Českotřebovský zpravodaj 169

Českotřebovský zpravodaj 169/2015 (23.7.)


Úmrtí v závěru června a v červenci 2015
Jiří Mader nar. 1934 Česká Třebová
Vlasta Novotná nar. 1927 Česká Třebová
Vlasta Štarmanová nar. 1930 Česká Třebová
Antonín Rykala nar. 1948 Horní Sloupnice
Jindřich Karger nar. 1940 Česká Třebová
Jaroslav Paulik nar. 1951 Česká Třebová
František Soldán nar. 1930 Česká Třebová
Milan Kulhavý nar. 1964 Česká Třebová
Jiřina Prejslerová nar. 1929 Česká Třebová
Prof. PhDr. Milan Hrala, Dr.Sc. nar. 1931 Česká Třebová
Pavla Dočkalová nar. 1922 Česká Třebová
Miluše Tomšová nar. 1923 Česká Třebová
Antonie Pavlicová nar. 1948 Česká Třebová
Petr Hubálek nar. 1965 Česká Třebová
Vincencie Abrahamová nar. 1914 Česká Třebová
Eliška Šustrová nar. 1929 Česká Třebová. Čest jejich památce !

Zemřel Prof. PhDr. Milan Hrala, DrSc., emeritní profesor Univerzity Karlovy
(* 13. května 1931 Humpolec) je český rusista, překladatel z ruštiny a profesor ruské literatury.
Milan Hrala v roce 1950 maturitní zkouškou ukončil studium na gymnáziu v Humpolci. Pokračoval studiem ruštiny a češtiny na Filozofické fakultě UK v Praze. Studium ukončil v roce 1955 a v tomtéž roce zahájil své pedagogické působení na stejné fakultě – nejprve jako lektor jazyků a asistent Slovanského semináře (1955–1958), pak jako odborný asistent na katedře rusistiky (1958–1966), jako docent ruské literatury (1966–1983) na katedře rusistiky a na katedře tlumočnictví a překladatelství a od roku 1983 jako profesor dějin ruské a sovětské literatury na katedře tlumočnictví a překladatelství (později Ústavu translatologie).
Překládal především odbornou literaturu., V důchodu bydlel v České Třebové Hýblově ulici 1207 v domě manželky PhDr. Hany Kučerové.
Publikační činnost Prof. PhDr. Milana Hraly, DrSc.:
Sovětská satirická próza : Zoščenko, Ilf, Petrov, Kolcov. - Praha : Academia, 1966. - 94 s. - (Rozpravy ČSAV Roč. 76/1966, Řada společ. věd ; Seš. 16). RAPP. - In: Dvacátá léta sovětské literární kritiky : LEF, RAPP, Pereval / sest. M. Drozda, M. Hrala. - Praha : Univerzita Karlova, 1968. - S. 57 - 104. - (AUC. Philologica, Monographia ; 20). Problémy sovětské prózy dvacátých a třicátých let. - Praha : Univerzita Karlova, 1983. - 142 s. - (AUC. Philologica, Monographia ; 72). Současnost uměleckého překladu. - Praha : Československý spisovatel, 1987. - 74 s. Slovník spisovatelů : Sovětský svaz : literatura ruská, ukrajinská a běloruská, literatury sovětského Pobaltí, literatury Sovětského východu / zprac. kol. aut. za hl. ved. M. Hraly. - Praha : Odeon, 1977. - 2 sv. - 1: 639 s. ; 2: 627 s. - Hlavní redaktor, vedoucí oddělení ruské literatury sovětského období, spoluautor úvodní studie, hesel a chronologických přehledů. Ruská literatura 20. století. - Praha : Nakladatelství UK Karolinum, 720 s. - v tisku
Manželkou Prof.. Milana Hraly byla jeho o 4 měsíce mladší spolužačka z univerzity, Třebovačka PhDr. Hana Kučerová, CSc.(*3.9. 1931, +2008), která byla vědeckou pracovnicí v Ústavu pro českou a světovou literaturu dřívější ČSAV v Praze. PhDr. Hana Kučerová pocházela z České Třebové z učitelské rodiny, její matka Anděla Kučerová byla také populární režisérkou ochotnického divadla. Po vystudování gymnázia v České Třebové vystudovala filologii na pražské filozofické fakultě UK (obor čeština - ruština, diplomovou práci napsala o Karlu Čapkovi) a stala se středoškolskou učitelkou na večerní a později na střední dopravní škole v Praze. Po několika letech prošla na místo aspirantky ÚČSL a v rámci aspirantury vypracovala rozsáhlou studii "Základní problémy českého expresionismu", kterou úspěšně obhájila v ÚČSL, kde začala pracovat jako odborná a později jako vědecká pracovnice. Po určitou dobu zastávala také funkci výkonné redaktorky časopisu Česká literatura Její odborné zájmy se soustřeďovaly zejména na literaturu meziválečného období. Její práce se týkají Karla Čapka, Vladislava Vančury, Jana Weise, Lva Blatného, brněnské literární skupiny a předválečného časopisu Host a postavám s ním spojeným. Řada prací Hany Kučerové růstala v rukopise, neboť autorce zřejmě chyběla za podmínek, které existovaly, snaha se prosadit. Její poslední kniha Československé vztahy ve 20. letech XX. století vyšla až v r. 2010, dva roky po smrti autorky díky péči jejího manžela Prof. PhDr. Milana Hraly, DrSc., emeritního profesora Univerzity Karlovy, který publikaci redigoval. Oba jmenovaní udržovali trvale svůj těsný vztah k městu Česká Třebová a byli také čtenáři Českotřebovského zpravodaje.

