Vyšší odborná škola a Střední odborná škola Gustava Habrmana:  60 let jedné školy

(V historii českotřebovské VOŠ a SOŠ technické do r. 2015  přibyla další desítka let )

Kulatá výročí třebovské „průmyslovky“ věrně kopírovala výročí ukončení druhé světové války a školní almanachy spojují založení školy s „úsilím vybudovat v naší zemi nové školství“. Listopadové datum ve spojitosti se vznikem školy není zcela obvyklé. A přece. 81 žáků dvou prvních ročníků „Státní mistrovské školy strojní v České Třebové“ se začalo učit  5. listopadu 1945 a zahajovací porada učitelů se konala až 20. listopadu tohoto roku.

Jak zachytit na malé ploše šest desetiletí? Je možné listovat jednotlivými léty, vytrhnout vybranou etapu, anebo se několikrát zastavit a trochu, jen docela málo se poohlédnout.

První zastavení, rok 1955. Deset let existence školy a doba hledání. Jen název se změnil šestkrát. Už ve školním roce 1946/47 byl otevřen první speciální železniční obor a škola na mnoho let spojila svou cestu se železnicí. Začalo se provizorně učit v budově živnostenských škol, v následujícím roce v pronajatých místnostech reálného gymnázia a měšťanské školy a pak na dalších místech. Praktická dílenská výuka se potýkala s hledáním vhodných prostor nejprve ve městě, pak v hlavních dílnách státních drah. Po zrušení živnostenské, resp. Základní odborné školy získává škola v roce 1952 vlastní budovu  /prvorepubliková Habrmanova škola práce, dodnes střed a pilíř školní budovy/, a v ní i dobře vybavené dílny. Rozsah dílenského vyučování odpovídal v polovině padesátých let provozu středně velkého podniku. Ve školním roce 1954/55 je zapsáno už  542 žáků denního studia a studia pro pracující zaměstnance železnic. Za deset let zde vyučovalo 60 interních učitelů, vypomáhalo    33 učitelů místních škol, přednášelo 34 odborníků z praxe, vystřídalo se 13 správních zaměstnanců.

Zastavení druhé. Dvacet pět let Střední průmyslové školy železniční. Název, pod kterým se škola zapsala do povědomí několika generací, nalezneme v záhlaví třídních katalogů až od září 1960. Ve školním roce 1961/62 bylo na odloučeném pracovišti v Lanškrouně zahájeno vyučování oborů sdělovací techniky a radiotechniky, obory potřebné pro tehdejší n.p. TESLA. Vedle původní budovy školy ve Fučíkově ulici vlastní škola /od roku 1956/ budovu v ulici Komenského, ale ani tyto prostory už nestačí. Nelze zřídit odborné učebny, nevyhovují laboratoře. Problémy jsou i s ubytováním žáků. Mají trvalé bydliště nejen ve Třebové, ale například také v Chebu, v Košicích, ve Weidenu v Bavorsku, ve vzdálené Koreji i ve Vietnamu. Po zřízení školy bydleli různě, například v hudební škole,  v hotelu Padevět,  v Nádražní ulici. V roce 1955 byl vystavěn internát na Skalce a žáci ho sdíleli s učni železničního učiliště, ale  v roce zmíněného výročí již  kapacity domova nestačí a kolem stovky žáků musí být ubytováno v Brandýse nad Orlicí. Ve druhé polovině šedesátých let usilují učitelé i žáci vtisknout škole nového ducha. Zakládají  školní orchestr, hrají divadlo, vydávají časopis, pořádají majáles. V roce 1970 navštěvuje školu 958 žáků v mnoha oborech - strojnický, strojvůdcovský, dopravní, provoz a údržba dráhových vozidel, provoz a ekonomika železniční dopravy, zabezpečovací a sdělovací technika v dopravě, elektrická trakce a energetika v dopravě, provoz a údržba kolejových vozidel, elektrická trakce, železniční doprava a  přeprava.

