Podchod u červeňáku byl špinavý pomalovaný, smradlavý, nebezpečný, ale velmi frekventovaný. Zasloužil si změnu. Je velmi sympatické, že podnět ke změně přišel ze strany aktivní mladé generace, ze skupiny mladých lidí, kteří nechtějí jen nadávat, ale kteří našli sami v sobě sílu ke splnění svého nelehkého záměru. Především našli cestu na radnici, kde je nejen neodmítli, ale podali pomocnou ruku. Podchod by bylo třeba stejně co nejdříve nějak upravit a byl by  jistě během krátké chvilky zase podobně počmáraný "nočními srejery" a  neměl by žádnou osobitost, zvláštnost. Tu má nyní po nelehké akci. zdálo se, že to bude nějaký krátkodobý "happening", ale to bylo zdání. Stěny podchodu bylo třeba poměrně složitě připravit a to velmi odrazovalo. Skupina, která  vznikla kolem Michala Andrta měla chuť do práce, se přece jen zmenšovala.  Musela  pracovat bez  nějaké techniky, minimálním vybavením, které poskytli nadšenci. byla to však skupina otevřená a když se dílo dařilo, tak zase sami přicházeli i další jednotlivci -  třeba i anonymní a nikdo nebyl odmítnut.  Ještě nyní po oficiální vernisáži jsou  určité plochy, kam by se ještě "něco vešlo".  vernisáž navázala do poslední dokončovací práce, ještě  byly v podchodu žebříky. Pak to už bylo jako na správné vernisáži, tedy se šampaňským, ovšem nikoliv ve skle, ale v kelímcích, šampusky by se do podchodu ani nehodily.  Pořádně natlakované lahve šampaňského postříkaly jak nejaktivnější autory, tak i stěny s novými nátěry, pak přišla řada na slavnostní přestřižení pásky, což si vyžádalo velký potlesk mladého publika.  Zaznamenal to nejen Českotřebovský zpravodaj, ale také kamera OIKTV, mikrofon Českého rozhlasu. nedávno zde přece také natáčela i Česká televize.  Následovala pak komentovaná prohlídka prohlídka  podchodu, na které  byli představeni jednotliví autoři maleb a také historie jejich vzniku.  Bylo to zábavné a současně poučné, inspirující, protože podchodů a podjezdů máme v České Třebové opravdu velkou spoustu, snad jsme i taková podchodová velmoc v regionu.   Skupině autorů i jejich neformálnímu veliteli Michalu Andrtovi je třeba poděkovat. Možná si někdo může myslet že  mohly být v podchodu jiné obrázky, ale o tom to není, je to o velké iniciativě a chutě něco dokázat a to se opravdu podařilo.  Změnu podchodu oceňují i občané, kteří tudy prochází, nově upravený podchod se jim líbí.  Je to velká radost  psát  zprávu o takové věci, kdyby mohlo být takových zpráv více....   (mm - 1.9. 2011)