Nestavíme novou Ruzyni, shodli se hejtman s primátorem. Projekt by měl výrazně zlevnit
Pardubice (23. 7. 2015) - Vedení Pardubického kraje a města Pardubic, tedy oba akcionáři společnosti EBA, se včera sešli na letišti v Karlových Varech nad projektem rekonstrukce původní a výstavby nové odbavovací haly zdejšího letiště. Tamní projekt je koncipován na 500 tisíc cestujících ročně, během hodiny odbaví až čtyři letadla a za tentýž čas až 360 cestujících. Parametry představeného projektu ve Varech jsou tedy velmi podobné zadání projektu v Pardubicích, kde upravený projekt předpokládal stavbu moderního terminálu za 300 milionů korun.
V souvislosti se snahou výrazně zlevnit projektovaný terminál inicioval hejtman Pardubického kraje Martin Netolický inspekční cestu zástupců kraje, města Pardubice a představenstva společnosti EBA do Karlových Varů. Modernizace zdejšího letiště vyšla na 150 milionů korun, přičemž většinově tuto investici hradily dotace z Evropské unie. Letiště v Karlových Varech bylo rekonstruováno a také rozšířeno o novou odbavovací halu.
“Měli jsme možnost vidět projekt, vůči kterému působí plány na výstavbu terminálu v Pardubicích předimenzovaně. Nechceme stavět nové ruzyňské letiště a ani mu nijak konkurovat. Chceme pouze moderní regionální letiště pro odbavení čtyř letadel s výhledem odbavení až 500 tisíc cestujících ročně,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „Stropem pro nás bude částka 250 milionů korun ovšem nejen na samotnou halu, ale také parkoviště a přístupovou komunikaci. Společně s městem jsme schopni v několika splátkách investovat do projektu vlastní peníze, a tudíž nebude nutné obě samosprávy zadlužovat,“ dodal hejtman Martin Netolický.
„To, co jsme viděli, nám jasně ukázalo, že stavbu je možné postavit účelně, levně a zajímavě i po stránce architektonické. Karlovarské letiště s menším počtem pasažérů je i s novým terminálem v lepší ekonomické kondici než letiště naše. Z toho mi vyplývá, že je potřeba změnit věci u nás v Pardubicích, a jsem rád, že s hejtmanem Pardubického kraje Martinem Netolickým vidíme budoucnost letiště a nutnou změnu v přístupu k hospodaření shodně,“ zhodnotil návštěvu v Karlových Varech pardubický primátor Martin Charvát.
Zevrubná kontrola projektu výstavby nového terminálu čeká ale až novou ředitelku letiště. K poslednímu srpnu na tomto postu končí čerstvě odvolaný Michal Červinka, jehož vystřídá dosavadní obchodní ředitelka ČSA Hana Šmejkalová. Před ní stojí náročný úkol – zaměřit se na ekonomiku společnosti a její restrukturalizaci. „Věřím, že se věci kolem výstavby terminálu brzy pohnou kupředu. Zjišťovali jsme, že nabídka výhodného úvěru na stavbu terminálu stále platí,“ dodal primátor Charvát.
Výstavba nového terminálu pardubického letiště patří mezi témata několika posledních let. Letiště Pardubice má ambice stát se moderním regionálním letištěm s plnohodnotnou nabídkou služeb, navíc s velmi výhodnou polohou a spojením vůči Praze a dostatečnou kapacitou pro všechny klienty z řad cestovních kanceláří a leteckých dopravců.
Text: Dominik Barták a Radim Jelínek