Sokolovny chátrají. Kromě Pardubic Sokolové na opravy nemají
Platí to také o českotřebovské sokolovně, jedné z nejstarších v kraji,
s mnoha úpravami a nikdy vlastně nedokončenými....

 

MFD - článek z 24. března března 2013
Sokolovna v Pardubicích byla dostavěna v roce 1923. Nyní mají Sokolové velkou šanci získat peníze na její obnovu.
 
Pardubičtí sokolové slaví v r. 2013 150 let od svého založení. Ti pardubičtí mají k výročí dostat milý dárek. Celkovou opravu svého sídla, tamější sokolovny. Ve dvou etapách se jim už podařilo opravit přilehlá sportoviště, na modernizaci historického objektu teď chtějí získat evropské dotace. Další sokolovny v kraji ale takové štěstí nemají a zpravidla chátrají. Na jejich opravy chybějí peníze.
"I přes naši veškerou snahu je budova ve špatném technickém stavu. Největší problémy jsou s vlhkostí zdiva či nevyhovujícím sociálním zařízením. V havarijním stavu je hlavní vstup, ve špatném stavu je elektroinstalace, střecha, šatny," vyjmenovává nedostatky starostka pardubického Sokola Lenka Pařízková. Podle primátorky Štěpánky Fraňkové mají sokolové reálnou šanci se svojí žádostí o dotaci uspět. Od města už dostali půjčku 2,5 milionu korun na projektovou dokumentaci. Důležité je, že projekt splňuje unijní podmínky. Areál je navíc v provozu sedm dnů v týdnu. Od rána do večera," uvedla primátorka a dodala, že areál využívají sportovci od útlého věku až po seniory.

Chtějí sokolovny pro jednadvacáté století

Jinde ale sokolským jednotám často chybějí peníze na opravy.
Například v Lázních Bohdaneč sokolovnu město získalo od jednoty zdarma, aby ji opravilo. Sportovní aktivity tam fungují jako předtím. Město zvažuje, že požádá o evropskou dotaci. "Stojíme před rozhodnutím, co vlastně chceme v tomhle objektu mít. Časový horizont na rozhodnutí je v letech 2013 až 2015," řekl místostarosta lázeňského města Zdeněk Gilar.
Také v Chrudimi patří sokolovna na Tyršově náměstí městu. V druhé polovině letošního roku nechá radnice vypracovat architektonickou studii. I v Chrudimi sázejí na evropské dotace, které se začnou znovu rozdělovat příští rok."Rekonstrukce se naposledy dělala roku 1974 a objekt může fungovat dál řadu let. Ale chtěli bychom, aby odpovídal požadavkům 21. století. Chceme napojit vytápění z plynových kotlů na dálkové v Opatovicích, opravit šatny nebo gymnastický sál," řekl starosta města Petr Řezníček.
V Hlinsku na Chrudimsku pochází sokolovna z roku 1907. Tamní tělovýchovná jednota zajišťuje běžnou údržbu. Na velkou rekonstrukci nemá peníze. Před časem radnice chtěla objekt převzít, aby jej opravila a mohly se v ní konat kulturní akce a sídlit spolky. Tenkrát jsme se nedohodli. Proto jsme sami postavili multifunkční centrum. Teď už bychom sokolovnu nechtěli, byla by to pro nás velká zátěž. Vlastně ani nevím, co by tam mělo být," řekla starostka Magda Křivanová.
V Pardubické sokolské župě je více než sedmdesát tělovýchovných jednot, které mají přes třináct tisíc členů.  "Je jasné, že dnes se peníze shánějí velmi těžko. Na druhou stranu si myslím, že se, byť jen po menších částkách, získat přece jen dají," myslí si tajemník a jednatel krajské župy Miroslav Lebduška.
Největší chybou jsou podle něj případy, kdy se sokolové svých tělocvičen a areálů zbavují. "Když jsou sokolovny v majetku tělovýchovné jednoty, je možné získat finance z více zdrojů. Když se však sokolovny zbaví a prodají ji nebo přenechají obci či městu, sokolské tělocvičny jsou nakonec závislé jen na financích z jediného zdroje, z radnice," uvedl Miroslav Lebduška. Spoléhat na to, že budou města a obce do sokoloven nějak výrazně investovat, o tom si mohou však podle něj sokolové nechat jenom zdát. "Chce to prostě jenom trpělivost. Současný nedostatek peněz přece nemůže trvat věčně," dodává Lebduška.
Spolupráce Sokolů s radnicí? Je to o lidech
V některých místech naopak dokazují, že to jde. Že tělocvičny mohou docela dobře fungovat, když se Sokol spojí s radnicí. "Podmínkou ale je, že sokolovnu obci nebo městu neprodají. S penězi je to všude špatné, chce to jen vydržet. A hledat vlastní cesty," dodal tajemník. Jako příklad uvádí sokolovny v Pardubicích, Slatiňanech na Chrudimsku nebo Hnátnici a Lukavici na Orlickoústecku. Tam všude ve spolupráci s radnicemi fungují.

