Zemřel Jiří Bouda                                                                   

Ve věku 81 let zemřel v neděli akademický malíř a grafik Jiří Bouda. Poslední rozloučení s ním se bude konat v pondělí 31. srpna ve 14:00 ve velké obřadní síni strašnického krematoria v Praze.

V úterý to oznámilo Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Syn akademického malíře Cyrila Boudy zachycoval ve svých litografiích a kresbách hlavně krajinu a městskou architekturu a také lokomotivy a vlaky.

Jiří Bouda je podepsán rovněž pod návrhy a rytinami poštovních známek, opět především s tématem železnice. Z tohoto oboru jsou také jeho ilustrace knih a publikací, převážně populárně naučné literatury. Vlaky a cestování byly už od dětství Boudovou srdeční záležitostí.

Bouda vystudoval Státní grafickou školu a následně Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. Ihned poté začal pracovat jako signalista na nádraží v Praze-Bubenči. Výtvarné práci se naplno věnoval od první poloviny 60. let, členem sdružení Hollar byl od roku 1989.

Se svou ženou Janou se Jiří Bouda též podílel na restaurování poničeného papírového Langweilova modelu Prahy v pražském městském muzeu.

S panem Jiřím Boudou jsem měl možnost se několikrát setkat při různých železničních událostech, nebo vernisážích jeho děl. Jak již předeslaly předchozí řádky, převzaté z Aktuálně.cz, byl to doživotní fanda železnice. Jeho nádherné kresby mě také doprovázely od dětství. Z té doby se mi vybavuje malá, ale bohatá knížka z edice Oko Nakladatelství dětské knihy (dnešní Albatros). Tato podlouhlá knížka pod názvem Svět na kolejích vyšla v roce 1964 a je plná právě kreseb pana malíře Boudy. Seznamovala malé čtenáře s děním a fungováním naší i zahraničních železnic, seznámila je také s hlavními typy lokomotiv ČSD, které se tenkrát běžně vyskytovaly na kolejích ČSD i s historii drah. Jako kluk jsem ji sice nevlastnil, ale byla to jedna z mála knih mého dětství, kterou jsem si dost pravidelně půjčoval z městské knihovny ve Svitavách. Když si uvědomíme, že mu v době vydání této knihy bylo 30 let, měl už za sebou pěknou řádku tvorby kreseb lokomotiv a železnice, která obsáhla celou knihu o 347 stránkách, na některých stranách byly i kresby dvě.

Jeho dílo pokračovalo, vytvořil mnoho překrásných kreseb lokomotiv, vlaků, také různých zátiší ze železnice, ale i hromadné dopravy. Obdobnou knihu jako byla kniha Svět na kolejích vydalo Nakladatelství dětské knihy v edici Oko pod názvem Dějiny městské hromadné dopravy, opět s nejméně 300 kresbami tramvají, autobusů, trolejbusů atd. Jeho kresby byly použity v dalších knihách věnovaných železnici, v časopisech a také kalendářích. Vytvořil také mnoho plakátů, grafických a pamětních listů. Jeho kresby visí na stěnách mnoha domácností a to nejen železničních fandů. Samozřejmě nemaloval jen výjevy z dopravy, ale věnoval se další malířské a grafické práci. Oblíbená byla také Praha se svými zákoutími, nebo výjevy z jeho častých cest. Byl také návrhářem pro poštovní známky, zde opět právě z prostředí železnice. Jeho dílo bylo v kostce zhrnuto před několika lety v knize Jiří Bouda – malíř – grafik – ilustrátor.

Zde je třeba podotknout, že Jiří Bouda vystavoval svoje díla také v České Třebové. V roce 1995 ku příležitosti oslav olomoucko-pražské dráhy se zde konala tato výstava. Namaloval také pamětní list pro pořadatele tehdejších oslav s motivem českotřebovského depa z dob parního provozu. Pro jeden ze svých kalendářů namaloval také výjev z českotřebovského nádraží, kde zachytil starou výpravní budovu, která ustoupila rozšíření nádraží v roce 1924. Velice povedená je kresba původního nádraží v České Třebové s pohledem na tehdejší výtopnu s jednou z prvních parních lokomotiv Olomoucko-pražské dráhy. Nezapomínal ani na okolní lokálky. Pro oslavy trati Svitavy – Polička – Žďárec u Skutče namaloval rovněž pamětní list s vyobrazením poličského nádraží z počátků provozu a pro pozvánky namaloval původní viadukt na dnes opuštěném úseku trati mezi Skutčí a Žďárcem u Skutče. Z okolí pak jsou známé kresby např. Choceňský tunel, nebo zářez trati u zastávky Tatenice se strážním domkem. Jeho dílo se bude ještě dlouho představovat na vitráži pardubického nádraží nad vstupem do podchodu k nástupištím. Jeho motivem je první jízda vlaku na Olomoucko-pražské dráze s podobou Jana Pernera. Tou pravděpodobně nejpravděpodobnější a realistickou.

Odešel tak nejen výborný malíř a grafik, ale také zapálený příznivec železnice. Pane Jiří Boudo. Děkujeme za vaši překrásnou bohatou tvorbu, čisté fandovství a celoživotní přízeň železnici a kolejové dopravě.

Čest jeho památce.

Pavel Stejskal

 

Obr. 01: Kresba původního nádraží v České Třebové s pohledem na tehdejší výtopnu s jednou z prvních parních lokomotiv Olomoucko-pražské dráhy.

Obr. 02: Malíř Jiří Bouda (vlevo) v Poličce před historickým vozem pri oslavách trati Svitavy – polička – Žďárec u Skutče v roce 2007.

Obr. 03: V roce 2007 byla v Pardubicích uspořádána výstava děl Jiřího Boudy pod záštitou Pardubického kraje a Českých drah. Na vernisáži je (vpravo) Jiří Bouda a nad ním je vyobrazení, které dnes zdobí pardubické nádraží.