-
Výročí Jana
Pernera
-
V září tohoto roku vzpomeneme 200 let od narození Jana Pernera, který
se zaslouil o vybudování eleznice vedoucí přes Českou Třebovou
z Olomouce do Prahy.
-
Podílel se na řízení technické práce při
budování této trati, zejména úseku z Pardubic do Prahy. Jan Perner se
narodil v Bratčicích dne 7. září 1815 (nikoliv v Bračicích) . Nejedná
se také o ty známějí Bratčice u Brna, kde je nově vystaven pivovar a
kde se vaří velice dobré pivo, které je k dostání v mnohých hospůdkách
v Brně ale jedná se o Bratčice u Golčova Jeníkova. Na jeho rodném domě,
mlýnu, je umístěna pamětní tabule a tam se v minulosti z iniciativy
Ing. Ludvíka Mátla, náměstka ředitele bývalého Obchodně provozního
ředitelství v České Třebová, vdy při výročí jeho narození pokládal
věnec. Mlýn je soukromý a není veřejnosti přístupný i kdy v jeho
prostorách je řada nástrojů a zařízení vztahující se k mlynářskému
řemeslu a prohlídka vnitřku mlýna byla z tohoto důvodu zajímavá.
-
Zavedením eleznice v roce 1845 do České Třebové přineslo městu
nevídaný rozvoj ale také přineslo velký rozvoj městu Pardubic. Obě města
v té době měla kolem 3000 obyvatel, rozvíjela se a rozrostla se na
úkor sousedních větích měst Litomyle a Hradce Králové kam byla
eleznice zavedena později. Proto si obě města váí odkazu Jana Pernera
a v obou městech mají jak náměstí tak ulici pojmenované podle jeho
jména. Navíc v Pardubicích je Jan Perner pochován, po jeho tragické
smrti v září r. 1845 na následky zranění v Chocni. Jeho hrob je umístěn
na čestném místě na hřbitově, vlevo od hlavního vchodu a vedle něj je
rovně pochován známý pardubický aviatik Jan Kapar. V České Třebové
bylo po vybudování dopravního terminálu v září 2010 před el. stanicí
nově přejmenováno náměstí jeho jménem a byla tam umístěna jeho
originální socha od sochaře Jaromíra Garguláka.
-
-
Bylo by nespravedlivé v souvislosti s výstavbou trati z Olomouce
alespoň krátce nevzpomenout i na významné stavitelé silnic a eleznic
z 19. století - bratry Kleinovy (Firma Bruder Klein). S Kleiny vrchní
inenýr Jan Perner spolupracoval při výstavbách el tratí z Olomouce do
Prahy a také z Prahy do Děčína. Vůdčí osobností této firmy byl Franz
Klein, který zemřel 29. srpna 1855, tedy před 160 lety. Sourozenci
Kleinovi se navíc narodili nedaleko naeho města v Kociánově, nyní
součástí Loučné nad Desnou na umpersku. Bylo jich celkem 9 sourozenců
z nich čtyři nejstarí synové zaloili tuto stavebně podnikatelskou
firmu. Zpočátku stavěli silnice, ale po vynalezení eleznice hned první
zkuební eleznici na parní provoz v Evropě z Vídně - Floridsdorfu do
Wagramu postavila tato firma. V tehdejím Rakouském císařství postavili
téměř vechny páteřní eleznice ale dopravní stavby prováděli i mimo
toto území (např. regulaci řeky Tibery v Římě). Celkem postavili více
ne 3700 km el. tratí, více ne 2000 mostů - např. i Palackého most
v Praze přes Vltavu, podíleli se na stavbě první horské el. trati přes
Semmering vrcholový elezniční tunel a obtíné traové galerie tratí
a spolu s Vojtěchem Lannou také stavěli např. i dosud slouící
Negreliho viadukt v Praze.
-
Franz Klein je pochován v rodinné
hrobce v Loučné nad Desnou a v Sobotíně se nachází rodinné mauzoleum
Kleinů, potomků od rodinné větve jeho mladího bratra Alberta.
|
Josef Jirsa
Franz Klein
(1794-1855)
Vůdčí osobnost rodiny. Ji kolem let
1813-1814
získal první zakázky jako
architekt, rychle se stal uznávanou hlavou rodiny a
manaerem
společných podniků. V roce
1825 se
oenil v Brně
s Frantikou Hildebrandtovou;
Brno se stalo
jeho celoivotním sídlem, později byl jmenován čestným občanem města. Po
smrti bratrů Josefa a Engelberta zdědil značné jmění, o které se rozdělil
s mladími bratry. V roce
1844 zakoupil
panství
Loučná nad Desnou, odkud pocházel, v roce
1843 získal
prestiní
parcelu na náměstí v
Brně, kde
nechal vybudovat rodinné sídlo
Kleinův palác. V roce
1865 byl
povýen do
lechtického stavu, v roce
1873 byl
povýen mezi
svobodné pány s přídomkem von Wiesenberg (z Loučné nad Desnou). Zemřel
v 55 letech při
inspekci
trati z
Bohumína do
Osvětimi.
Jeho potomci tvoří vízmberskou (loučenskou) větev rodu.[1]
Firma bratří Kleinů stála u počátku budování
elezničních tratí na území
rakousko-uherské monarchie. První úsek
elezniční trati, z
Vídně do
Gänserndorfu, vybudovali ji v roce
1837. V
následujících letech pak stavěli nebo se podíleli na stavbě těchto
elezničních tratí:
- 1837-1838
Vranovice
Brno, součást
Severní dráhy císaře Ferdinanda
- 1840-1841
Spytihněv
Přerov,
součást
Severní dráhy císaře Ferdinanda
- 1842-1845
Praha
Olomouc,
součást
Severní státní dráhy
- 1843-1845
Blansko
Česká Třebová, součást
Severní státní dráhy
- 1845-1851
Praha
Děčín,
součást
Severní státní dráhy
- 1853-1855
Ostrava Opava, součást
Severní dráhy
- 1854-1859
Terst
Lublaň
- 1856-1857
Pardubice
Liberec,
Jihoseveroněmecká dráha
- 1856-1858
Vídeň
Linec,
Dráha císařovny Alběty
- 1859-1862
Praha-Smíchov
Cheb,
Česká západní dráha
- 1866-1870
Plzeň
České Budějovice
Vídeň,
Dráha císaře Frantika Josefa
- 1867-1870
Dráha arcivévody Karla Ludwiga v
Haliči
- 1867-1870
St. Valentin Tarvissio,
Dráha korunního prince Rudolfa
- 1870-1871
Ostrava
Frýdlant nad Ostravicí
- 1870-1871
Zábřeh na
Moravě
Sobotín
- 1872-1873
ternberk
umperk
Hanuovice
Lichkov
Celkově vystavěla firma bratří Kleinů přes 3500 km
elezničních tratí, tedy asi třetinu vech tratí v
monarchii. Společně s tím vybudovali řadu
nádraí,
tunelů, mostů
a viaduktů,
z nich některé se jako
technické památky zachovaly do dneka
|