Sokolovny v kraji

Pardubice - plánovaná oprava.

Lázně Bohdaneč - hodlají požádat o dotaci na opravy.

Přelouč - chystá se oprava.

Chrudim - dělá se studie, příští rok město zažádá o dotace na opravu.

Hlinsko - TJ zajišťuje běžnou údržbu, na opravu peníze nemá.

Česká Třebová - Sokol zvažuje rekonstrukci, připravuje podklady pro žádost a evropskou dotaci.

Litomyšl - opravit sokolovnu by chtěli, chybějí jim finance.

Svitavy - budova byla zbouraná.
"Víte, ono je to vždycky o lidech. Jestli něco chtějí dělat, nebo nechtějí. Jestli se chtějí o Sokol skutečně starat, nebo jen úřadovat," myslí si Lebduška.  Že to chce opravdu lidský přístup a trochu selského rozumu, dokazuje podle něj starostka českotřebovského Sokola Růžena Dobroucká. "Vedli nám to tam mladí manažeři, vysokoškoláci, a my si mysleli, jak to ve Třebové pošlape. Ale byl to dost velký malér. Teď to vzala do rukou kadeřnice, paní Dobroucká, a najednou to jde. Stačila už dát dohromady skoro všechny jejich průšvihy a teď se chystá, že bude žádat o dotace na opravu sokolovny," dodává tajemník sokolské župy Lebduška. "Musíme si připravit všechny podklady a o dotace na opravu sokolovny chceme požádat příští rok. Snad nám trochu pomůže i radnice," potvrdila Lebduškova slova českotřebovská sokolská starostka Dobroucká.
Jak to v České Třebové dopadlo:
O žádnou evropskou dotaci Sokol nepožádal, v roce 2014 získal nakonec jen menší dotaci v rámci dotačního programu města pro modernizaci sportovišť, původně dokonce ještě zkrácenou (havarijní oprava střechy a vchodových dveří). Plnou dotaci, která umožňovala realizaci akce dostal Sokol až po přímluvě hejtmana Martina Netolického. Sokolovna funguje, historická mnohokrát přestavovaná stavba potřebuje ovšem rozhodující finanční injekci na celkovou rekonstrukci. Kolaudační závady (např. chybějící fasáda přestaveb přežily více než 20 let.) Žádat o dotaci z grantového programu města na modernizaci sportovišť je pro Sokol těžké, předpokladem je 30% finanční spoluúčast. Vždyť město Sokolu neodpustilo vůbec nic, dodnes ještě splácí po 10 000 korunách splátky z půjčky, kterou si Sokol musel vzít před cca 10 lety na likvidaci situace, která vznikla díky činnosti neodpovědné firmy CERVIN a  formálnímu stavebnímu dozoru  na stavbě. Sokolové vysoudili finanční náhradu, ale jsou stejně nedobytné, Cervin je v bez prostředků v likvidaci. Zatímco jiné bohatší sportovní oddíly dnes mohou využívat dotace na modernizaci sportovišť, často i na věci, které by si mohli snadno pořídit (mají na spoluúčast), tak sokolové naopak musí z toho mála co mají vracet svou nařízenou splátku  do kasičky města. Přitom prostředky, které si před lety půjčili, neprojedli, ale naopak je vrátili spolu s dalšími prostředky ze sbírky mezi vlastními členy do dokončení tehdy ohrožené stavby.
Porovnejme situaci s městem, Pardubice, které nyní "půjčuje" pardubickému Sokolu na rekonstrukci pardubické sokolovny už 42 milionů korun. I v Pardubicích mají problémy, ale mohou se opřít o lepší spolupráci s městem.
A tak se areál českotřebovského Sokola na rozdíl od jiných dál zatím rozvíjet nemůže. Areál blízko centra města si to ovšem zaslouží. Letos zde 16. května slavili  130 let trvání českotřebovské sokolské jednoty. Přes velkou účast sokolů z celé župy si k sokolovně ale cestu mnoho lidí  z veřejnosti  nenašlo. Také letos v roce 2015 má být vrcholem sportovního dění školního roku XVII. ročník Týdne sportu. Celá léta se zde sportovalo bez problémů. Od loňského roku 2014 to už nejde, organizátor Týdne sportu (a starosta partnerského Sokola II.) se starostkou Sokola  Růženou Dobrouckou spolupráci neobnovil, i když jsou volejbalové kurty v areálu  blízko škol k dispozici, samozřejmě zdarma a bez jakýchkoliv problémů s dopravou a přepravou sportujících a také fanoušků ze škol. Volejbal a ringo bude opět k ostudě města  na hřišti v Rybníku. Podivný vztah dvou sokolů v jednom městě.
A to máme ještě třetí T.J. Sokol na Lhotce. Sokolovna na Lhotce je ale opravena, je "jako ze škatulky". Je to vzorný příklad toho, že se spolupráce s městem zařídit dá. Přitom zdaleka není zdaleka tak využitá jako sokolovna na Skále.  Zde se našly dotační prostředky díky osadnímu výboru Lhotka. Chybějí zde zase jinde, např. se to odráží na stavu místních lhoteckých komunikací. (mm)
 
