-
Míša Stránská začíná zářit na
atletickém nebi
-
Studentka českotřebovského gymnázia,
skromná a sympatická dívka, které byste těžko utekli. Zvlášť do kopce.
Patří totiž mezi nejlepší běžkyně do vrchu na světě. Po loňském 3.
místu na mistrovství světa v Itálii získala letos hned 4 světové
medaile. Na červencovém mistrovství Evropy na Madeiře, které se běželo
stylem nahoru za individuální soutěž a soutěž týmů dvě stříbrné a nyní
na zářijovém mistrovství světa ve Walesu (nahoru-dolů) stříbrnou
v individuální soutěži a zlatou v soutěži týmů (Styl běhu do vrchu buď
jen nahoru nebo nahoru-dolů na okruzích se každý rok pravidelně střídá
mezi ME a MS).
-
Míša si tak běží za svým snem stát se
mistryní světa v běhu do vrchu i v individuální soutěži, jak uvedla
v rozhovoru pro web
Českého atletického svazu.
-
Kromě toho letos získala na domácích
soutěžích již 4 zlaté medaile na MČR. Po titulech v přespolním běhu,
10 000 m na dráze a v běhu do vrchu (vše v juniorských kategoriích),
vybojovala čtvrtou zlatou medaili v běhu na 5 000 m na MČR do 22 let.
-
Co je k těmto úspěchům potřeba? Silná
vůle, odhodlání, odříkání si běžných radostí a zábav děvčat jejího
věku, každodenní trénink, mnoho naběhaných kilometrů a hodiny
kompenzačních cvičení. A také talent, bez toho by to nešlo. Spolu
s trenérem našli tu správnou cestu, jak ho rozvíjet.
-
31. MS v běhu do vrchu se konalo v
Betws-y-Coed v severním Walesu v okrese Conwy. Krásné prostředí i
počasí, nádherné souboje na dobře postavené a technické trati, stovky
přihlížejících a tleskajících diváků. Betws-y-Coed (vyslovuje se
bet-aj-kou) je nejoblíbenější letovisko této oblasti a vstupní branou
do parku Snowdonia. Většina staveb pochází již z Viktoriánských časů a
proto má letovisko své nezaměnitelné kouzlo.
-
Výpravy byly ubytovány v 30 km
vzdáleném přímořském letovisku Llandudno (20 tis. obyvatel) s krásným
okolím, širokou pobřežní promenádou a spoustou hotelů.
-
Šampionátu se zúčastnilo 293 běžců z
32 zemí. Pouze 7 zemí získalo jednu z 24 medailí. Nejúspěšnější zemí
byla Uganda, 2. Turecko, 3. USA, 4. Velká Británie a na 5.místě
v tabulce medailí byla Česká republika a Itálie obě s 1 zlatem a 1
stříbrem. Jedinou bronzovou medaili na 7 místě v pořadí zemí získala
Francie. Ostatní země vyšli naprázdno.
-
Pro české závodníky to bylo vydařené
mistrovství, řekl bych jedno z nejúspěšnějších v historii. Světový
titul týmu juniorek a druhé místo Míši je obrovským úspěchem. Ale ani
ostatní naši závodníci se ve světové konkurenci neztratili.
-
V závodě žen (2 okruhy) byla z našich
reprezentantek nejlepší Pavla Schorná Matyášová, která doběhla na
sedmém místě v čase 39:40. Mistryní světa se stala Stella Chesangová,
která proběhla cílem za 37:52. Za ní se na stupních vítězů seřadily
domácí Britky Collingeová (38:23) a Claytonová (38:33). Další české
ženy se umístily na začátku třetí desítky. Taťána Metelková byla 21. a
Lucie Maršánová skončila na 23. příčce. Čtvrtá česká zástupkyně Ivana
Sekyrová byla 38. V týmové soutěži obsadily naše ženy páté místo.
-
Stejně dlouhou trať jako ženy,
absolvovali i junioři. Z našich se nejlépe umístil Pavel Hladík
(37:11). Závod opanoval suverénně Turek Ferhat Bozkurt (33:56) před
Američanem Thometem (35:50) a dalším zástupcem Turecka Göskelem
(35:53). Jen dvě místa za Hladíkem skončil patnáctý Sebastian Vošvrda.
Marek Chrastina skončil v celkovém hodnocení 29. a Adam Gaura obsadil
34. místo. V soutěži družstev skončili naši junioři šestí.
-
Mezi muži (3 okruhy) zůstal jen těsně
za první desítkou Jan Janů, který byl časem 52:03 jedenáctý. Na
vítězného Uganďana Freda Musoba (49:00) ztratil tři minuty. Stříbro
putovalo do Itálie zásluhou Dematteise a bronz zůstal ve Velké
Británii díky Simpsonovi. Druhým nejlepším Čechem v cíli byl na 25.
místě Ondřej Fejfar. Za ním se umístili 41. Lukáš Kučera, 48. Martin
Kučera, 72. Tomáš Lichý a 90. Pavel Dymák.
-
Trať odpovídala svou technickou
náročností úrovni soutěže. Asfalt v dolní části, kamenitý chodník
s kluzkými balvany a kořeny v lesním úseku, močály a rašeliniště
v horní části trati. A především seběh dlouhý téměř dva kilometry po
šotolině, který ničil stehenní svaly závodníků a prověřil jejich
odolnost. Závěrečný cílový doběh koridorem plným diváků byl po
typickém anglickém trávníku.
-
Co na
šampionát říkala Míša
-
Se svým výkonem jsem moc spokojená.
Před startem jsem se necítila moc dobře, a proto jsem si ani příliš
nevěřila. Start závodu se mi taky zrovna nepovedl a já vybíhala do
prvního stoupání asi na 25. místě. Naštěstí se mi podařilo se
propracovat až k čelu závodu. Věděla jsem, že Terezka běží těsně za
mnou, a že máme velkou šanci na zlato. Závod byl v podstatě rozhodnutý
už v polovině, na vrcholu stoupání. Pak už mě jen čekal souboj
s vlastní hlavou, abych umístění nepustila.
-
Moje první dojmy z trati nebyly moc
pozitivní. Přišla mi příliš jednoduchá. Ale to byl jen první dojem.
První kilometr bylo velmi prudké stoupání. Pak se vbíhalo do lesa na
úzkou pěšinu plnou technických pasáží. Kdo přehnal začátek, tomu se to
nevyplatilo. Náročnost tratě podpořilo bláto a kluzké kameny, o které
nebyla nouze.
-
Atmosféra závodu byla úžasná. Kolem
trati se pohybovalo spoustu fanoušků, kteří nadšeně povzbuzovali
každého závodníka. I organizačně byl podle mě závod dobře zvládnutý.
Teda až na nepříjemné čekání na letišti…
-
Z prostředí závodu jsem byla nadšená.
Bydleli jsme ve městě na pobřeží oceánu a dojížděli do vesničky Betws-y-Coed.
Typické britské kamenné domky a neskutečně zelené louky s pasoucími se
ovcemi mě okouzlily. A samozřejmě jsem si nemohla nechat ujít fish and
chips, je to vážně mňamka.
-
Nejlepší tým - juniorky ČR
-
Juniorky s šéftrenérem Dvořákem
-
Vyhlášení týmů juniorek - pěkný pohled!
