V letošním roce jsme slavili 70. výročí osvobození naší republiky, a to formami nejrůznějšími a způsoby nejpestřejšími. Hlavně počátkem května -zejména osmého - vyvrcholily všelijaké akce, které připomínaly konec protektorátu, německé okupace a zejména vstup do lepších dnů než byly ty válečné. Však mnozí tuto dobu jako očití svědci ještě pamatují. Byly to chvíle výdechu od bázně, byl to počátek nejnadějnějších nadějí...

Ale tato „parta kluků , kterou vidíte na fotografii, slavila ještě jednu sedmdesátku navíc! Končila svou povinnou školní docházku a právě startovala podobu a své možnosti uplatnění v praktickém životě. Bylo jich ve třech chlapeckých třídách přes devadesát. Chodili do moderní „červené" školy a byli v pedagogické péči svých výborných učitelů, jejichž hlavním cílem byla odpovědná příprava pro tento „skok do života".

Ti kluci měli to obrovské štěstí, že v květnu 1945 vše skončilo a oni se mohli svobodně rozhodnout, zda půjdou rovnou do praxe, nebo dále do škol. Zkrátka se rozlétli.v

Na Českou Třebovou však nezapomněli. Cítili potřebu se zase po letech sejít a díky obětavcům, kteří sehnali adresy, se vše nad očekávání dařilo. Jen intervaly srazů se krátily a po několikáté se už vidí pravidelně každým rokem. Letos tomu nebylo jinak. Sešli se 19. června a vytvořili skupinu před restaurací Esperanto. Ti, kteří ještě mohli...

Za kolektiv PhDr. Josef Zavřel