Jaká je situace v Pardubicích po dvou letech v květnu 2015
V Pardubicích by oprava sokolovny měla brzo skončit. Sokolové dostanou na rekonstrukci od města další miliony.
Na dokončení rekonstrukce sokolovny v Pardubicích chybí tělocvičné jednotě deset milionů. Radnice jí požadovanou částku „půjčí“. Sám náměstek primátora Jiří Rozinek však přiznává, že sokolové na tom nejsou finančně dobře a že bude peníze těžké získat zpět. Sokolové budou městu dlužit už 42 milionů korun. Opravy objektu provázely problémy, skončí téměř s ročním zpožděním tento měsíc.„Naší povinností je sokolům pomoci, proto jsme se rozhodli poskytnout i tu poslední půjčku, kterou požadují,“ řekl Rozinek.O půjčkách bude město s jednotou jednat, až celý projekt skončí. V květnu by měly být hotové stavební práce, je nutné však ještě vyúčtovat uznatelné náklady s poskytovatelem evropských dotací. Sokolové dopředu vědí, že tolik peněz mít nebudou. „Budeme s městem jednat v září nebo v říjnu. Po dokončení celého projektu zvažujeme soudní spory o náhradu škody, například se stavební firmou Imos, která podcenila termín dokončení a také cenu projektu. Práce poté nedokončila,“ řekla starostka TJ Sokol Pardubice Lenka Pařízková. Oprava sokolovny bude stát 115,5 milionu. Původní cena, s kterou vyhrála zakázku firma Imos, činila 90 milionů. Odhadovaný rozpočet přitom byl 100 milionů. Jednota měla na opravu dostat 70 milionů korun od Unie. Pochybila však v projektové přípravě, dotace proto poskytovatel sníží o miliony.