S jadernou fúzí nebudeme v nouzi

---

Dne 28. května 2015 se několik vybraných studentů českotřebovského gymnázia zúčastnilo exkurze v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Naše expedice čítala více jak dvě desítky vědychtivých studentů a dva kantory. Oběť, kterou jsme museli položit na oltář poznání – velmi, velmi brzké vstávání, se však vyplatila. Prohlídka tokamaku (zařízení na výrobu a výzkum plazmatu, čtvrtého skupenství hmoty) nás naprosto uchvátila. Měli jsme možnost spatřit řídící centrum, samotný tokamak COMPASS a na začátku prohlídky jsme byli stručně obeznámeni s problematikou, historií a využitím daného zařízení. Zejména poslední zmíněné bylo velmi přínosné. Celou cestu do Prahy nám totiž hlavou vrtala otázka: „A k čemu to jako je dobrý?“ (Osobně jsem tipovala čerpání evropských dotací.) My nyní už známe využití a je to bomba! Mohla bych vám odpověď prozradit, ale místo toho radši řeknu: Příští rok se koná Týden vědy a techniky znovu. Jeďte se podívat!      Vendula Hájková, 7.A

 

Toulavá kamera se toulala v Semaníně

---

Video o Semanínských naučných stezkách ČSOP v rámci pořadu Toulavá kamera České televize (cca minuta 2.-6. videa) mohou zájemci nalézt v sekci Stezky či přímo zde: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera. Fotoreportáž z propagace expozice Semanínská renesance na festivalu pravěku v Křivolíku naleznou zájemci v sekci Kostel Semanín zde:    http://www.obecsemanin.cz/o-obci/kostel-semanin

Z úvodního textu k pořadu: "Okolím obce Semanín na východě Čech nás provede sedmikilometrová naučná stezka. Na jejích deseti zastaveních se seznámíme s nejzajímavějšími semanínskými památkami, nahlédneme do historie kraje a budeme taky obdivovat přírodu. Naše putování začneme u zvonice, která vyrostla v 17. století a pyšní se hned několika zvláštnostmi. Neobvyklá je například hvězda nad půlměsícem na špici. Pak nás čeká třeba takzvané knajpoviště. Dozvíme se, jak tohle označení vzniklo, a vyzkoušíme si na vlastní kůži účinky otužování. Zapátráme rovněž po kameni, kterému se říkalo nevěstin, a dozvíme se, proč se k němu vypravovaly svobodné dívky. Těšit se můžete i na štoly, v nichž se těžíval lupek a samozřejmě taky na výhledy do kraje....."

Považuji za důležité, aby se veřejnost dozvěděla o aktivitě ochránců přírody v našem regionu co nejvíce, proto je třeba odkazy na uvedený pořad dále rozšiřovat. Lze jen litovat, že stejný postoj k problému nezaujímá i Obec Semanín, která podle zaslané korespondence Ing. Davida Smyčky, jednoho z protagonistů Stezky ČSOP, odkaz na propagaci vlastní obce na obecním webu nepovažuje za nutné zveřejnit, neboť "Obec byla z natáčení zcela vynechána".  Je to ale přece jinak. "Není přece příliš důležité, kdo video natáčel, nýbrž to, aby se lidé ze Semanína dozvěděli, že video existuje, že mají možnost ho shlédnout, zda v nich video o Semanínu a okolní přírodě může probudit hrdost či zájem, zda video jako celek Semanín propaguje i mezi cizími lidmi apod. Předpokládám, že o tato hlediska režisérovi šlo. Sám jsem se o existenci videa dozvěděl od turistů, kteří se mě ptali, kde je to knajpoviště, které právě viděli v televizi. Natáčení videa iniciovala sama Česká televize. Materiálu se natočilo hodně a na to, jak to režisér sestříhal, nikdo z ochránců přírody, kteří před lety stezku CSOP připravovali, tedy ani já, ani paní Dr. Grundová neměli vliv.", říká o problému Ing. David Smyčka, který je iniciátorem řady zajímavých aktivit pořádaných a vytvořených v Semaníně. Díky ni m se stal Semanín turisticky vyhledávaným cílem. K tomu také jistě přispěje i nové video v Toulavé kameře. pořad se vysílal o tomto víkendu a bude jistě i v archivu pořadů ČT. (mm)

.

Pietní akt připomněl 73 let od vypálení Ležáků

---

Ležáky/Pardubice (22. 6. 2015) – Ve středu 24. června uplyne již 73 let od doby, kdy nacistické gestapo jako odvetu za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha vypálilo obec Ležáky na Chrudimsku. Pietního aktu se na místě tragédie zúčastnil mimo jiné předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jan Hamáček, místopředseda vlády Pavel Bělobrádek či hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a členové Rady Pardubického kraje.

„Vypálení Ležáků, stejně tak jako Lidic, ale i další tragédie spojené s druhou světovou válkou je nezbytné připomínat jako součást naší národní historie. Byť daň, kterou český národ za atentát na zastupujícího říšského protektora zaplatil, byla vysoká, ukázal tento čin vzepření se československého národa nacistickému teroru,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Osada Ležáky na Chrudimsku vypálena 14 dní po vyhlazení Lidic jako odplata za ukrývání vysílačky Libuše patřící parašutistické skupině Silver A, která se účastnila atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Obyvatelé osady byli převezeni do Pardubic, kde byla většina dospělých ještě ten den zastřelena na Zámečku. Děti byly odeslány do plynových komor koncentračního tábora v polském Chelmnu a jen dvě sestry Šťulíkovy byly dány na převýchovu do Německa, odkud se po válce vrátily.