Vycházka se psem mohla skončit tragedií - aneb -
parničtí bojoví psi na útěku útočí ve smečce 

Událost se stala ve středu 17. června. Klidná idylická procházka se psem za krásného počasí po trase cyklostezky Benátkami se rychle změnila na boj.  Událost popisuje pan Votřel takto: 

"Domluvil se svou sestrou, švagrem a jejich dcerou na společné vycházce s mým psem. Moje neteř psa miluje a je nejšťastnější, když můžeme společně trávit čas. Za začátku to vypadalo jako idylka. Bylo krásně a my jsme šli po cyklostezce Benátkami. Kousek (cca 150 metrů) od místa, kde psi bydlí, jsem se náhle otočil za sebe na sestru, která vedla kočárek. Mimochodem sestra je v šestém měsíci těhotenství. Pohled za sebe mě ovšem totálně zmrazil. Několik metrů za nimi jsem viděl běžet dva psy. Moc dobře jsem kvůli předchozím případům a místu, kde jsme se nacházeli věděl, o jaké psy se jedná. V tu chvíli mi věřte, že by se ve mě krve nedořezal. Viděl jsem hned ty nejhorší scénáře. Neváhal jsem a svého psa jsem zvedl do náruče a chtěl jsem ho přehodit přes plot, co lemoval cestu. Bohužel plot byl hodně vysoký a můj pes váží skoro 50 kg. (Slovenský čuvač, má 2 roky a 4 měsíce, je papírový a jmenuje se Cid (z Přívratských kopců)). Když se mi ho nepovedlo přehodit, první pitbul mu v letu skočil po krku a zakousnul se. Kousnutí mohlo zrovna tak skončit v mé ruce. Psa jsem pustil a hned jsem se podíval, zda mám rodinu v pořádku a co je s druhým "útočníkem". Věděl jsem, že v minulých případech útočili oba dva. Druhý pes, vypadal na buldoka a byl mohutnější. Nevím proč a děkuji za to, že se zastavil a jen tupě zíral. V tu chvíli jsem se i já pustil na pomoc svému psovi. Mlátil jsem pitbula a kopal do slabin, aby se pustil, nedařilo se... Periferně jsem sledoval i druhého psa. Sestra měla neteř v náruči a schovala se. Švagr jí samozřejmě chránil.....

Rozhodl jsem se, že svého psa musím izolovat od druhého psa. Proto jsem za vodítko dotáhnul svého psa se zakouslým pitbulem do cizí zahrady. Drze jsem si otevřel branku, zatáhnul je tam a zavřel. Tím jsem se zbavil jednoho. Poté jsem mu uštědřil několik ran a můj pes se jednou už dosti vyčerpaný a zkrvavený ohnal tak šikovně, že pitbulovi roztrhl čumák. V tu chvíli pustil, konečně!!

Majitelé domu, kam jsem vtrhnul, už byli všichni venku. Nakonec mi dovolili se se psem schovat z boku domu v nějaké dílně. Odtamtud jsem volal policii a veterinářovi. Pes byl v šoku, měl natrhlý čumák a byl hodně od krve, nevěděl jsem přes jeho chlupy, co mu je a jestli je to vážné. Po příjezdu policie, která dovezla i majitelku psů se všichni vrhli právě na ní a počastovali ji svými názory, pochopitelně... Paní si ani nepřivezla obojky a vodítka. Na její přivolávání pes nereagoval. Druhý pes zřejmě utekl, jestli domů nebo někam jinam opravdu nevím.

Nebyla schopna ani kloudně mluvit, působila opile, ale prý je po mrtvici. Zřejmě bude ovšem dost inteligentní, když byla schopná říct věty jako třeba : "vždyť se snad nic nestalo". Policie psa odchytla a zapsali si informace k budoucímu řešení případu. Nechtěl jsem se zdržovat nějakým vyjadřováním, a tak jsem nechal psa zavřeného v dílně a běžel jsem domů pro auto. Zavezl jsem psa k veterinářovi, kde dostal injekci a antibiotika. Skrz chlupy jsme si taky nebyli jistí, ale právě zrovna chlupy a široký pevný obojek mu zachránily život. Obojek byl prokouslý, tak mu pes zřejmě visel na obojku a chlupech. Nic to nemění na tom, že to bylo pro něho asi opravdu hrozný. Pevně doufám, že z toho nebude mít psychické následky. Může začít být bázlivý, agresivní...

Jsem naštvaný na majitele. Koupí si psy, nestarají se o ně, nejsou schopní si zabezpečit zahradu a pak to odnesou nevinní psi.  Zatím jenom psi.. Nakonec to odnesou zase psi, kteří mohli být naprosto v pohodě, kdyby se nedostali do rukou takových lidí. Neodsuzuju tato plemena, ale pokud už je někdo vlastní, musí si být vědom toho, že když se stane něco takového, má to mnohem horší následky, než když zaútočí třeba takový oříšek. Moc bych si přál, aby se tahle kauza vyřešila a útoční psi byli majitelům byli odebráni, protože nevěřím, že nějaké pokuty tuhle záležitost vyřeší. .."

.Je důležité, že tento incident šetřila také městská policie.  Její protokol bude dále řešit (po kolikáté už?) odbor životního prostředí MěÚ, který  může udělit majiteli psů,  které nezabezpečil ,pokutu. A to i citelnou.  Nebude první, proto by měla být  ještě vyšší, než dosud udělená po zimních incidentech.  O problému  se psy pana Peštuky již psal Orlický deník, může tedy napsat pokračování. Může přidat i příběh  o tom, jak se proti udělené pokutě  majitel  odvolává a příslušný odbor Krajského úřadu pokutu zmírňuje. Psi měli  být u odpovědnějších páníčků, nyní jsou postrachem Parníka Psi mají majitelé dost často zavřené v kotci, protože se jim nevěnují a když je pustí, tak utečou - a třeba i daleko, rajón mají po celém Parníku.  Z toho, že jsou údajně "pojištěni" si opravdu kolemjdoucí nic nevezmou. Pokousat nemusí jen psy, ale třeba i děti.   Problém se psy na Parníku je třeba sledovat, vyplatila by se také také pravidelná preventivní kontrola. jde o frekventované místo v obydlené části města. Jak jsem se ptal odborníků, tak pro odebrání psů je třeba dokázat týrání zvířat. A  to je moc těžké. takže zbývá jen kontrola, prevence a pokuty....(?)   (mm)