Letní úvaha o sportování v České Třebové                          

 FK Česká Třebová  do nového ročníku soutěže již nepřihlásil svůj B tým, dosud poměrně slušně umístěný v krajské I.A třídě.  Zrušením B týmu byla zmařena práce mnoha lidí z předchozí doby, svým svým působením se dokázali vyšplhat z poslední okresní třídy až do krajské I.A třídy. Ještě před rokem jsme si pochvalovali, že to působení  béčka v I.A třídě bude znamenat i zkvalitnění možností pro mládež (dorost) a také kvalitní podmínky pro další hráče, kteří zatím v A týmu hrát nemohou nebo nechtějí. Nyní se však uvádí pouze to, že "Náš klub z mnoha vážných důvodů zrušil „B“ mužstvo dospělých a utvořil spolupráci s mužstev TJ Sokol Němčice, který bude splňovat pro sezónu 2015/2016 funkci farmářského oddílu. "Vážné důvody" si lze spekulativně odvodit, ale  myslím, že měly být řešeny v nějaké obsáhlejší tiskové zprávě FK. Nové uspořádání bez "béčka" bude prostě levnější. Fotbalový klub Česká Třebová považuji za jednu z finančně nejsilnějších sportovních organizací ve městě, její činnost je podpořena poměrně velkou podnikatelskou aktivitou. Vykazuje 33 trenérů mládeže, kteří se starají o sto padesát mladých sportovců, proto předpokládám, že by se o dvě družstva dospělých v soutěžích krajského rozměru po stránce finančního i personálního zabezpečení postarat dokázal. S pomocí dotací města FK zajišťoval rekonstrukce a vybavení šaten a ty nebudou nakonec zapotřebí. Stávající stav - tedy jeden silný a dostatečně podporovaný fotbalový klub ve městě je přece ideální situace, podobná je např. v Letohradu nebo v Ústí nad Orlicí. Všude tam není udržení rezervy problém. Fotbalisté vykročili ve stopách hokejistů, kteří také B tým zrušili zejména pro vysoké náklady a minimální zájem sponzorů. U hokeje je daleko užší členská základna svazu, však daleko kratší žebříček soutěží, jistě i proto, že náklady na soutěž jsou podstatně vyšší, mimo úhrady dopravy, je třeba hradit náklady na led a služby i na domácích zápasech i na trénincích. 
 
Tato situace s prosperitou B týmu je tedy pravidlem ve více sportech. Mládežnickým celkům zrušení nehrozí, tam je vypracován dotační systém z rozpočtu města a najdou se i  firmy sponzorující mládež. Když však mládež dorůstá zejména do dorosteneckého věku, počet sportujících v ročníku rychle ubývá. Dílem odcházejí ze Třebové studovat jinam, ti lepší jsou již v družstvech z větších měst s bohatším sponzorským zázemím, odcházejí i do sportovních škol. Mládež má také jiná lákadla než sport, který vyžaduje disciplínu. Tento obecný trend se nepodařilo prolomit téměř nikde a sotva co se na tom může změnit. Sport v České Třebové tak nemůže dorůst za těchto podmínek do nějaké vyšší soutěžní úrovně, nebo jen dočasně. Mládež pak může ztrácet motivaci dalšího sportovního růstu. Sportovci o tom mluví již řadu let v tom smyslu, že je třeba  vybrat některé pro Českou Třebovou vhodné a perspektivní sporty, které se navíc nepěstují na dobré úrovni  někde v blízkém okolí a ty by byly městem více podporovány. Tak by se dalo zajistit, že alespoň v těchto sportovních odvětvích se Česká Třebová stane střediskem, kam budou přicházet i perspektivní mladí sportovci z okolí, z okresu nebo i většího regionu. Znamenalo by to porušit stávající rovnostářský systém dotací, který se dosud uplatňuje s tím, že je spravedlivý.
 
I tak je třeba rozlišit to, že v některých oddílech se sice nevychovají špičkoví (ligoví a pod.) sportovci, ale zajistí  se, že velké procento populace najde kladný vztah ke sportu, získá nové sportovní dovednosti, dovede žít kolektivním sportovním životem ve kterém si dobře rozumí děti s rodiči i s oddílovými funkcionáři. A to také není přece  málo. Ukázkou je dvojí pojetí  volejbalu. Zatímco Sokol Č. Třebová II. se chlubí špičkovými výkony svých mladých sportovců, kteří podávají špičkové výkony na úrovni  České republiky (a splňoval by tak třeba podmínky pro větší podporu města), tak jeho členská základna je užší, v řadě soutěží reprezentují Sokol II ti stejní sportovci a někteří z nich ani nejsou z České Třebové. Práce druhého volejbalového oddílu T.J. Sokol je založena na větší masovosti a pestrosti přípravy, pořádání vlastních turnajů a dalších akci, besídek, soustředění, volejbalové kurty dovedou vyměnit za plavecký bazén, dokážou zorganizovat zajímavé turnaje s účastí rodičů. I zde existují týmy podle věku a výkonnosti, i zde pracují výborní trenéři, ale není zde to úzké zaměření jen na špičkovou výkonnost, ale není vyloučena: připomeňme druholigovou soutěž pro ženy T.J. Sokol.
 
