financovanou z více zdrojů není vůbec jednoduché a těžko říci, zda se to letos podaří. Protože zde nejde o dotaci z EU, tak by zdržení tolik nevadilo.
I tak ovšem (nejen) dle mého názoru se bude jednat jen o dočasné řešení,  je nějaké řešení perspektivní a definitivní?
 
Obchvat města je stále v nedohlednu a s kamiony na I/14 v trase přes město se nelze dlouhodobě žít. Následně je třeba připravit  také další řešení - definitivní. To vidíme v dalším lobování ve prospěch vybudování přímého napojení od Metransu mimo Semanín přes Kozlovský hřbet na budoucí trasu R35 u Litomyšle, tedy na kapacitní státní silniční síť, kam takové kamiony patří.  Tato trasa by měla být v co možná nejbližší budoucnosti také určena jako definitivní silniční přivaděč na R35 pro Českou Třebovou. Vzhledem k nemožnosti jakkoliv pohnout s dopravními uzly na R35 (jsou definitivně určeny) by vyústění bylo na uzlu Litomyšl sever, křižovalo by silnici II/358 a umožnilo na dálnici najet i po staré (krajské) litomyšlské silnici přes Zhoř, určené v té době ovšem jen pro osobní automobily a místní zásobování. Trasa je nutné podrobně prozkoumat, přesně vytyčit trasu mimo obce s ohledem na sklonové poměry a geologické podloží.  Je to definitiva a perspektiva pro budoucnost, ale přesto by se s jejím vytyčením nemělo otálet.  Hlavně proto, že by Město Česká Třebová mělo v této souvislosti požadovat náhradu úzkých tunelů (sebelepší investice tunely s šířkou 7,8 metru nerozšíří) za nové širší přemostění českotřebovského nádraží, nejlépe např. poblíž nebo i v trase bývalého Herzánova mostu. Mělo by rto řadu pozitivních významů. Mimo budoucího spojení na dálnici by definitivně přiblížilo městu celou oblast za nádražím vč. průmyslové zóny. Z Borku by se nestala odstrčená oblast, ale část města, kam z nádraží bezpečně  dojdete pěšky za 10  minut, tedy za stejnou dobu, jako třeba na Farářství... Mimo současně připravované opravy tunelů a silnice k Metransu je třeba již nyní  a usilovat  (lobbovat)  za definitivní a perspektivní řešení, dávající další předpoklady k plnému využití průmyslové zóny města. Připomeňme, že  od roku 1960 zmizely v České Třebové mosty dva: Herzánův v srpnu 1960 a Beranův na Lhotce asi o 10 let později. Oba bez náhrady. Nebezpečný  dožívající podchod u Korada nelze za náhradu považovat. Má se nakonec přestavět. Postavme místo nového (opět nebezpečného) podchodu raději nové přemostění!  Každé město na železnici má svoje přemostění nádraží: Kolín, Přelouč, Pardubice, Choceň, Zábřeh, Olomouc..., ale Česká Třebová takové nemá a potřebuje ho. Podjezdy a podchody jsou velmi omezující a tunely u Rybníka jsou vhodné tak pro jednosměrný provoz.  Lobování za přemostění nádraží není předčasné. Chystá se přece velká "revitalizace" železničního koridoru v uzlu Česká Třebová a přinejmenším příprava přemostění by měla být do této akce zahrnuta.  Vlastní stavbu mostu jistě bez evropských peněz nepostavíme. Tam se dá v návaznosti využít operační program "Doprava", který je podle dostupných informací v novém elokačním období v následujících letech jeden z nejdůležitějších. Přemostění jistě nebude stavbou, na které by participovala  městská pokladna, mělo by vzniknout po dohodě mezi Pardubickým krajem a ŘSD.  Iniciativa k jeho vybudování musí ale přijít od nás, z České Třebové. (Příklad: Díky iniciativě z ústecké radnice tak např. postavili (celkem zbytečné) přemostění trati v Hylvátech i nově dokončené přemostění do Kerhartic.) Díky tomu by mělo být připojení České Třebové  přijato jako "varianta" přivaděče z uzlu Litomyšl sever zatím vedeného kolem Němčic a Zhoře. Ten by všechnu dopravu přivedl do středu města na světelnou křižovatku, která již dnes je často obtížně průjezdná. To označení nové trasy  (vedené kolem Pazuchy a Semanína) jako "varianta přivaděče" je důležité, protože by umožnilo jeho vybudování současně s dostavbou dálnice R35 (viz Memorandum).  Dálnice vede "jižní trasou" a nedotkne se přímo našeho katastru, životní prostředí na Českotřebovsku bude ušetřeno. Výborně. Současně ale potřebujeme  přímé a krátké připojení města i jeho průmyslové zóny na dálnici. Přemostění nádraží na této trase odstraní stávající "zaškrcení" přivaděče v tzv. tunelech a pomůže rozvoji města.

Nesmíme ještě zapomenout  na obchvat města. Zdá se však, že prosadit jej do realizace tak jednoduché nebude. "Přivaděč" by měl být hotov dřív a byl by předpokladem pro rozvoj průmyslové zóny. Všechno (bohužel) nasvědčuje tomu, že ten přivaděč pro nás bez naší iniciativy vybudován nebude (Ten kolem Němčic moc nechceme, je nám spíše vnucen a ten potřebnější zatím ještě není nikde ani na mapách. Přitom by měl pro nás Třebováky skutečný význam právě když nepovede přímo na Tyršovo náměstí.

Milan Mikolecký, Miroslav Dostálek