Před druhou světovou válkou i po ní byla v České Třebové zajímavá éra divadla v přírodě - v Unzetigově zátiší, pod Kozlovským kopcem. "Z města tam vždycky mířily průvody. Jeviště na takové terénní vlně, vyvýšené plošině, vzadu za smrčky zákulisí, vpředu stovky lavic k sezení. Hrály se operety, třeba Perly panny Serafinky a jiné komedie, třeba Sehohrabské grácie, Maloměstské klepny. V představeních také vystupovali živí koně." (Saša Gregar, Hromada LXX, podzim-zima 2014)

V polovině padesátých let toto prostředí zničilo vedení vysokého napětí a pak i vegetace, V této době hrála sjednocující roli kultury v České Třebové Osvětová beseda s předsedou O. Obdržálkem, Od roku 1955  vycházel časopis "Hlas Osvětové besedy", tištěný na rotaprintu v Perle 02 na Parníku.  Časopis vycházel v redakční spolupráci Jaroslava Hosnedla a Emila Mikoleckého,  výtvarnou složku zajišťoval Stanislav Víša. Přispíval i sportovní redaktor Ivan Witz pozdějí etablovaný v Ostravě. Odmyslíme-li si povinné články k výročím a zemědělské problematice (vznik a úspěchy JZD) jsou dnes zachovaná čísla časopisu, který vycházel do konce roku 1958 poměrně slušným přehledem kulturního, sportovního a společenského života České Třebové. Dočteme se zde také o tom, jak Osvětová beseda chtěla dále řešit potřebu nového divadla v přírodě, stavbu Kulturního domu, sportovního stadionu (nejdříve v Křivolíku, potom na Skalce).  Fotografie, které poslal Petr Vomáčka  fotografoval Emil Renčín na představení Maloměstské klepny, ze kterého mám k dispozici i 8mm filmový záznam. Lidí zde bylo tolik jako na Smetanově Litomyšli.