Výročí Jana Pernera
     V září tohoto roku vzpomeneme 200 let od narození  Jana Pernera, který se  zasloužil o vybudování železnice vedoucí přes Českou Třebovou  z Olomouce do Prahy.
Podílel se na řízení technické práce při budování této trati, zejména úseku z Pardubic do Prahy.  Jan Perner se narodil  v Bratčicích dne 7. září 1815 (nikoliv v Bračicích) . Nejedná se  také o ty známější Bratčice  u Brna, kde  je nově vystaven pivovar a kde se vaří velice dobré pivo, které je k dostání v mnohých hospůdkách v Brně ale jedná se o Bratčice u Golčova Jeníkova. Na jeho rodném domě, mlýnu,  je umístěna pamětní tabule  a tam se v minulosti z iniciativy Ing. Ludvíka Mátla, náměstka ředitele bývalého Obchodně provozního ředitelství v České Třebová, vždy při výročí jeho narození pokládal věnec. Mlýn je soukromý a není veřejnosti přístupný  i když v jeho prostorách je řada nástrojů  a zařízení vztahující se k mlynářskému řemeslu a prohlídka  vnitřku mlýna byla z tohoto důvodu zajímavá.
    Zavedením železnice  v roce 1845 do České Třebové přineslo městu nevídaný rozvoj ale také přineslo velký rozvoj městu Pardubic. Obě města  v té době měla kolem 3000 obyvatel,  rozvíjela  se a rozrostla  se na úkor sousedních  větších měst  Litomyšle a Hradce Králové kam byla železnice zavedena později. Proto si obě města váží odkazu Jana Pernera a v obou městech mají jak náměstí  tak ulici pojmenované podle jeho jména. Navíc v Pardubicích je Jan Perner pochován, po jeho tragické smrti  v září r. 1845 na následky zranění v Chocni. Jeho hrob je umístěn na čestném místě na hřbitově, vlevo od hlavního vchodu a vedle něj je rovněž pochován známý pardubický aviatik Jan Kašpar. V České Třebové bylo po vybudování dopravního terminálu v září 2010 před žel. stanicí nově přejmenováno náměstí jeho jménem a byla tam umístěna  jeho originální socha  od sochaře  Jaromíra Garguláka.

 

     Bylo by nespravedlivé  v souvislosti s výstavbou trati  z Olomouce alespoň krátce nevzpomenout  i na významné stavitelé silnic a železnic z 19. století - bratry Kleinovy (Firma Bruder Klein). S Kleiny vrchní inženýr Jan Perner spolupracoval při výstavbách žel tratí z Olomouce do Prahy a také z Prahy do Děčína.  Vůdčí osobností této firmy byl Franz Klein, který zemřel 29. srpna 1855, tedy před 160 lety. Sourozenci Kleinovi se navíc narodili nedaleko našeho města v Kociánově, nyní součástí Loučné nad Desnou  na Šumpersku. Bylo jich celkem 9  sourozenců z nichž čtyři nejstarší synové založili  tuto stavebně podnikatelskou firmu. Zpočátku stavěli silnice, ale po vynalezení železnice  hned první  zkušební železnici na parní provoz v Evropě z Vídně - Floridsdorfu do Wagramu  postavila tato firma. V tehdejším Rakouském císařství postavili téměř všechny páteřní železnice ale dopravní stavby prováděli i mimo  toto území (např. regulaci řeky Tibery v Římě). Celkem postavili více než 3700 km žel. tratí, více než 2000 mostů - např. i Palackého most v Praze přes Vltavu, podíleli se na stavbě první horské žel. trati přes Semmering – vrcholový železniční tunel a obtížné  traové galerie tratí a spolu s Vojtěchem Lannou  také stavěli  např. i dosud sloužící Negreliho viadukt v Praze.
      Franz Klein je pochován v rodinné hrobce v Loučné nad Desnou a v Sobotíně se nachází rodinné mauzoleum Kleinů, potomků od rodinné větve jeho mladšího bratra Alberta.
Josef Jirsa

Franz Klein (1794-1855)

Vůdčí osobnost rodiny. Již kolem let 1813-1814 získal první zakázky jako architekt, rychle se stal uznávanou hlavou rodiny a manažerem společných podniků. V roce 1825 se oženil v Brně s Františkou Hildebrandtovou; Brno se stalo jeho celoživotním sídlem, později byl jmenován čestným občanem města. Po smrti bratrů Josefa a Engelberta zdědil značné jmění, o které se rozdělil s mladšími bratry. V roce 1844 zakoupil panství Loučná nad Desnou, odkud pocházel, v roce 1843 získal prestižní parcelu na náměstí v Brně, kde nechal vybudovat rodinné sídlo – Kleinův palác. V roce 1865 byl povýšen do šlechtického stavu, v roce 1873 byl povýšen mezi svobodné pány s přídomkem von Wiesenberg (z Loučné nad Desnou). Zemřel v 55 letech při inspekci trati z Bohumína do Osvětimi. Jeho potomci tvoří vízmberskou (loučenskou) větev rodu.[1]

Firma bratří Kleinů stála u počátku budování železničních tratí na území rakousko-uherské monarchie. První úsek železniční trati, z Vídně do Gänserndorfu, vybudovali již v roce 1837. V následujících letech pak stavěli nebo se podíleli na stavbě těchto železničních tratí:

Celkově vystavěla firma bratří Kleinů přes 3500 km železničních tratí, tedy asi třetinu všech tratí v monarchii. Společně s tím vybudovali řadu nádraží, tunelů, mostů a viaduktů, z nichž některé se jako technické památky zachovaly do dneška