Nezapomenutelný koncert k jubileu ZUŠ                             
Základní umělecká škola Česká Třebová slaví v letošním roce 70. výročí od svého vzniku. Akce, které k tomuto výročí připravila, budou probíhat do konce tohoto školního roku. Ta, která proběhla v pátek 17.4.2015 byla jednou z největších a nejnáročnějších. KONCERT BÝVALÝCH ŽÁKŮ měl původně proběhnout v Malé scéně, ale během příprav museli pořadatelé akci přesunout do velkého sálu Kulturního centra Česká Třebová.
Z řad bývalých žáků přijalo pozvání osmdesát účinkujících. Ti zažili atmosféru, kterou lze jen těžko popsat slovy. Krásné vzpomínky, setkání po mnoha letech, umělecké výkony podané s velkým srdcem – večer plný emocí a výborné nálady. To vše bylo odměnou za několikaměsíční přípravu všech zúčastněných. Vystoupili sólisté, smyčcový orchestr, pěvecký sbor, taneční skupina a další soubory, které vznikly speciálně pro tento koncert z bývalých žáků a absolventů ZUŠ. Na přípravě se podíleli nejen současní učitelé školy, ale i bývalí pedagogové, jako například František Kajetán Zedínek, Jindřiška Vaníčková či Aloisie Štarmanová. Celý večer uváděla Jarmila Holcová, která je v současné době pověřena vedením školy a která seznamovala zcela zaplněné hlediště s životní cestou bývalých žáků ZUŠ. Koncert byl milou vzpomínkou i poděkováním všem, kteří stáli u zrodu školy nebo se v průběhu sedmdesáti let podíleli na jeho vývoji. Závěrečný potlesk vestoje a následné děkovné dopisy svědčí o skutečně mimořádně úspěšném koncertu ZUŠ Česká Třebová.
Za všechny citujeme část dopisu bývalé žákyně Jany Kupkové – Pasekové: „Všem organizátorům pátečního koncertu bych chtěla poděkovat i za moji maminku (Jana Paseková – bývala učitelka hry na klavír). Setkání s jejími bývalými žáky byl pro ni neskutečně krásný zážitek. Až po tomto koncertu konečně přestala pochybovat o tom, že její kariéra učitelky nebyla zbytečná a že jsou žáci, kteří na ni rádi vzpomínají a mají ji stále v paměti. Po jedinečném rautu jsme s maminkou odcházely ve dvě hodiny ráno a ještě pomalu do tří hodin jsme si doma měly o čem povídat. Dlouho jsem ji neviděla tak spokojenou“....    (ZUŠ)