Českotřebovský deník 226/2015 (23/9)                                   
Úmrtí v září a závěru měsíce srpna

František Vaňous  nar. 1933 Česká Třebová
Josef Suchánek nar. 1933 Rybník
Marie Hejlová nar. 1934 Česká Třebová
Věra Filová, rozená Slámová nar. 1934  Praha
Vladimír Hampl nar. 1929 Česká Třebová
Stanislav Rejsa nar. 1936 Svinná
Jaroslav Švihálek nar. 1942 Česká Třebová
František Škoch nar. 1931 Svinná
Zdeněk Jeník nar. 1938 Česká Třebová
Vladimír Rejman nar. 1926 Česká Třebová
Jiřina Jenyštová, nar. 1917 Česká Třebová
Stanislav Uma nar. 1943 Česká Třebová
Stanislav Dvořák nar. 1953 Česká Třebová
Zdeňka Nedopilová nar. 1935 velké Opatovice
 
Opožděně uvádíme zprávu o úmrtí

Stanislav Falta nar. 1941 Česká Třebová                                                                                    Čest jejich památce !
 
V Ústí nad Orlicí bude otevřen nový obor pro zdravotní sestry

Pardubice (23. 9. 2015) – Rada Pardubického kraje schválila na svém jednání záměr Střední školy zdravotnické a sociální v Ústí nad Orlicí na zřízení vyšší odborné školy a zahájení vzdělávání v oboru diplomovaná zdravotní sestra. Vyšší odborná škola by od následujícího školního roku měla společně s Univerzitou Pardubice napomoci rozšíření možností vzdělávání sester dle platné legislativy.
„Pardubický kraj jako jediný v republice nemá vyšší odbornou školu se zdravotnickým
zaměřením. Odbornou způsobilost tak lze získat pouze studiem na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Počet zájemců o studium je však v porovnání s počtem přijímaných více než čtyřnásobný,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „Absolventi středních zdravotnických škol z Pardubického kraje odcházejí studovat na vyšší odborné školy do sousedních krajů a často tam uzavírají pracovní poměr, čímž se v Pardubickém kraji prohlubuje nedostatek zdravotnického personálu,“ dodal hejtman Netolický.
Pardubický kraj dlouhodobě prosazuje zřizování nových oborů pouze v případě, že mají vysokou uplatnitelnost na trhu práce a nelze je z kapacitních důvodů v dostatečné míře zajistit v rámci okresu či kraje. „Zřízení vyšší odborné školy přispěje k lepšímu využití materiálně technického vybavení školy a odbornosti pedagogických pracovníků, ke stabilizaci a zlepšení ekonomické situace školy a ke zvýšení její prestiže. Zvýší se také dostupnost terciárního vzdělávání pro uchazeče z okresů Ústí nad Orlicí a Svitavy,“ uvedla náměstkyně hejtmana pro oblast školství Jana Pernicová.
Odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry se v souladu se zákonem získává absolvováním nejméně tříletého zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu všeobecných sester nebo nejméně tříletého studia oboru Diplomovaná všeobecná sestra na vyšší zdravotnické škole. „Podle stanoviska Nemocnice Pardubického kraje, a.s. je profil absolventů vzdělávacího programu vyšší odborné školy Diplomovaná všeobecná sestra a bakalářského studijního oboru Všeobecná sestra zcela srovnatelný. Absolventi obou oborů jsou odborně způsobilí k výkonu povolání všeobecné sestry, ve zdravotnických zařízeních jsou zařazováni na pracovní pozice se shodným finančním ohodnocením a totožnou náplní práce,“ sdělil 1. náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví Roman Línek.
 
