Českotřebovský deník 184/2015 (9.8.)                                 
V pátek navečer bylo v oblasti mezi Poklonou a Saharou u Hor nad Českou Třebovou na tuto oblast nezvyklé divadlo. Několika tisícové hejno špačků přiletělo na večeři. Třešně a jeřabiny na svahu nad opuštěným letním amfiteátrem byly v obležení asi tak čtvtrhodinku a po hostině se hejno vydalo západním směrem. Na rozdíl od vinic na jižní Moravě kde napáchají tito ptáci veliké škody, by to stromům v sadu s nesklizenými třešněmi spíše pomohlo.  Jarda Koníček
Celá Slovanská bude mít chodníky ze zámkové dlažby, až na úplně malý kousek
Pomineme-li úsek mezi ulicí Pražského a Riegrovou, který má být rekonstruován jako zvláštní akce včetně veřejného osvětlení, tak bude mít Slovanská ulice zbrusu nové chodníky ze zámkové dlažby. Připomenu však důkladnou rekonstrukci úseku mezi ulicemi Pražského a Tylovou  v r. 2013, po které zbyly dva malé nedodělky, které jsou na fotografiích.  Je to pár chybějících metrů  na chodnících, jejichž povrch se diametrálně liší kvalitou od rekonstruovaného úseku opatřeného zámkovou dlažbou a je to více méně ostuda. Na jedné straně ulice jde asi o 4 metry a na druhé o cca 6 metrů chodníku.  Škoda. Na uvedené investici se v r. 2013 ušetřily nějaké peníze, díky kterým pak byly provedeny jiné investiční akce. Kolik by asi stálo těch pár metrů zámkové dlažby směrem ke křižovatce s Pražského ulicí?  Přitom na druhé straně úseku na křižovatce s ulicí Tylovou byla dlažba chodníku provedena  dokonale. V souvislosti se současně prováděnou dlažbou v úseku mezi ulicí Brožíkovou a ulicí V Lukách se přimlouvám o schválení "víceprací", které by popsaný stav odstranily.  (mm)
 
K PODZIMNÍ ROZHLEDNĚ PO DVACÁTÉ
Klub českých turistů v Ústí nad Orlicí připravil na neděli 20. září 20. ročník podzimní  cykloakce „K rozhledně Andrlův chlum“. Start je od 8,00 do 10,00 hodin z Mírového náměstí v Ústí nad Orlicí, cíl všech tras je u rozhledny na Andrlově chlumu do 20 hodin. Nejkratší osmikilometrová trasa je vypsána pro pěší i cyklisty, pro vzdálenější účastníky je vhodná i cílová jízda. K rozhledně dojedou po vlastní ose a svoji trasu doloží několika razítky. Nejdelší trasa 175 kilometrů je určena zkušeným cykloturistům, vede z Ústí nad Orlicí do České Třebové, Litomyšle, dále přes Choceň, Doudleby nad Orlicí, Vamberk, Slatinu nad Zdobnicí, Rychnov nad Kněžnou, Týniště nad Orlicí, Albrechtice, Borohrádek, Dobříkov, Sruby, Jehnědí, Sloupnici do cíle k rozhledně. Ostatní cyklotrasy 45 – 60 – 80 – 120 – 140 kilometrů jsou od nejdelší odvozeny. Pro obzvlášť otrlé jedince bude v cíli připraven výstup po 183 schodech na čtyřiatřicet metrů vysokou vyhlídkovou plošinu, ze které lze shlédnout čtvrtinu „Království českého“ s překrásnými partiemi Krkonoš, Orlických hor a Jeseníků. Výška Andrlova chlumu je 559 metrů nad mořem. Každý účastník obdrží vkusně řešený diplom. Akce se doposud zúčastnilo téměř 15 000 turistů. Pozor – mládež do 15 let se může akce zúčastnit pouze v doprovodu dospělé osoby. Dodržuj zákon 361/2000 o pozemních komunikacích! Pořadatelé děkují  Městu Ústí nad Orlicí za dlouholetou podporu Zdrávi došli i dojeli.  MR  STŘÍBRNÁ KRASAVICE     Foto: M. Richter
 
