Jelikož čtu, že se mezi námi najdou zájemci o studánky v okolí, přidal bych i já něco málo z historie.Jedná se o dvě studánky v lese nad Parníkem v prostoru mezi sjezdovkou a Javorníkem. První, níže položená je značena jako Nad Habeší a druhá o několik desítek metrů výše jako Artagana. A tady je jejich historie.Zhruba před sto lety přestalo bavit občany Parníka chodit pro vodu ke kašně a rozhodli o zřízení vodovodu.Pražská firma za odborné pomoci proutkařů vytipovala toto údolí jako potřebný zdroj. Vydrenážovala svah nad Parníkem a vodu svedla do tak zvané pramenné jímky.Její přepad je současná " studánka " Nad Habeší. Jelikož množství vody neodpovídalo předpokladům (i pro tehdejší zástavbu) bylo rozhodnuto o drenážování nad cestou a zbudování nové pramenné jímky.Tato pramenná jímka dodávala vodu bezešvými trubkami Manessman do vodárny na Habeši a asi do deseti domácností.Toto bylo zrušeno v roce 1953 kdy Parník byl napojen na třebovskou vodárnu. A tehdejší přepad jímky a vlastně po uzavření jímky celý průtok dnes udáváme jako studánku Artagana. Že naší předci uměli vybrat, svědčí dnešní stav studánek mezi Jelenicí a Javorníkem. Tyto jsou jediné které ještě trochu vody mají.Veškeré informace jakož i plánky jsem získal ze státního archivu v Zámrsku. A věřte že se jedná o čtení více než  zajímavé. Korespondence a jednání pana Špičky tehdejšího starosty s firmou na příklad o vícepracích z důvodů jiného složení země nebo nepřízní počasí jsou poučné a byli by i pro dnešní podnikání velkou školou.  Miroslav Bartoš

Pardubice (17. 8. 2015) – Cestování po silnici I/35 bude o něco bezpečnější a plynulejší. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) buduje novou okružní křižovatku ve Vysokém Mýtě směrem na Litomyšl. Hotová by měla být do konce listopadu tohoto roku. Stavba, o které v minulosti jednal i hejtman Pardubického kraje Martin Netolický se zástupci ministerstva dopravy a ŘSD, je součástí dlouhodobé strategie na zlepšování bezpečnosti na silnicích v kraji.

I když  zde jsou nějaké naplánované akce bylo by rizikem ponechat jej funkční po celou zimní sezónu. Koncem října proto skončí provoz zdejší restaurace, spolky  si budou muset najít pro své akce jiná místa.  Společenský dům tvoří historická vila postavená v 19. století a hotelová přístavba z pozdější doby. Je  v zanedbaném stavu a řada stavebních konstrukcí je již za hranicí životnosti, hrozí havárie.  Rekonstrukci bude muset zřejmě zajistit město Lanškroun, naděje na dotaci je mizivá. Byly i návrhy dům zbourat a postavit nový. Rekonstrukce naopak počítá s tím zachovat co nejvíce z dosavadní stavby, vejít se do stávajících dispozic, aby stavba vyšla levněji. Vyřešit Společenský dům bylo pro nové vedené města prioritou.

Program SmartUp Nadace O2, který podporuje realizaci originálních nápadů mladých lidí ve věku 15 – 26 let, vybral prvních 31 projektů. Těm dohromady rozdá 429 380 korun. Ze 103 přihlášek byly vybrané projekty z celé republiky, nejčastěji zaměřené na dění v obci, vzdělávání a sociální oblast. Z Pardubického kraje se umístila MacGyverova dílna, která získá grant ve výši 15 000 korun. Cílem organizátorů je podporovat děti v manuální práci a naučit je zacházet s nářadím tak, aby si mohli samo něco vyrobit.

V pondělí 28. září se uskuteční celoStÁTNÍ  happening nazvaný "Dáme kroj"

Nejen v den státního svátku, kdy si připomínáme osobnosti slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, má upozornit na tradice České republiky. Určena je pro všechny, kterým není lhostejné, jaké krásy máme kolem sebe. Cílem happeningu je vyjádřit sounáležitost svébytné národní kultuře. Oblečení autentického kroje, jeho části nebo nošení symbolu má pomoci podnítit národní hrdost a připomenout tuzemské národopisné skvosty, které nám nechali naši předci. „Dáme kroj“ je možností pro všechny patrioty, kteří ctí lidové tradice a snaží se je uchovávat pro naše děti

Rušení pošt - rozum konečně zvítězil?

Vláda ČR 1. července ukončila neustávající hrozby ze strany České pošty na redukci sítě provozoven tím, že vydala nařízení č. 657/15, kterým stanovuje minimální počet pošt pro výkon základních poštovních služeb na 3200.

To je v zásadě současný stav. Vláda k tomuto významnému kroku přistoupila i přes to, že České poště v případném záměru redukovat síť svých poboček nestála v cestě ani vyhláška č. 464/2012, která má garantovat kritéria minimální dostupnosti poštovních služeb v území. Ministerstvo vnitra v této věci dlouhodobě sdílí spíše rezervovaný postoj, který soustřeďuje na podporu projektu Partner, kterým Česká pošta hodlá přesouvat část svých poboček pod jiné provozovatele.

Na základě nejnovějšího rozhodnutí vlády si tak mohou oddechnout zejména občané malých obcí, kterých se hrozby omezování počtu pošt týkaly nejvíce. Akutní hrozba rušení pošt v České republice vyvstala právě na konci roku 2012, kdy Český telekomunikační úřad navzdory nesouhlasu našeho sdružení a dalších organizací vydal vyhlášku, v níž stanovuje parametry dostupnosti poštovních poboček tak, aby se povinnost poskytovat základní poštovní služby týkala zhruba 2100 pošt namísto dosavadních 3200, resp. 3300. Pro úplnost, vydáním této vyhlášky a striktním uplatněním kritérií dostupnosti služeb by došlo ke zvýšení „docházkové“ vzdálenosti na poštu z dnešních průměrných 2,6 km na 10 km. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že Sdružení místních samospráv ČR spolu s Asociací poštovních služeb a některými dalšími subjekty byli jediní, kteří od úplného začátku odmítali jakoukoliv změnu v dostupnosti poštovních služeb, zejména na venkově.
Odpor vůči snaze zrušit ve více než 1100 poštu vyvrcholil uspořádáním petiční akce v loňském roce, kdy podpis pod tuto petici připojilo 111 tisíc občanů. Tato akce se ukázala jako rozhodující pro další vývoj. Pod jejím dojmem přijala vláda do svého programového prohlášení závazek nezhoršovat dostupnost základních poštovních služeb, jež kodifikovala již citovaným nařízením č. 657/15. I když se zdá, že je úspěšně dobojováno, skutečnost je poněkud jiná. V platnosti totiž stále zůstává již zmíněná vyhláška ČTÚ, která stanovuje parametry dostupnosti základních poštovních služeb. Lze předpokládat, že ji autoři uvedou do souladu s nařízením vlády, ale dokud se tak nestane, nelze věci brát na lehkou váhu. Ještě daleko důležitější je však přesvědčit veřejnost o nesprávných argumentech, které se k prosazení zrušení významného počtu provozoven používaly. Jak se postupně ukázalo, šlo o nesprávně konstruované argumenty typu „ztrátové pošty“, „nejhustší síť pošt v Evropě“, „masivní pokles objemu psaní“, apod. Přesvědčit veřejnost, že pravda je jiná, bude daleko složitější než přesvědčit vládu k přijetí nařízení, které zajišťuje, že se nic měnit nebude.