Krajští památkáři ohlídali klasicistní lesk kladrubského hřebčína

Pardubice (23. 9. 2015) Stejnou chloubou, jako je pro Královehradecký kraj Kuks a pro Jihomoravský kraj Lednicko-valtický areál, by se v příštích letech měl stát v Pardubickém kraji Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem a jeho okolní krajina. Ten se právě v těchto dnech znovu otevírá veřejnosti po náročné rekonstrukci. Je opět v původní kráse a také v nových barevných odstínech zeleno-bílé. Svůj podíl na tom mají i krajští památkáři.
O národním hřebčínu, který je majetkem Ministerstva zemědělství, se často mluvilo jako o rodinném stříbru našeho kraje, ale v posledních letech bylo toto stříbro poněkud zašlé. Hřebčín byl několikrát i v samotném ohrožení své existence. „Podle mého názoru ho zachránily dva zlomové momenty,“ říká 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek. „Nejprve to bylo v roce 2001 s přičiněním ministra Josefa Luxe prohlášení hřebčína a kmenového stáda starokladrubských běloušů národní kulturní památkou, a poté získání projektu na jeho rekonstrukci. Mám velkou radost, že se to přes všechny obtíže podařilo. Díky tomu stojíme před třetím zlomovým bodem, a tím je náš úkol pokusit se tento nádherný turistický klenot dostat na seznam památek UNESCO.“
Rozsáhlé stavební práce na této jedinečné památce byly zahájeny na počátku loňského roku. Časově náročná stavba byla velkou zkouškou také pro státní památkovou péči. Při své práci museli památkáři najít soulad mezi potřebami koní a citlivou ochranou budov nejstaršího hřebčína v Evropě. „Cílem bylo navrátit komplexu historickou klasicistní podobu včetně původní zeleno-bílé barevnosti, čímž tvůrci projektu odkazují na dobu největší slávy této památky. Samozřejmě jsme museli brát ohled na potřeby moderního chovu koní. Dnešní chovatelé jsou přeci jenom dál, než byli jejich předchůdci po roce 1800,“ vysvětluje památkář Michal Drkula, který za státní památkovou péči celou akci dozoroval.
Při rekonstrukci se podařilo odhalit mnohé z dávno zapomenuté podoby věhlasného hřebčína, který jezdí obdivovat turisté z různých koutů Evropy. Tak se dnes původní klasicistní krásou pyšní zámek, kostel, kaple, hájovna a neposlední řadě stáje Kladruby, Františkov a Josefov.
Obnovu doprovázely nečekané objevy
Na odborníky čekaly i pozoruhodné nálezy, které jim napomohly poodhalit mnohá tajemství. Na zámku byla objevena řada původních výmaleb či části pernštejnských terakotových ostění. Archeologové se dnes také zabývají lidskými ostatky, které nalezli v kryptě pod hřbitovní kaplí.
O existenci krypty se dříve jen spekulovalo. Navíc v zásypu klenby kaple jsme našli torzo andělíčka. Restaurátoři podle něj vytvořili sochu, která dnes zdobí fasádu kaple, neboť tam podle historických fotografií patří. Podobných příkladů v Kladrubech nalezneme desítky,“ říká Michal Drkula.
 
Přes obrovský rozsah této stavby není v Kladrubech ještě všechno hotové. „Stále část areálu čeká na obnovu. Obzvláště zajímavým oříškem bude jistě vyzdvižení velkolepé klasicistní krajiny plné alejí, pastvin, luk, cest, parků, potoků a lesů,“ uvedla náměstkyně hejtmana Pardubického kraje Jana Pernicová, které je zodpovědná také za památkovou péči. Právě kulturní krajina kolem hřebčína by měla být zajímavým lákadlem pro návštěvníky v příštích letech.
Hrady a zámky mají toto pondělí otevřeno.
Speciální prohlídky se chystají na státní svátek, ale i na říjnové víkendy
V toto pondělí budou mít hrady a zámky otevřeno, neboť pondělí je státním svátkem.  Právě z důvodu svátku se na zámku Lemberk zpřístupní středověká věž, na zámku Slatiňany nabídnou prohlídku s kastelánem ing. Buštou, který návštěvníky seznámí s tím, jak se tvoří zámecká expozice. Na Kunětické hoře tímto dnem končí výstava rekvizit ze seriálu Arabela.
Na doprovodné akce bude bohatý i měsíc říjen – na Sychrově bude každý říjnový víkend patřit rodinám s dětmi a nejen jim, neboť se tu koná Slavnost jablka, Knížecí lov – slavnost luku a nože, pohádkové prohlídky i módní přehlídka, na Ratibořicích pořádají slavnost k poctě bohyně zahrad Pomony, Opočno přivítá sokolníky, na Veselém Kopci proběhne oblíbená Bramborová sobota.
Sezóna na hradech a zámcích ve správě NPÚ, ÚPS na Sychrově bude končit nedělí 1. listopadu. V tento den budou mít objekty své brány dokořán, následně se většina uzavře a zpřístupní se až v sezóně 2016, vyjma celoročně zpřístupněného Sychrova a také mimo adventní a vánoční prohlídky, které jsou již stálicí v hradozámecké nabídce.