Příběh choceňského tunelu dráhy olomoucko-pražské
Historie železné dráhy, to je historie generací lidí, kteří zasvětili svůj život jejímu provozu. Je to také historie kolejových vozidel, která měnila sílu páry nebo energii naftového paliva či elektřiny na pohyb vlaků s nákladem nebo lidmi.  A konečně také historie železničních staveb. Někdy ryze účelových, jindy architektonických skvostů. Někdy stavěných na rovinatých plochách zalitých letním sluncem, jindy se zavrtávajících hluboko pod zem do tvrdých skal. Ani někdejší c. k. Olomoucko-pražská státní dráha netvoří výjimku. Vždyť s přestavbami slouží již 170 let. A od roku 1845 také sloužily tři železniční tunely, postavené na této trati.
Choceňský tunel – – osud inženýra Pernera
Krajina kolem tratě mezi Ústím nad Orlicí a Chocní patří bezesporu mezi nejromantičtější úseky celé dráhy. Krajina se tu vybarvuje nádhernými odstíny zeleně na malebných zalesněných stráních. Teprve těsně před choceňským nádražím se zvedá skála, která se stala překážkou vedení železnice. Až do roku 1845 byla Choceň městečkem bez většího významu. Železnice se městu měla původně vyhnout a vést přes Vysoké Mýto. Zamýšlel to i pardubický rodák Ing. Jan Perner, který se chtěl vyhnout zmíněné skále v Chocni, kde by musel probourat tunel. Podle radních z Vysokého Mýta by však železní oři plašili pasoucí se dobytek a tak stavbu železnice přes své město odmítli. Hlavním důvodem však byla jistě obava o jejich zisky, protože železnice velmi zkracovala vzdálenosti a snižovala cenu dopravy.  Stavba tratě z České Třebové do Chocně byla zahájena v červenci 1843. Autorem projektu byl vrchní inženýr Jan Perner, stavbu vedl vrchní inženýr Karel Keissler. V srpnu 1843 se začalo s povrchovou úpravou tělesa železnice v samé blízkosti Chocně, v dnešní přírodní rezervaci Peliny na někdejší panské zahradě, na městských polích ke Srubům a s prolamováním tunelu v délce 248 m. Vedení stavby nezbývalo tehdy nic jiného, nežli se pustit do boje o skálu a prorazit zde na zdejší dobu smělý tunel. Lámání tunelu bylo započato 27. března 1843 a skončeno 4. března 1844. Celkem bylo z tunelu vyvezeno na 2100 krychlových sáhů (14 300 m3) výlomu. Zvětralá opuková skála, kterou byl tunel ražen si však vyžádala provést vyzdění a zaklenutí tunelu. Tyto práce, zahájené 23. července 1844, byly slavnostně ukončeny 17. července 1845 osazením posledního závěrného klenáku. Nejnáročnější stavbou na železnici v Chocni byl bezesporu právě tento tunel, který se stal Pernerovi osudným. Devátého srpna 1845 při jízdě z Olomouce do Prahy sestoupil na schůdky vagonu a prohlížel si stavbu tunelu. Při vjezdu do nádraží se těžce zranil o dřevěný sloup stojící u kolejiště. Krátce po svém těžkém zranění umírá 10. září 1845 v budově pardubického nádraží, kam byl vlakem dopraven. Po druhé světové válce byla trať v Chocni zasažena nejen výbuchem munice, ale také bylo zjištěno poškození tunelu, které vedlo k rozhodnutí o jeho snesení. Byl nahrazen hlubokým skalním zářezem s mohutnými obkladními zdmi. Pro snášení tunelu se použilo anglické metody stavby zářezů. Tunel sloužil jako štola pro odvoz materiálu. Akce začala v roce 1947 a trvala tři roky. Tunel byl nejprve vyztužen železnými skružemi a teprve pak následovaly odstřely. Současně proběhla výstavba podchodu pod nádražím a demolice klenutého mostu mezi staniční budovou a tunelem.

Před 10 lety: Havárie na rybníčku Panamák
Večer ve čtvrtek 11. srpna 2005 ve 21.15 hodin se stala při couvání kamiónu v areálu firmy sídlící v Křivolíku nehoda, Řidič  při ní roztrhl nádrž vozidla naplněnou cca 300 litry nafty, která se dostala do dešťové kanalizace a odtud následně do nedávno nově vybudovaného rybníčku Panamák. Okamžitě byla vyrozuměna Policie ČR a také hasiči, kteří rychle přijeli jak ze stanice v Hylvátech, tak  ze stanice HZS ČD v České Třebové a začali s likvidací následků havárie. Ropné  znečištění rybníčka, který se stal během doby již cenným biotopem však již nešlo zabránit, vznikly následné ekologické škody, které hasiči likvidují i ráno 12. srpna.  Ještě večer byla o havárii vyrozuměna také vedoucí odboru životního prostředí Ing. Ivana Vrbická a další odpovědní funkcionáři. K posouzení situace na místě přijeli ráno také zástupci ZO ČSOP Podorlicko, kteří konstatovali  ráno  kritické narušení biotopu a  ohrožení zde žijících ryb a žijícího vodního ptactva.