V druhé polovině července 12015 byla lípa velkolistá, ozdoba
parkové úpravy na Novém náměstí označena novou tabulkou upozorňující na
to, že tento strom zasadili v rámci oslav 50 let Československa dne 27.
října 1968 českotřebovští skauti v rámci akce "sázení stromů republiky".
Na tehdejší oslavu vzpomínal např. Ing. Jiří Peringer, který tuto
skutečnost dává do souvislostí s některými projektovými záměry na úpravu
Nového náměstí, které byly prezentovány na jaře letošního roku 2015 a
vyzval k pokoře před historií a přírodou, kterou nemůže nahradit
sebelépe vydlážděná (vlastně nepotřebná) plocha, doplněná byť
mnoha zajímavými prvky. "Jsem velmi povděčen, že se má slova
dostala na úrodnou půdu, zdá se, že si začneme vážit i vzrostlé
zeleně a památných stromů zvlášť. Některé památné stromy vynikají
svým stářím, svou mohutností, jiné také svou historií. Právě
takovým stromem je Lípa republiky na našem Novém náměstí.
Začínám věřit, že bude zachována stejně jako další kvalitní zeleň v této
lokalitě," říká k novému označení Ing. Jiří Peringer. Lípa dostala novou
informační tabulku, která by ji měla ochránit pře záměry některých
architektů. Lípa je ve výborném zdravotním stavu a roste na vhodném
místě.
K vysazení lípy jsou záznamy jak v městské kronice z roku 19T68, tak
i fotografie autora Mgr. Jana Šebely, kterou uvádím. Prohlédnutím
fotografie se můžeme vrátit o 47 let zpátky a podívat se na dobu zrodu
našeho dnešního Nového náměstí, tehdy ovšem "náměstí Míru". V této
době (1968) již bylo dokončeno do dnešní podoby, pouze veřejné zářivkové
osvětlení je změněno, místo dnes již uzavřeného novinového stánku si
můžeme připomenout docela pěkně upravenou plochu. A těch automobilů bylo
opravdu poskrovnu, tehdy se dalo zaparkovat všude velmi snadno.....
Snímky současného stavu Lípy republiky pořídit Martin Šebela. (MM)
Kopie zápisů
z městské kroniky roku 1968, ve kterých jsou popsány události z října
1968.
Je třeba ještě dodat, že oslavy vzniku Československé republiky v
předchozích letech žádné nebyly, slavil se pouze 28. říjen jako "Den
znárodnění". Rok 1968 znamenal skutečnou obrodu národa, znovu vznikl
Sokol, skaut, znovu se připomínal vznik samostatného Československa
a byly také znovuodhaleny buisty a sochy T.G. Masaryka. Kronikář
popisuje znovuodhalení busty T.G.M. u parku legií na Farářstvím
za velké pozornosti občanstva. K tomu je třeba dodat, že tato
busta byla pár let na to (tajně v noci) tehdejším vedoucím technických
služeb města Kodešem znovu odstraněna (spolu s bustou
T.G.M. z Parníka) a pietně uložena v městském muzeu. Tehdy muzeum
sídlilo v budově staré radnice. Správce muzea Emil Mikolecký tehdy
zřejmě plně příkaz vedení města v r. 1971 "nepochopil" a umístil
obě busty (pietně na rozvinutou československou vlajku) přímo do výstavní
expozice muzea. Dlouho to tak nezůstalo a obě busty se stěhovaly
(musely stěhovat) do skříně v depozitáři.
Muzeum v budově staré radnice dlouho nevydrželo. V roce 1972 došlo
k havárii stropu a vystěhování sbírek do nejrůznějších skladišť třeba
i bez elektrické přípojky, jako do skladů a sklepa v čp. 11 u Gzílů,
či v suterénních prostorách bývalé tiskárny u Horáků pod spořitelnou a
dalších. Po dlouhotrvající opravě stará radnice dostala nové
poslání - byla určena na obřadní síň města, aby občanské sňatky a
další občanské záležitosti byly důstojnější a byly
protiváhou sňatků církevních. A muzeum pak na svou expozici čekalo od
roku 1972 plných 40 let do 30. září 2012, kdy byla otevřena nová
budova Městského muzea v Klácelově ulici. A nebýt šťastné možnosti a
nabídky využít Regionální operační program EU pro rozvoj
infrastruktury pro cestovní ruch, tak možná čeká ještě dodnes.
Českotřebovské městské muzeum bylo po mnoho let jediné v okrese, které
nemělo svoji vlastní stálou výstavní expozici. (MM)
|