Podobně to je i v jiných oddílech, každý z nich má své poslání, své problémy. Zase bude září a s tím se obnovují nábory mládeže. Sport pro dospělé město podporovat nemůže, finanční náklady spojené se sportováním si musí hradit dospělí sami. Funguje to např. v kuželkářském sportu, ve volejbalu, i v dalších. Fotbal by neměl být výjimkou, máme stadion Pod Jelenicí, je na městském pozemku se zázemím postaveným za přispění města, jistě by jej bylo možné využít za podmínek stanoveným fotbalovým klubem. Další hrací plocha je na Skalce (bez zázemí) a "malá" umělá tráva u červené školy. Volejbalové kurty lze levně pronajmout na Skále, ale také v areálu Sokola Lhotka i v Rybníku, tenisový kurt si můžete zamluvit za Vodou a také v Rybníku. Další rezervou jsou školní sportoviště na Parníku, u gymnázia i v Komenského ulici včetně školních tělocvičen. Pronájem ledové plochy na zimním stadionu je možný již od srpna, plavecký bazén funguje mimo prvních 14 dnů v září celý rok. O možnostech lyžování netřeba psát. Podmínky tedy ve Třebové špatné nemáme.
Sportovní infrastruktura.
Od roku 2012 poskytuje město finanční dotace na do budování sportovní (a další volnočasové) infrastruktury pro zařízení, která nejsou v majetku města. Velmi dobrý námět, mnohá sportoviště v České Třebové potřebují přinejmenším revitalizaci, spíše rekonstrukci. V České Třebové také chybí obecně také zimní tenisová hala, je dobře, že s tím město pomáhá, aby co nejdříve spatřila světlo světa, tedy kolaudaci. Existuje  také záměr na nové šatny pro hokejbal a zázemí dopravního hřiště v Benátkách, také velmi potřebná akce, která bude v režii města. Doufejme že brzy. Město by také mělo mít zájem,  aby "nějak vypadala" i stávající sportoviště ve městě. Na sportovištích se schází často hodně lidí, jezdí sem také na sportovci  odjinud a za současného technického stavu některých sportovišť si příliš dobrý obrázek neudělají.  Všechno ovšem nejde udělat hned, mávnutím kouzelného proutku.
Letos poprvé se dotace tohoto druhu dávaly za spolupráce se sportovní komisí, která města při rozdělování svěřených 650 tisíc korun důležité slovo. Současně jsem však zjistil, že se situace trochu posunula jinam. Začalo se  uvažovat také ve smyslu "kdo kolik peněz z této hromádky už dostal a kdo ještě nic, a teď jsme tedy na řadě my..."  Umožňuje to totiž to, že v účelu dotace se objevilo také slovo "vybavení". Loni  to umožnilo judistům loni v r. 2014 zakoupit nové tatami, bez kterého se judo a soutěže v judu nedají dělat, nyní tuto možnost využívají i další oddíly, sport je dlouhodobě podfinancovaný. A tak se peníze dostávají i k oddílům, které žádná sportoviště nevlastní, např. na tréninkové systémy nebo techniku, což jsou samozřejmě investice pro sportování důležité, které ovšem stav českotřebovských sportovišť nevylepší.
Něco jako potřebnost jednotlivých areálů se nehodnotí, každý sport prezentuje především jen svoje problémy. Jistě velmi důležitá byla letos poskytnutá dotace na vodovodní přípojku pro kynology na Podhorce, těžko si dnes představit, že v 21. století může ZKO Podhorka bez vodovodní přípojky existovat. Ale dost se divím hlavnímu výboru T.J. Lokomotiva, že neprosazuje  novou fasádu na bývalém obecním úřadě v Parníku (pro odd. kulturistiky), dělající ostudu městu po desetiletí, nebo úpravu fasády kuželny v Kozlovské ulici vedle Národního domu, kam se sjíždějí kuželkáři z někdy i celé republiky a jde o objekt na důležité procházkové cestě ke Kozlovu. Také stav areálu Sokola na Skále je alarmující. Je sice funkční, ale ve 21. století má vypadat jinak. Úpravou by získala nejen zmíněná tělovýchovná jednota, ale celé město. Je třeba postupovat postupně podle nějakého dlouhodobého plánu, přednost by měl pak projekt, na který se dá sdružit nejvíce prostředků. To se nevytvoří na jednání sportovní komise, ale trpělivou spoluprací vedení města s jednotlivými jednotami a oddíly, výbory jednot by musely projevit větší iniciativu  o odpovědnost. Ukázkou byl postup Sokola na Lhotce, který ve spolupráci s osadním výborem a dále i vedením města dokázal uvést zdejší sportoviště do moderního stavu.
(mm)