45 let od otevření městského krematoria v České Třebové
Snaha o  výstavbu smuteční obřadní síně  v České Třebové získala ve druhé polovině šedesátých let  konkrétní podobu. Uvažovalo se o finančním zajištění akce. tehdejší rada města a jeho představitelé, předseda MěstNV  Jaroslav Roleček a  tajemník Bohuslav Routek se pak v roce 1967 obrátili na občany s výzvou o poskytnutí třeba i malé bezúročné půjčky, která by umožnila výstavbu obřadní síně. Výzva byla vyslyšena stovkami rodin, které poukazovaly n účet města  i malé obnosy, například 100 nebo i 50 Kčs. MěstNV poté vystavil v roce 1968 všem záruční listinu na půjčku a  kvitanci, ve které bylo všem vyjádřeno poděkování. Podle zápůjční smlouvy měla být půjčka vrácena na základě předložení smlouvy při vyúčtování obřadu ve smuteční síni a dále proplacením po pěti letech od r. 1974  tak, že nejpozději do konce roku 1978 měly být všechny zápůjční smlouvy proplaceny. Jsem přesvědčen,  že stejně jako u nás doma, se neproplacené zápůjční smlouvy najdou ještě v jiných rodinných archivech.
Při přípravě výstavby smuteční síně pak došlo v roce 1968 k obratu, původní projekt byl rozšířen na městské krematorium.   Tato změna byla umožněna tehdy odvážným rozhodnutím ředitele komunálních služeb. Součástí stavby na volných polích před městským hřbitovem se tak stala i kremační pec, tehdy ještě na propan-butan. O problematiku ochrany životního prostředí se tehdy nikdo moc nestaral. Zřízení  krematoria v České Třebové bylo předmětem na tehdejší dobu dost ostré mediální přestřelky v okresních novinách Jiskra Orlicka mezi Českou Třebovou a Ústím nad Orlicí. Obřadní síň a městské krematorium pak bylo dokončeno v roce 1970, slavnostní otevření se uskutečnilo v závěru července. Od této doby prošlo řadou úprav, zejména je třeba zmínit plynofikaci v roce 1978,  byla změněna technologie spalování.  Sousedé  z okolních rodinných domů si jistě vzpomenou na častý černý dým, který byl předmětem kritiky a stížností, na boj proti rozšíření krematoria v letech 1989 - 1990. Současná technologie městského krematoria  by měla splňovat přísná kritéria norem a je kontrolována, stejně jako počet spalů během roku. Krematorium neslouží jen pro město, ale širší oblast, nejbližší je stále v Pardubicích a v Šumperku.   Majitelem  budovy obřadní síně a krematoria je stále město Česká Třebová, které ji pronajímá Soukromé pohřební službě.  Za 45 let  vyrostly stromy v okolním parku, obřadní síň, park i městský hřbitov je udržovaným pietním místem, navštěvovaným i bývalými českotřebovskými rodáky.

Z městské kroniky - rok 1970:

Nejdůležitější dokončenou stavbou letošního roku bylo bezesporu dohotovení obřadní smuteční síně a k ní připojené spalovací buňky. Je to sice na našem okrese již čtvrtá smuteční obřadní síň, ale současně jediná, která má krematorium. Rozpočet stavby ve výši 981.000 Kčs byl kryt prostředky MěstNV, který na úhradu neobdržel žádnou subvenci ani příspěvek. Stavba byla ukončena a uvedena do provozu v květnu letošního roku. Slavnostní otevření obřadní síně a spalovny se konalo za velké účasti obecenstva, které si mělo při této příležitosti možnost prohlédnout všechno zařízení i to, které nadále již zůstane pro každého skryté: spalovací pec. Na slavnosti promluvil předseda MěstNV, zástupce krematoria i zástupce okresu. Hodnotným hudebním doprovodem ji doplnili místní zpěváci a hudebníci.  I když je obřadní síň podle úsudku odborníku architektonicky dokonale řešená, přece jen se našly při provozu určité nedostatky. Tak například v létě a při velké účasti obecenstva – což je takřka u každého zemřelého českotřebovského občana – je v obřadní síni nesnesitelné horko. Zaviňují to velké nezastřešená okna, do kterých se opírá plnou silou odpolední slunko. Také byly s počátku problémy se spalováním, takže po několika neúspěších museli být po nějakou dobu, než se závady uvedly do pořádku, odváženy nebožtíci po obřadu k zpopelnění jinam. Jinak jsou občané a jistě i okolí, kteří naši obřadní síně k pohřbům svých zesnulých používají, s provozem síně spokojení. Jen postrádají více sedadel v prostoru. V souvislosti s otevřením obřadní síně byla rozšířena a upravena i Hřbitovní ulice

Milan Mikolecký                                  Fotografie: Hřbitovní ulice asi v r. 1965  (před stavbou krematoria)