-
 V roce
2015 počítáme rovných 130 let od založení českotřebovského Sokola.
V souvislosti s tímto výročím zavzpomínala na své dětství a léta
prožitá v Sokole nejstarší žijící sokolka, většině českotřebovské
veřejnosti dobře známá, bývalá učitelka paní Alena Zapletalová, dříve
Rybková (* 2. 7. 1926 Zámrsk).
-
O tom, jak a kdy se
do Sokola dostala, paní Alena velice zajímavě vypráví: „Bylo mi pět a
půl roku, když mě tatínek přihlásil do Sokola. Původně mě totiž
přihlásil do DTJ, ale něco se mu tam nelíbilo, já si asi na něco
stěžovala, tak mě odhlásil a dal mě do Sokola. Od té doby jsem tam byla.
Měli jsem jako cvičitelku sestru Dlouhou, pamatuji tam také Betku
Jakubčíkovou. Spolu se mnou tam tehdy chodila stejně stará děvčata jako
např. Miluška Seidlová, Dana Švířová, v dospělosti provdaná Křečková,
Dana Prokopcová, později Kváčová, českotřebovská učitelka, Jaruška
Králová- Hrdličková a další.“
-
Alena, tehdy ještě
Rybková, cvičila na dvou sletech. Jako žákyně se objevila na Sokolském
sletu východočeské sokolské župy Pippichovy, který se uskutečnil
v červnu 1935 na starém fotbalovém hřišti na Farářství u Červeňáku. Tato
událost jí také dodnes zůstala v paměti: „Cvičila jsem ve Třebové na
sletu v roce 1935, šla jsem také v průvodu přes náměstí kolem Sukovy
cukrárny.“ Druhým sletem, kde se Alena objevila, byl XI.
Všesokolský slet v Praze na Strahově v roce 1948. I na tuto událost si
paní Zapletalová živě vzpomíná: „ V Praze při sletu jsme spali
v nějaké tělocvičně za Hradčany. Byl krásný průvod, křičeli jsme v něm
‚Byli jsme a budem, za Benešem půjdem’. Na tribuně stál prezident
Gottwald s manželkou Martou a my, děvčata v průvodě, ve chvíli, kdy
jsme tribunu míjely, jsme všechny otočily hlavu na druhou stanu. Pak
jsme přijeli domů a ve Třebové se to už vědělo. Maminka mi říkala: ‚Cos
to vyváděla v průvodu?’ Řešilo se to také ve škole.“
-
Na Skále, kde Alena
prožila mnoho radostných chvil, také potkávala řadu českotřebovských
Sokolů, jejichž jména jsou dodnes ve spojení se Sokolem legendou.
V paměti zůstaly vzpomínky na manžele Gzílovy, Rudolfa Plodra st.,
Stanislava Fuksu, promítače kina, který také sedával u pokladny zdejšího
biografu, Františka Mrkvičku a za druhé světové války popraveného
Jaroslava Horáka. Na Skále se také setkala, jak nám paní Alena
prozradila, se svým budoucím manželem: „S Mirkem, který sem
jezdil k babičce Hanušové, jsme se potkávali Na Skále. Jednou se
nabídl, že mě doprovodí. Během cesty začalo pršet, tak jsme se schovali
pod převis střechy Trampotovy chalupy v Riegrově ulici. Když přestalo
tak mě dovedl domů a pak jsme nějak spolu začali chodit, až jsme se
vzali.“ Na Skále také Alena zažila přípravy a provedení operetních
představení, sehraných členy dramatického
 odboru
Sokola. Opět jedna osobní vzpomínka paní Aleny: „Pamatuji si na
operetu Na tý louce zelený, jak Marie Marklová, spolu s děvčaty
nacvičovala taneční čísla. Na premiéře jsem se pak byla spolu s rodiči
podívat, i když dětem tam byl vstup zakázán. Za tuto návštěvu jsem mohla
ve škole dostat dvojku z chování.“
-
Po zrušení Sokola
v poválečném období se stala Alena Zapletalová členkou T J Lokomotiva,
kde působila jako cvičitelka dívek (asi do 5. třídy). Její kolega,
nedávno zesnulý člen Sokola Miroslav Závodský, zase cvičil chlapce.
V době konání Spartakiád nacvičovala s dětmi ve škole příslušné
skladby. Okresní spartakiáda pak probíhala na stadiónu na internátě Na
Skalce.
-
Po znovuobnovení
činnosti Sokola po roce 1989 se Alena Zapletalová opět stala jeho
členkou. Cvičila na předsletových cvičeních, účastnila se i sletů
v letech 1994 a 2000, kde ji bylo možné spatřit ve skladbě ve skladbě
zvané pro Věrnou gardu, která byla jakousi vzpomínkou na slet v roce
1948. Po řadu let psala také kroniku Sokola, od tehdy žijících bývalých
členů Sokola se snažila posbírat veškeré dostupné doklady z činnosti
zdejší jednoty a spolu s Miroslavem Závodským měla na starosti propagaci
Sokola ve vývěsní skříňce na Novém náměstí. Podílela se též na přípravě
sokolské výstavy v tělocvičně Na Skále.
-
Po několik let se
Alena Zapletalová spolu s dalšími, bývalými prvorepublikovými sokolkami
jednou za měsíc scházela a živě se diskutovalo a vzpomínalo na doby
mládí. Dodnes se Alena Zapletalová živě zajímá o dění v místním Sokole.
Martin Šebela
   |