Zastavení třetí, 40. výročí. Historie školy je „minihistorií“ země. Studijní programy, školní i mimoškolní aktivity žáků i učitelů vyhovují potřebám národního hospodářství i státní politiky. Škola je úzce spjata s výkonnými jednotkami ČSD, s místními podniky, jako jsou Sigma, Perla, Koventa, Orlík.  Několik pedagogů a zaměstnanců se pyšní vyznamenáními     od nejvyšších státních a stranických orgánů, škole je prezidentem republiky propůjčeno vyznamenání Za vynikající práci. Někteří pedagogové musí kvůli svým aktivitám a přesvědčení školu opustit. Jsou to léta mimořádné angažovanosti a účasti v soutěžích; matematicko-fyzikálních, sportovních, pěveckých, recitačních, v jazyce českém i ruském. Velmi intenzívní jsou družební styky se železniční školou v Rostově na Donu a se železniční školou v Drážďanech. Chodí se na brigády, sklízejí se brambory, chmel, pracuje se u „dráhy“, v řadě podniků, v lesích, ale žáci také pomáhají městu, mj. uklízet Javorku a stavět krytý plavecký bazén. V roce 1981 byla  v akci Z zahájena stavba tělocvičny Na Skále a žáci a učitelé  tu odpracovali tisíce hodin. V roce 1984 získává škola internát - „Zámeček“  v Brandýse nad Orlicí.

Zastavení čtvrté. Deset hektických let, rok 1995.  Především se stavělo. Škola má konečně novou tělocvičnu. Tři roky pak trvá přístavba severního a jižního křídla hlavní školní budovy a od 11. listopadu 1992 se mohou poprvé       v historii školy všichni žáci učit v jednom objektu. V poslední třetině 80. let byl rekonstruován internát v Brandýse nad Orlicí, ale už v  prosinci 1990 si škola začíná přestavovat na domov mládeže kasárenskou budovu v Borku. Převratné změny se dějí také  ve studijních programech. Na počátku 90. let navázala škola spolupráci s Vysokou dopravní akademií Venlo v Holandsku a od 1. září 1992 začíná experimentální výuka vyššího odborného studia oboru logistika a management, v následujících letech také management technických oborů.  Středoškolské studium nabízí nové obory - spojová technika, management v dopravě, zasilatelství. Vybavuje se technikou i nábytkem. Základní informační středisko /zřízeno  v roce 1985/, jazykové učebny, počítačové učebny /první počítač zakoupen už na podzim 1984/,  dílny, kabinety, vzniká nová telefonní ústředna, je instalováno bezpečnostní zařízení. Hojná je účast žáků v soutěžích. Středoškolská odborná činnost, recitace, znalost jazyků, počítání, a to i na kapesních kalkulátorech, střelba ze vzduchovky, používání jízdního řádu, znalost historie železnic, odbíjená, košíková, plnění Odznaku zdatnosti. Rozhodnutím MŠMT ČR byla škola k 1. lednu 1995 přejmenována na Vyšší dopravní akademii /VDA/.

