Vzpomínka na Ing

Vzpomínky na Ing. Jaromíra Bartáka

Podařilo se mi najít moje zápisky z vyprávění pana Ing. Jaromíra Bartáka, jsou ale hodně stručné - vyprávěl toho mnohem víc. Posílám jak jsem to zapsala, také některé fotografie:
"V almanachu o fotografování jsem se dočetla, že byl autorem první poválečné pohlednice Liberce z července 1945 a tak jsme se dostali k té době. Byl povolán k výkonu služby a asistoval v pohraničí u "divokých odsunů". Bylo to zajímavé vyprávění a je škoda, že to nehodil na papír. Líčení scén, jak odsouvali Němce, kteří tu celou dobu žili a za to, co se dělo nemohli, jejich okrádání o cenné věci atd. A další a další. Jemu se občas dařilo situaci zvládnout jen díky samopalu. Ocitl se se u nádraží, kde na otevřeném vagonu stály většinou ženy s rukama nahoru a nějaký kluk - gardista, na ně mířil. Zeptal se co se děje a on že se dívá, jestli ještě nemají na rukách prsteny. Tak na něj zařval co blbne a blbeček toho nechal, jinak by ho prý asi zastřelil, jak se naštval. Byla tam i žena, která držela nad hlavou asi dvou měsíční dítě. Tomu pak šel pro mléko.
Nebo měl podepsat fakturu na vymalování, kde bylo, že malovali 3x, ač to bylo jen jedenkrát a pod papírem byla stovka. Takže to nepodepsal a stovku nevzal. Další scéna, která v něm udělala nezapomenutelný dojem byl z hospody, kam přišli Rusové. Byl tam i klavír a jeden Rus. Když ho uviděl, tak bylo jasné, že to je klavírista. Očima se domluvili jestli si smí zahrát. Nejdřív si umyl ruce a pak dobu hrál na klavír. Jiní Rusové si zase nezadali s našinci a taky kradli. Ale když je chytili, tak následoval většinou krátký proces - kulka. Do Bystřice u Benešova se dostal také coby voják a fotograf k likvidaci internačního tábora, který tam byl a kde byl i Jára Pospíšil.... Škoda, že to nemůže pan Barták dovyprávět sám..... (VV)
Jaromír Barták čtyřiadvacetiletý - fotografie z Itálie (rok 1936)