-
-
Z filmového plátna do
českotřebovských ulic
- Co vás
napadne, když se vás někdo zeptá, co se stalo 30. dubna? Učitele
dějepisu, že roku 1789 byl jmenován prezidentem George Washington. Já
bych si možná díky mé brigádě na zámku v Litomyšli v nějaký osvícený den
vzpomněla, že roku 1344 bylo založeno v tomto městě biskupství. Víte, co
by nám všem ale vytanulo na mysl zcela určitě? Že každý rok se v tento
den na gymnáziu v České Třebové koná Majáles, letos ve znamení filmových
postav.
- To byl
důvod, proč jste minulý čtvrtek mohli ve městě potkat Sněhurku a jejích
třicet trpaslíků, účastníky zájezdu, zombie, Harryho Pottera a další
kouzelníky nebo návštěvníky jedné z proslavených party milionáře Jaye
Gatsbyho a proč jste možná někdo byl podarován perníčkem od strašlivé
čarodějnice. Do tolika a ještě více všemožných postav se dokázali
studenti gymnázia převléknout za jedno dopoledne. Učitelský sbor
objednal slunečné počasí, a tak průvod mohl začít bez potíží jako vždy
ve 13 hodin. I trasa naší poutě zůstala stejná, vedla přes Krátkou ulici
k budově Habrmanovy školy, dále přes Nové i Staré náměstí a zpět ke
škole. Zde jsme se rozešli, ale jen proto, abychom se posilnili obědem a
vrátili se k tradičním majálesovým hrám.
- Tato
odpolední kratochvíle patří hlavně dětem s rodiči. Oblíbenými aktivitami
jsou malování na chodník, šlapání balónků nebo házení míčků. Jednu
činnost si ale děti zamilovaly nejvíce, a to malování na obličej. Ani se
jim nedivím. Na chvíli mohou totiž být motýlkem, princeznou, pirátem
nebo spidermanem, a to stojí i za to, že většinou barvami zašpiní nejen
své oblečení, ale i rodiče. A tím končí další majálesový den, den plný
barev, převleků a radosti a my můžeme jen čekat do příštího roku, než
znovu přiletí čarodějnice.
- P.S.: Na
závěr mi dovolte ještě trochu sentimentu. Toto je zřejmě můj poslední
článek pro naši školu a v době, kdy jej píši, jsou všichni studenti
posledních ročníků Gymnázia Česká Třebová asi šestnáct hodin od první
části svých maturitních zkoušek, proto jim prosím držte palce! Věřte
nám, že neradi opouštíme bezpečí školních lavic. Za osm, nebo čtyři roky
jsme si prožili mnoho dobrého i méně dobrého, ale každý z nás cítí, že
je čas jít dál a nechat mladší generace převzít žezlo a usednout na
trůn. Přeji jim mnoho trpělivosti s integrály, atomovou fyzikou,
makromolekulární chemií a mnoha dalšími strastmi, ale věřte, když jsme
to zvládli my, vy to zvládnete taky. A možná že nyní nadáváte na
učitele, ubezpečuji vás však, že v posledních dnech vašeho studia si
uvědomíte, kolik toho pro vás udělali. A za to jim společně se všemi
maturanty děkuji.
- Dominika Kubištová,
ještě několik dní studentka Gymnázia Česká Třebová. Foto Mgr. Milana
Soukupová
|