Zastavení páté, podzim 2005. Poslední desetiletí píše novou historii. V lednu 1996 obhájili první absolventi vyššího studia své diplomy, v září byla škola zařazena do sítě vyšších odborných škol. V následujícím období prošla úspěšně evaluačním procesem a řídící rada programu EVOS udělila škole v roce 1998 certifikát kvality. Od 1. září  2000 rozhodnutím MŠMT ze dne 5.1. 2000 došlo ke sloučení Vyšší odborné školy sociální a Střední odborné školy Česká Třebová s Vyšší dopravní akademií Česká Třebová a zároveň se změnil název školy, pod kterým je škola v současné době v povědomí veřejnosti. Sloučením se posílilo vyšší studium o obor sociální práce a středoškolské o denní a večerní studium obchodní akademie. Stavební úsilí se zaměřilo na proměny vnitřních prostor. Několikrát se upravovalo Základní informační středisko tak, aby měli žáci přístup ke knižnímu fondu školy a k informacím na internetu. Už ve 2. polovině 90. let byla zprovozněna školní počítačová síť. Řada učeben byla postupně vybavena nejmodernější počítačovou a digitální technikou. Školní bufet byl propojen s přilehlou prodejnou potravin a žáci mají možnost občerstvení přímo v budově školy. Škola má četné zahraniční kontakty. V rámci projektu Phare a Leonardo da Vinci se učitelé zúčastnili odborných kurzů v Anglii, Německu, Irsku, Francii, spolupracovali s Belgií, Maďarskem a Slovenskem. Obor logistika otevřel škole cestu na Evropské fórum logistiky do Finska. Od roku 2002 jsou vybraní žáci střední školy zapojeni do vzdělávacího programu Socrates a spolupracují s partnerskými školami v Německu, Holandsku a ve Francii. Spolupráce s partnerskou školou ve Venlo se projevila vzájemnými návštěvami a stážemi učitelů i žáků. Vybraní žáci vyššího odborného studia byli na praxi v Rakousku. Prohlubují se vztahy s desítkami podniků a institucí, v nichž žáci a studenti vykonávají odbornou praxi. Trvá spolupráce s Českými drahami. Škola je za výsledky práce oceňována; v roce 1999 získala akreditační certifikát Svazu spedice a logistiky za odbornou výchovu v oboru zasilatelství, v roce 2002 obdržela evropskou jazykovou cenu LABEL za dílo z oblasti logistiky v anglické verzi, v roce 2003 byla oceněna distanční forma studia CISCO /Networking Academy/, poskytující vzdělání v oblasti informačních technologií, jako nejlepší síťová akademie ČR. Poměrně bohaté jsou i prezentační aktivity. Například v roce 1999 se    ve škole uskutečnila logistická konference za účasti zástupců vysokých škol a špičkových odborníků z firem. Přínosem byla  účast na mezinárodním veletrhu dopravy a logistiky v Brně v roce 2001. Zvláštní pozornost si zaslouží obor sociální práce. Přivádí do školy zájemce z různých míst naší země a škola se do povědomí veřejnosti zapisuje jako instituce, která vychovává odborníky k výkonu profese sociálního pracovníka pro všechny oblasti sociální práce. Tito studenti se zapojují do humanitárních aktivit, jako jsou sbírky mezinárodní organizace ADRA, charitativní akce Srdíčkový den, Bílá pastelka, finančně se podílejí         na adoptivním rodičovství indického chlapce, dobrovolně pečují o seniory a pacienty ústecké nemocnice, v České Třebové jsou v rodinách pomocníky a dobrými kamarády dětem postiženým specifickými poruchami.    

Po celou dobu své existence je škola úzce spjata se svým městem, vždyť mnozí obyvatelé jsou jejími absolventy. I v současné době jsou kontakty s představiteli města hojné a velmi užitečné a škola si velice váží jejich zájmu, vstřícnosti a všestranné podpory.           

I po šedesáti letech od svého založení je škola v neustálém pohybu, prochází mnoha změnami. Mění se obory, přicházejí a odcházejí učitelé, stále je však dostatek žáků a studentů, v tomto školním roce kolem osmi set. To je dobrá vizitka a naděje do budoucna. Na dlouhé stání dnes není čas.

V našich zastaveních chybějí konkrétní lidé, pedagogové, žáci i studenti, zaměstnanci školy. Není možné uvést všechny a bylo by neuctivé a zraňující někoho opomenout, protože každý, kdo se v nějaké roli školy dotkl, nese její historii. Za fakty, za čísly je každodenní perná práce. A ještě víc, jak napsala jedna studentka. Je tam smích úspěchů a slzy proher, moudrá slova a přebrebty učitelů, taháky využité i zabavené, lumpárny na výletech, ba i první lásky a oplakané rozchody.  

Sluší se uvést alespoň přehled ředitelů školy a rok jejich jmenování. Ing. Josef Sedláček - 1945, Ing. Arnošt Jindřich, CSc. - 1946, Antonín Bouchal - 1956, Ing. Josef Brdíčko - 1969, Ing. Oto Tichý - 1984, Ing. Jaromír Urban - 1990, Ing. Milan Kment - 1996.

Pro ty, kteří se v dlouhé historii chtějí najít, uvádíme názvy školy /bez určení místa/.

Státní mistrovská škola strojnická - 1945, Mistrovská škola strojnická - 1947, Průmyslová škola železniční - 1948, Vyšší průmyslová škola železniční - 1950, Železniční škola strojnická a dopravní - 1953, Železniční škola - 1954, Železniční škola strojnická a dopravní - 1955, Průmyslová škola železniční - 1956, Střední průmyslová škola železniční - 1960, Vyšší dopravní akademie - 1995, Vyšší odborná škola a Střední odborná škola Gustava Habrmana - 2000.

Na závěr ještě výrok ze studentské práce: Hodně zdaru, Habrmanko! 

Mgr. Drahoslava Schovánková